Roup dětský je parazit, který vyvolává zejména u dětí nepříjemné střevní infekce, přičemž v současné době se jedná o nejběžnější parazitární infekci v Česku. Neubrání se mu ale ani dospělí, kteří se parazitem nakazí nejčastěji od svých ratolestí. Roupi na sebe obvykle upozorní intenzivním svěděním konečníku, které bývá nejhorší v noci.
Infekce roupy (odborně enterobióza nebo oxyuriáza) patří mezi parazitární onemocnění. Způsobuje ji parazit spadající do skupiny hlístic zvaný roup dětský (Enterobius vermicularis). Jde o přibližně centimetr dlouhého tenkého červa bělavé barvy, který parazituje v tenkém a tlustém střevě nakažených osob. Zde se živí bakteriemi a epitelem.
Dospělí jedinci se přichytávají na střevní sliznici pomocí speciální přísavky, což jim umožní se zde déle udržet. Ve chvíli, kdy je samička oplodněna a chystá se naklást vajíčka, cestuje trávicím traktem až k řitnímu otvoru, do jehož okolí vajíčka naklade. Vajíčka zde dozrají díky kyslíku, který by jim uvnitř traktu chyběl. Samice po nakladení vajíček uhynou.
Vajíčka roupů v okolí konečníku způsobují velmi nepříjemné svědění, což nutí hostitele škrábat se v této oblasti. Na prsty se mu poté nalepí vajíčka, která mohou přijít do kontaktu s ústy. Orálně-fekální cestou tak probíhá tzv. autoinfekce, kdy se člověk opakovaně sám nakazí.
Roupi se proto řadí mezi „nemoci špinavých rukou“, protože úzce souvisí s nedostatečnou hygienou. Z toho důvodu se tak hojně vyskytují mezi dětmi a méně mezi dospělými. Nejvíce jsou ohroženy děti, které:
Roup dětský se přenáší pouze mezi lidmi, případně může dojít k nákaze kontaktem s kontaminovaným předmětem. Zvířata tento parazit nenapadá, tudíž se od nich nelze ani nakazit.
Projevy roupů se liší podle toho, jak moc je infekce v organismu hostitele rozšířená. V případě mírné infekce na sebe roupi nemusí vůbec upozornit. Silnější příznaky se obvykle objeví až ve chvíli, kdy se roupi masivně rozmnoží. K tomu dochází přibližně 2 týdny po požití vajíček.
Typickým příznakem roupů je úporné svědění v oblasti řitního otvoru. Nejhorší je v noci, kdy samičky roupů kladou vajíčka. Při této činnosti jim vyhovuje klid a teplo, proto vylézají ve chvíli, kdy člověk spí. Svědění je natolik úporné, že člověka ze spánku probudí. Ani dospělý se pak většinou neovládne a začne si citlivé místo škrábat. To vede ke vzniku zarudnutí, odřenin, ekzémů i kožních zánětů.
Protože se nakažený kvůli svědění během noci budí, přidružují se poruchy spánku. Na roupy mohou upozornit další nespecifické příznaky:
Roupi se mohou objevit i ve stolici. Vypadají jako malé bílé nitky se zašpičatělými konci. Většinou jsou ale vidět jen chvilku po defekaci. Roupi totiž patří mezi světloplaché tvory a snaží se rychle ukrýt před dopadajícím světlem.
V dětských kolektivech se roupi vyskytují poměrně často. Neustálé svědění vede k neklidu a nepozornosti – odtud pochází rčení našich babiček „mít roupy“. Děti pak bývají v důsledku nedostatku spánku velmi mrzuté, unavené a mají problémy se soustředěním ve škole. U malých dětí se k typickým příznakům přidržuje ještě noční pomočování. U holčiček se může objevit svědění genitálu a výtok.
U žen může bohužel dojít i k tomu, že se samička roupa „zatoulá“ z trávicího traktu až do pochvy nebo močové trubice. V takovém případě se objeví svědění pochvy, výtok nebo příznaky zánětu močového měchýře. Roup do urogenitálního ústrojí navíc zanese i střevní bakterie, takže se k parazitární infekci často přidruží ještě bakteriální zánět.
Nastávající maminky se naštěstí nemusí bát o své miminko, pokud se nakazí roupy v těhotenství. Tento parazit plodu neuškodí. Problémem je spíše to, že si těhotná žena nemůže sama naordinovat farmakologickou léčbu a musí veškeré kroky konzultovat s lékařem.
Vznikne-li u pacienta podezření na nákazu roupy, lékař pacientovi odebere vzorek (stěr kůže) z okolí análního otvoru. Tímto způsobem se provádí přímý průkaz vajíček roupů.
V současné době se nejčastěji používá tzv. Grahamova metoda, kdy se speciální lepicí páska otiskne na kožní řasu v okolí řitního otvoru. Na pásku se tímto způsobem nalepí vajíčka roupů, která se následně přelepí na podkladové sklo a pozorují se pod mikroskopem. Vyšetření je nejlepší provést ráno před defekací, kdy je šance záchytu vajíček nejvyšší. Tato metoda se nejčastěji používá u dětí.
U dospělých je možné provést odběr vzorku Schueffnerovou tyčinkou. Jedná se o skleněnou tyčinku, kterou se otře okolí řitního otvoru a „nabalí se“ na ni tak vajíčka. Samička navíc klade vajíčka do kožní řasy nepravidelně, proto je někdy nutné odběr opakovat.
K vyšetření je možné použít i vzorek stolice. Problém je, že se v ní roupi najdou jen málokdy, i když infekce probíhá.
Základem léčby roupů by měla být farmakologická terapie. Jelikož jde o střevní parazity ze skupiny helmintů, používají se k léčbě antihelmintika. Jedním z velmi spolehlivých přípravků je pyrvinium. Jedná se o volně prodejný lék na roupy, který se používá jednorázově. Po 3–4 týdnech se doporučuje podat přípravek ještě jednou, aby došlo k vyhubení všech parazitů.
Další možností jsou přípravky na bázi mebendazolu nebo albendazolu. Tyto preparáty se užívají dvoufázově a jsou vydávány pouze na lékařský předpis. V každém případě je určitě lepší konzultovat farmakologickou léčbu s lékařem, což platí zejména pro těhotné ženy.
I když antihelmintika zničí většinu červů v těle, léčba se neobejde bez režimových opatření. Na jejich dodržování je nutné dbát zejména u malých dětí, jinak bude neustále docházet k opakovaným infekcím.
Pokud se infekce v rodině objeví, měli by se přeléčit všichni členové domácnosti. Vajíčka roupů totiž mohou přežít na povrchu kontaminovaných předmětů až 3 týdny. Jsou velmi lehká, takže mohou být přenášena vzduchem i mouchami. V období léčby je proto důležité dbát na častou dezinfekci sdílených předmětů i hygienu obecně. Důležité je pravidelné odstraňování prachu a luxování.
Vajíčka roupů jsou velmi citlivá na světlo i chlad, proto je vhodné během dne pravidelně větrat a odtahovat závěsy. Také jim vadí zvýšení teploty, takže byste měli prát ložní prádlo minimálně na 60 °C.
Roupi mají rádi cukr, ale nesnáší ostré a pálivé potraviny. Vhodné je proto zařadit do jídelníčku chilli, pepř, hřebíček, česnek, medvědí česnek, zázvor a hodně cibule. Doporučuje se i kysané zelí a mrkev. Mnoho lidí také nedá dopustit na poupata pelyňku pravého.
Onemocnění roupy je sice velice nepříjemné, ale naštěstí není ve většině případů nebezpečné. Mezi časté komplikace patří problémy s trávením a záněty urogenitálního traktu, vzácně může dojít k zánětu ledvin. Existují také studie popisující souvislosti mezi nákazou roupy a zánětem slepého střeva.
Zdroje: ncbi.nlm.nih.gov, sciencedirect.com, is.muni.cz, pro-folia.org