„Od příštího roku plánujeme screeningový program zvětšit, a to rozšířením věkového intervalu zvaných osob a zvýšením počtu pracovišť poskytujících screeningové vyšetření,“ přiblížila profesorka Martina Koziar Vašáková, předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP.
Co se dozvíte v článku
Změna je ve finále schvalování, shodli se na ní lékaři, ministerstvo zdravotnictví i pojišťovny. Už chybí jen to, aby vše vyšlo ve věstníku ministerstva zdravotnictví, což by se mělo stát v nejbližší době.
Kdo všechno bude moct do screeningu
Nyní zvou lékaři do screeningu bývalé nebo současné kuřáky ve věku 55 až 74 let s historií alespoň 20 balíčkoroků (např. 1 krabička cigaret denně po dobu 20 let, nebo 2 krabičky denně po dobu 10 let). Od příštího roku se má věkové rozmezí změnit směrem dolů i nahoru. Do screeningu budou moci vstoupit lidé mezi 50 až 80 lety.
Co se nezmění, je podmínka počtu vykouřených cigaret. „Dvacet balíčkoroků zachováme, protože toto je dostatečně podložené a má ekonomický smysl,“ vysvětlil pro Vitalia.cz vedoucí Národního screeninogového centra Karel Hejduk.
Zvát bude jakýkoliv lékař
Ještě jedna věc se ale změní: zatímco nyní do screeningu zvou praktičtí lékaři nebo ambulantní pneumologové, nově bude moci žádanku vystavit jakýkoliv lékař. „Klidně zubař, pokud dotyčný pacient k nějakému chodí,“ podotkla profesorka Koziar Vašáková.
Na screening by měl zvát každý praktik, nyní je jich do programu zapojených asi 60 procent. „Za pět let pilotní fáze screeningu jsme prostřednictvím praktických lékařů oslovili asi 60 tisíc lidí, téměř polovina odmítla. Zřejmě neumíme dobře zvát. Někdo si také myslí, že musí přestat kouřit, ale tak to není,“ zamyslela se lékařka.
Co se od ledna 2027 změní?
- Název: dnes – Program časného záchytu karcinomu plic, od ledna – Screening karcinomu plic
- Věk: kuřáci a exkuřáci od 50 let do 80. narozenin.
- Okruh lékařů, kteří budou do screeningu zvát.
Zůstává podmínka silných kuřáků a exkuřáků, tj. 20 balíčkoroků. V budoucnu se o ní ale ještě bude jednat. Rýsuje se možnost zpřístupnit screening např. některých pacientům, kteří si už prošli některými typy rakoviny. To se ale od ledna ještě nestane.
Jedná se i o dalších změnách
„Změny přicházejí v lednu, protože letos skončila pětiletá pilotní fáze, takže jsme nastavovali podobu programu,“ řekl Hejduk. Věková hranice se má snížit nejen proto, aby byl program dostupnější více lidem, ale i proto, že mladší lidé z něj mohou také hodně profitovat. Čím dřív totiž nádor lékaři odhalí, tím vyšší šanci má pacient na vyléčení, a tím pádem i na návrat do běžného života a třeba i do práce.
Jedná se ještě také o tom, jak do programu zapojit mladší jedince s nižší „kuřáckou“ náloží, zato s jinými rizikovými faktory. Od ledna se to ale zatím ještě nestane. „Ze screeningu by mohli profitovat i lidé, kteří kouřili méně. Třeba ti, kteří mají za sebou nějaké nádorové onemocnění či jiné rizikové faktory. To ještě musíme prodiskutovat a podívat se na publikovaná data. Pokud zavádíme nějakou změnu, chceme si být jistí, že je opřená o takovou evidenci, že si můžeme dovolit ji do programu dát,“ uvedl Hejduk.
Co všechno je na CT vidět?
Lékaři nyní také připravují doporučený postup, co dělat při ostatních nálezech, které se v průběhu vyšetření podaří zachytit. „Neděláme jen CT plic, ale celého hrudníku. Na snímcích pak vidíme kromě plicních nemocí, tedy nádorů, plicních fibróz, bronchiektasií a rozedmy plic, i choroby srdce a cév, kostí, štítné žlázy a zčásti i podbrániční oblasti. Můžeme včas odhalit například i vápenatění srdečních tepen, které upozorňuje na jejich postupné kornatění a zvýšené riziko infarktu,“ vysvětlila profesorka Koziar Vašáková.
To, že něco není v pořádku, se účastník screeningu dozví od pneumologa, kterému radiolog posílá popis CT snímků. Za diagnózou, pokud jde o jiné než plicní nemoci, ale musí následně ke specialistům – onkologům, kardiologům nefrologům, hepatologům…
Screening rakoviny plic se provádí pomocí nízkodávkového CT. Jde o zcela bezpečnou metodu, dávka rentgenového záření je při vyšetření výrazně snížená. Ale také to znamená, že snímky mají nižší kvalitu zobrazení, což ale podle odborníků nevadí, protože je běžně spolu s radiologem čte i umělá inteligence, tedy software, který je naprogramovaný, aby upozornil i na malé odlišnosti od normálu.
