Blbá nálada. Kde se vzala a jak se šíří

Autor: Isifa.cz

Termín zavedl Václav Havel, ale o zdroji blbé nálady a způsobu, jakým se šíří, nám toho moc neřekl. Je blbá nálada nakažlivá? Podívejte se kolem sebe; a do zrcadla.

O blbé náladě poprvé promluvil exprezident Václav Havel na podzim 1997 v Rudolfínském projevu. Pravděpodobně měl na mysli negativní emoci, která u nás vládne dodnes. Volně ji tehdy spojil s působením svého nástupce v prezidentské funkci. O zdroji blbé nálady a způsobu, jakým se šíří, nám toho ale moc neřekl.

Odpověď můžeme nalézt v obličejích našich politiků. Představte si výrazy těch, kteří byli v uplynulých letech nejvíc vidět a nejvíc slyšet. Z následujících emocí jim přiřaďte tu, kterou nejvíc vyzařují: zpupnost, laskavost, arogance, vřelost, lstivost, upřímnost, drzost, skromnost. Nemusíte analyzovat jejich slovní projev. Výraz obličeje je totiž spolehlivým průvodcem nejtemnějšími zákoutími motivací a emocí člověka.

Zevnitř ven. A naopak?


Autor: Isifa.cz

Podle amerického psychologa Paula Ekmana: „Informace na našem obličeji není jen signálem toho, co se děje v naší mysli. V jistém smyslu to je to, co se děje v naší mysli." Když jsme veselí, smějeme se, když jsme smutní, tak se mračíme. Emoce postupují zevnitř ven. Ekman se s kolegy Friesenem a Levensonem pokusil zjistit, jestli to nefunguje také obráceně.

„Shromáždili skupinu dobrovolníků a připojili je na monitory sledující jejich srdeční tep a teplotu – fyziologické signály emocí jako je zlost, smutek a strach. Polovina dobrovolníků dostala za úkol vybavit si a znovu prožít hodně stresující zážitek. Druhé polovině jen ukázali, jak vytvořit na obličeji výrazy korespondující se stresovými emocemi, jako třeba zlostí, smutkem a strachem. Druhá skupina, ti, kteří hráli, vykázali stejně zvýšený tep a teplotu jako skupina první,“ popisuje Malcolm Gladwell experiment v knize Mžik.

Ekmanovi se podařilo prokázat, že emoce mohou na obličeji nejen končit, ale také začínat. Není přitom možné spolehlivě odlišit, jestli třeba zloba v obličeji předchází zlobu v mysli, nebo naopak. Jak se ale emoce z obličeje šíří dál?

Přečtěte si: Vědci zjistili… zase nějakou ptákovinu

„Vědci zjistili, že…“ je jednou z vůbec nejoblíbenějších úvodních vět článků z oblasti zdraví, vědy a techniky. Další podobnou kategorii představuje „boření mýtů“, nejlépe deseti. 

Jak se šíří emoce?

Psychologové Elaine Hatfieldová a John Cacioppo tvrdí, že emoce jsou přenosné, podobně jako jiné nákazy. Každému z nás se někdy stalo, že se nám udělalo dobře, když jsme se ocitli ve společnosti veselého a příjemného člověka. A naopak. Existují přitom lidé, kteří dokážou pozitivní nebo negativní emoce intenzivně šířit. Mají neobvyklou strukturu osobnosti a odlišnou psychiku.

Psycholog Howard Friedman z Kalifornské univerzity v Riverside vypracoval test na měření nakažlivosti nebo schopnosti vysílat emoce. Účastník při něm odpovídá na třináct otázek, jako třeba, zda dokáže sedět v klidu, když slyší taneční hudbu, jak hlasitě se směje, zda se dotýká přátel, když s nimi mluví, zda umí vysílat svůdné pohledy nebo zda je rád středem pozornosti. Nejvyšší dosažitelné skóre je 117 bodů, průměrné se pohybuje okolo 71.

„Co znamená vysoké skóre? Friedman k osvětlení této otázky podnikl experiment. Vybral si pár desítek lidí s vysokým skóre (nad 90) a pár desítek s nízkým skóre (pod 60) a požádal je, aby vyplnili dotazník, jenž měřil, jak se právě v tom okamžiku cítí. Pak usadil lidi s vysokým skóre do samostatných místností a ke každému z nich posadil dva lidi s nízkým skóre. Nechal je dvě minuty společně sedět. Mohli se na sebe dívat, ale nesměli spolu mluvit. Pak znovu vyplnili, jak se cítí. Friedman zjistil, že za pouhé dvě minuty, aniž by padlo jediné slovo, lidé s nízkým skóre chytili náladu lidí s vysokým skóre. Jestliže měl charizmatický člověk na počátku depresi a nevýrazný člověk byl veselý, po uplynutí dvou minut byl ten veselý také v depresi. Opačně se však přenos nekonal. Nakazit ostatní svými emocemi mohl jen charizmatický jedinec," popisuje Gladwell experiment v knize Bod zlomu.

Co jsou ale dvě minuty Friedmanova experimentu proti třinácti rokům, které jsme nuceni trávit ve společnosti našich politiků. Jestli nás už také nakazili blbou náladou, snadno zjistíme pohledem do zrcadla. Uzdravit se můžeme jedině, když se jim začneme od srdce smát.

Čtěte téma: S optimismem na depresi nechoďte

Deprese je jako tísnivý černý mrak, který padá na životy miliónů lidí. Byla by ale chyba myslet si, že pomůže, když dotyčného chcete „rozveselit“. Příliš pozitivního myšlení škodí. 

9 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 13. 5. 2011 10:55