Extáze nepoškozuje mozek

Autor: Isifa.cz

Starší představy o negativním vlivu nejrozšířenější taneční drogy na duševní schopnosti byly zkreslené. Mozky uživatelů MDMA poškozují jiné drogy. Extáze má i léčebný potenciál.

Euforie. Pocit, že máte nevyčerpatelnou zásobu energie. Jste vyrovnaní a odpočatí. Všichni jsou vaši přátelé, žijete v čarokrásném světě. Nemáte zábrany. Snadno se vyjadřujete, seznamujete, rozumíte pocitům ostatních a vnímáte je. Máte chuť všechny objímat a dotýkat se jich. Zostří se vám smysly. Život je intenzivnější. Věci, které jste brali jako běžnou součást každodenní šedi, jsou najednou nádherné a zajímavé. Lépe vnímáte i vlastní tělo. Tanec je příjemnější než kdykoliv předtím. Mění se vaše vnímání času.


Autor: Thefreshscent.com

To všechno jsou pocity, které navozuje syntetická droga MDMA neboli extáze. Změněný stav vědomí může trvat až šest hodin. Po něm následuje tzv. dojezd. Je to pocit totálního vyčerpání. Většinou ho provází i silná žízeň, protože dokud droga účinkuje, pocit žízně tlumí. Donedávna se věřilo, že MDMA má na svědomí i zhoršení duševních schopností svých uživatelů a poškozuje mozek. Podle nových zjištění to zřejmě není pravda. Mozek poškozují jiné drogy a alkohol. Extáze sama o sobě je pravděpodobně neškodná. Její uživatelé však často berou jiné drogy s negativními účinky na psychiku.

Pokud jejich škodlivý vliv vyloučíte, nezůstane nic ani ze škodlivého vlivu MDMA, tvrdí skupina vědců z Harvardské univerzity, vedená Johnem H. Halpernem. Ve své studii, kterou zveřejnili v časopisu Addiction, píšou, že nenašli řádný rozdíl v duševních schopnostech uživatelů extáze a kontrolní skupinou. Jediná výjimka byla nižší schopnost sebeřízení, která by se v životě mohla projevovat jako přílišná impulzivita. Tento rozdíl je možná spíš příčinou braní drogy než jeho následkem.

Husté síto

Výzkum stál 1,8 milionu dolarů. Financoval ho americký Národní ústav pro výzkum zneužívání drog (National Institute on Drug Abuse – NIDA). Badatelé odfiltrovali tři hlavní problémy, kterými trpěly předchozí vědecké studie účinků extáze.

Členové jejich kontrolní skupiny, kteří MDMA nebrali, byli stejně jako její uživatelé příslušníky subkultury rave. To znamená, že byli rovněž opakovaně vystaveni nedostatku spánku a dehydrataci vlivem celonočního tance. Všechny účastníky výzkumu otestovali vědci před psychologickými testy i na přítomnost drog v krvi a ve vlasech. Psychotestům podrobili jen ty, jejichž výsledky byly negativní. Vyřadili i uživatele extáze, kteří brali i jiné drogy, včetně alkoholu. Z patnáctiset­členného základního souboru nakonec vybrali 52 uživatelů extáze a 59 neuživatelů.

Čtěte dále: Na tripu s LSD


Autor: Isifa.cz

Obě skupiny podrobili baterii neuropsycholo­gických testů. Neuropsychologie je větev psychologie, která se specializuje na přesné měření psychických funkcí, jako je třeba paměť nebo pozornost, a jejich rehabilitaci, pokud jsou nějak narušeny. Šíří se hlavně v posledních dvaceti letech. Neuropsychologové vymysleli spoustu spolehlivých testů, které dokážou odhalit i malá poškození mozku. Pokud testy neodkryly žádný rozdíl mezi oběma skupinami, dá se předpokládat, že takový rozdíl opravdu neexistuje. To ovšem neznamená, že by extáze nebyla nebezpečná.

Pořád hrozí nebezpečí z dehydratace a předávkování. Pokoutně vyrobená droga může obsahovat množství škodlivých příměsí. Bezpečné extáze, kterou bychom si mohli koupit v supermarketu stejně jako víno nebo cigarety, se asi hned tak nedočkáme. Je ale možné, že ji brzo budeme kupovat na předpis v lékárnách. Výzkum léčebných účinků dříve zakázaných látek přichází do módy. Týká se to i MDMA.

Pro éčko do lékárny?

Drogu, jejíž přesný chemický název zní 3,4-methylendioxy-N-methylamfetamin poprvé syntetizoval německý chemik Anton Köllisch. Pracoval v dodnes aktivní farmaceutické firmě MERCK. MDMA poprvé spatřila dno křivule jako meziprodukt při výrobě jiné látky. Společnost si ji nechala patentovat. Následovalo přes šedesát let zapomnění. Teprve v sedmdesátých letech minulého století si vědci všimli, že vyvolává změněný stav vědomí. Popsal ho americký farmaceut David Nichols. Drogu si oblíbil. Příležitostně ji užíval a rozdával ji i svým přátelům.

Byl mezi nimi i psycholog a známý experimentátor s drogami Leo Zeff. Tomu se MDMA zamlouvala ještě víc. Propagoval ji na svých přednáškách po celých Spojených státech i v Evropě. Extáze se psychoterapeutům hodila, protože zbavovala jejich klienty strachu a pomáhala jim porozumět vlastním duševním stavům. V osmdesátých letech se začala šířit jako rekreační droga v klubech pro homosexuály. Odtud přešla do tanečního podhoubí, kde získala svůj nejpoužívanější název. Na seznam kontrolovaných látek se v USA poprvé dostala v roce 1985.

Lék na pochroumanou duši

Pokusům následovníků Lea Zeffa chyběla vědecká preciznost. Ačkoliv svoje zkušenosti s léčebným použitím extáze občas popisovali, nikdy neprokázali, že je lepší než placebo, nebo že se stav jejich klientů zlepšil více, než by se zlepšil náhodou či ve srovnání s jinou formou terapie. Na konci minulého století a začátkem našeho se situace začala měnit. V současnosti uvažují lékaři a psychologové o používání extáze u pacientů v terminálním stadiu rakoviny a k léčení posttraumatické stresové poruchy.

Posttraumatická stresová porucha je stav, který vyvolá nějaká traumatická událost, jako válka, znásilnění nebo smrt někoho blízkého. Postižení si prožité trauma pořád dokola přehrávají v myšlenkách. Vyhýbají se místům, kde se událost stala. Proti zdravým lidem se také víc lekají. Objektivní klinické zkoušky extáze v léčbě posttraumatické stresové poruchy stále ještě probíhají. Dosavadní výsledky však vypadají nadějně. Zdá se pravděpodobné, že v MDMA získají psychiatři a psychologové mocného spojence.

Zdroje:
Originální studie (placená): dx.doi.org
Tisková zpráva na webu ScienceDaily: Sciencedaily.com
Wikipedie

18 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 28. 11. 2015 14:18