Ateroskleróza

Ateroskleróza je označení pro kornatění tepen, při kterém se usazuje cholesterol na cévních stěnách. Postižené části tepen se zužují, dochází v nich ke snížení průtoku krve a případně i k úplné zástavě. Krev pak nemůže v těle proudit a zásobovat pro život důležité orgány. Jedná se o civilizační onemocnění, které postihuje primárně obyvatele vyspělých zemí světa. Často vede až ke smrti.

Co je ateroskleróza?

Ateroskleróza, jinak nazývaná jako arterioskleróza, bývá někdy také označována jako nemoc 21. století, protože platí za jednu z nejrozšířenějších civilizačních chorob. Ateroskleróza byla sice poprvé popsána již v 18. století, ale masivně se rozšířila až v moderní době. Zejména ve vyspělých zemích patří kornatění tepen mezi nejčastější nemoc vedoucí ke smrti.

Při ateroskleróze dochází k dlouhodobému usazování aterogenních látek (lipidů) na cévních stěnách, kde se formují v tzv. aterogenní (aterosklerotické) pláty. U zdravého člověka je cévní stěna hladká. Při kornatění tepen dochází ke zdrsnění jejich vnitřního povrchu, na kterém se následně mohou usazovat lipidové částice přinášené krví. Lipidy se na sebe nabalují a vytváří aterosklerotický plát.

Ten poté způsobí zúžení tepny nebo dokonce její uzávěr. Krev pak nemůže proudit k orgánům, které má zásobovat krví. Ke kornatění tepen často dochází už v mládí, ale protože se jedná o dlouhodobě se rozvíjející bezbolestný proces, problémy se často objeví až za desítky let, a to nejčastěji ve věkové skupině 50–60 let. Ateroskleróza vede k vážným komplikacím, jako jsou infarkty či mrtvice.

Jaké má ateroskleróza rizikové faktory?

Ačkoliv se na rozvoji aterosklerózy obvykle podílí několik faktorů naráz, bývá nejčastěji asociována s nezdravým životním stylem. I proto se jedná o civilizační chorobu. Mezi rizikové faktory, které přispívají k rozvoji aterosklerózy, patří:

• nedostatek pohybu,
• tučná a mastná strava,
• kouření,
• stres,
• nadváha a obezita,
• dědičné predispozice,
• přidružená onemocnění (cukrovka, zvýšený krevní tlak),
• vrozená hyperlipoproteinémie (zvyšená hladina lipidů v krvi).

Čím více rizikových faktorů pacient má, tím vyšším rizikem vzniku aterosklerózy je ohrožen.

Jaké má ateroskleróza příznaky?

Projevy aterosklerózy se liší podle toho, jaké tepny v těle jsou postiženy. První klinické problémy pacient obvykle pocítí až ve chvíli, kdy je průchodnost tepny omezena z větší části. Tím, že nejsou orgány dostatečně zásobeny krví, dochází k jejich poškození a zhoršené funkci.

Nejčastěji bývají postiženy tepny zásobující srdce, mozek a končetiny. Dojde-li k postižení tepen zásobujících oči, rozvíjí se neuroretinopatie (postižení očního nervu) a následně i slepota. Při ucpání tepen přivádějících krev do ledvin dochází k nefroskleróze, která vede často až k selhání ledvin.

Ateroskleróza aorty

Ateroskleróza věnčitých tepen srdce má následující příznaky:

• bolest na hrudi,
• zrychlené dýchání i puls,
• dušnost, bledost,
• angina pectoris,
• selhávání srdce až infarkt.

Ateroskleróza končetinových tepen

Tento problém je mezi lidmi známý také jako ateroskleróza tepen dolních končetin. Pokud dojde k tvorbě aterosklerotických plátů v končetinových tepnách, objeví se:

• bolest při chůzi až kulhání,
• bolesti i v klidu,
• pocity chladných nohou,
• gangréna (odumření tkáně).

Mozková ateroskleróza

Mozková ateroskleróza, nebo také ateroskleróza tepen zásobujících mozek, má tyto příznaky:

• poruchy řeči,
• poruchy vědomí,
• duševní změny,
• ochrnutí,
• aterosklerotická demence,
• mozková mrtvice.

Ateroskleróza: diagnostika

Prvním náznakem, který může poukázat na přítomnost aterosklerózy, je naměření zvýšené hladiny cholesterolu v krvi. Často jde o náhodný nález v rámci preventivní prohlídky.

Pokud je v séru naměřena zvýšená hladina LDL cholesterolu (Low Density Lipoprotein, „zlý cholesterol“) a celkově zvýšená hladina všech tuků, lékař obvykle zbystří. „Hodný cholesterol“, také zvaný HDL (High Density Lipoprotein), bývá naopak snížený. Důležité je poté provést ultrazvuk tepen (angiografii), na kterém lze odhalit případná zúžená místa.

Ateroskleróza: léčba

Před zahájením léčby aterosklerózy je důležité definovat příčiny, které vedly ke vzniku aterosklerotických plátů, a zaměřit se na jejich terapii. Pro snížení hladiny LDL cholesterolu se obecně doporučuje radikální změna životního stylu. Léčba aterosklerózy zahrnuje tato opatření:

• držet nízkocholesterolovou dietu (omezit příjem živočišných tuků z tučného masa a mléčných výrobků),
• nekouřit (nebo kouření alespoň omezit),
• nepít alkohol (ovšem jedna sklenka červeného vína denně naopak prospívá),
• v případě přidružení zvýšeného krevního tlaku omezit i solení,
• pravidelně cvičit a hýbat se (stačí i pravidelná svižná chůze).

Ateroskleróza: dieta

Dieta by měla být založena na sníženém příjmu živočišných tuků a tučných mléčných výrobků. Je vhodné vynechat uzeniny, smetanu, tučné maso (hlavně prorostlé vepřové), hotová jídla a polotovary nebo trvanlivé výrobky obsahující ztužené tuky (různé oplatky, tyčinky a sušenky s polevami).

Do jídelníčku je vhodné zařadit ryby, bílé maso (krůtí, kuřecí, králičí), olivový a řepkový olej, lněné a konopné semínko, avokádo, kysané mléčné výrobky (kefír, podmáslí, acidofilní mléko) a listovou zeleninu.

Mezi vhodné způsoby úpravy pokrmů patří dušení, vaření, pečení (v troubě i na sucho na pánvi) a grilování. Smažení je nejlepší vynechat úplně. K zahušťování polévek se pak dá použít místo klasické jíšky z mouky a másla rozmixovaná zelenina, vločky nebo chléb.

Farmakologická léčba aterosklerózy

Pokud pacientovi nepomáhá ani výrazná změna životního stylu a ateroskleróza postupuje, přistupuje se k farmakologické léčbě. Podávají se:

• hypolipidemika – regulují tvorbu cholesterolu uvnitř buněk,
• antihypertenziva – pomáhají snižovat vysoký tlak.

Pokud je aterosklerotický plát natolik velký, že naprosto zneprůchodní tepnu, může se přistoupit i k operaci, během které se ucpaná tepna znovu zprůchodní.

Babské rady a ateroskleróza

Ačkoliv není přírodní léčba aterosklerózy všemocná, zvláště u pokročilých stádií onemocnění může fungovat jako efektivní prevence. Při ateroskleróze pomáhají hlavně specifické druhy ovoce a koření:

• granátové jablko,
• zázvor,
• česnek,
• zelený čaj,
• kurkuma.

Z doplňků stravy a vitamínů se pak doporučuje užívat vitamín C, vitamín B6 (pyridoxin) a vitamín B12 (kobalamin).

Komplikace aterosklerózy

Co se týče komplikací spojených s aterosklerózou, může nastat:

• zúžení a uzávěr tepny – vede k nedokrevnosti zásobované tkáně či orgánu,
• aneurysma – rozšíření tepny v části, kde se snáze usazují lipidové částice a krevní sraženiny,
• ruptura aneurysmatu – prasknutí tepny, vážná komplikace vedoucí k silnému krvácení.

Zdroje: medicalnewstoday.com, healthline.com, nhlbi.nih.gov, hopkinsmedicine.org, fno.cz