„Jedné srpnové noci zhruba před deseti lety jsem ve spánku utrpěl cévní mozkovou příhodu,“ popisuje pan Zdeněk. „Přišla na to manželka zhruba ve 3:30 ráno. Měl jsem ochrnutou pravou stranu a nemluvil jsem. Před usnutím jsem byl přitom úplně v pořádku,“ popisuje pacient svůj zážitek, který mu obrátil život naruby.
Co se dozvíte v článku
Přivolaná záchranka ho převezla do nemocnice, kde mu diagnostikovali ischemickou cévní mozkovou příhodu (CMP) – z nedokrvení mozku. Podali mu léčbu (trombolýzu) a převezli ho do specializovaného centra na operaci neprůchodné krční tepny.
„Několik dní po operaci mě posadili na posteli. Po dalších několika dnech mě postavili na nohy s oporou a postupně se mnou začali chodit s holí nebo chodítkem na velmi krátké vzdálenosti. Nemohl jsem mluvit, asi deset dnů po CMP jsem řekl první jednoduché slovo a postupně se v řeči zlepšoval. Pravá ruka byla ochrnutá, ale cvičili jsme. Asi po měsíci při propuštění z nemocnice jsem byl schopen sám dojít s holí pár metrů a ruku jsem mohl zvednout pouze do určité výše,“ zmiňuje Zdeněk.
Po třech letech práce zpátky v plném životě
Následoval převoz do Rehabilitačního ústavu Kladruby, kde Zdeněk strávil jedenáct týdnů. Začínal na invalidním vozíku, po pokoji se pohyboval sám s holí. Snažil se vše, co bylo možné, dělat pravou rukou, a intenzivně pracoval s logopedem. A brzy přišlo zlepšení. Postupně začal chodit s holí také na delší vzdálenosti, časem i bez opory. Trénoval také psaní, ale jemná motorika se zlepšovala nejpomaleji, písmo bylo velmi kostrbaté.
„Celý další rok jsem strávil v pracovní neschopnosti. Snažil jsem se intenzivně cvičit. Pravidelná chůze, jízda na kole a plavání, což přinášelo výsledky v podobě zlepšování chůze i jemné motoriky pravé ruky,“ popisuje.
Po roce dostal invalidní důchod, zapojil se do pracovního procesu v nižším pracovním tempu se snížením úvazku. Několikrát opakoval rekondiční pobyt v Kladrubech. Po celou dobu je pod pečlivou neurologickou kontrolou, bere léky na ředění krve a na cholesterol. Chodí také na pravidelné odběry krve a kontroly včetně ultrazvukového vyšetření přívodných tepen mozku.
„Tři roky po příhodě jsem se vrátil do běžného pracovního života na plný úvazek, ale snažím se víc odpočívat a sportovat. Následky, které mi po CMP zůstaly, jsou poměrně mírné. Při delší nečinnosti a prochladnutí hůř hýbu pravou nohou a nemám tak šikovnou pravou ruku, dále jsem méně stabilní, ale se psaním už naštěstí nemám žádný problém,“ dodává Zdeněk.
Problém je nízká účast na prevenci
Kardiovaskulární onemocnění, kam patří právě i cévní mozková příhoda, jsou stále hlavní příčinou úmrtí v České republice. Odborníci upozorňují, že jedním z klíčových problémů je podceňovaný vysoký cholesterol a nízká účast na prevenci.
Společným jmenovatelem onemocnění, kam řadíme nejen CMP, ale především akutní infarkt myokardu a srdeční selhání, je ateroskleróza. Tedy proces, který začíná nenápadně a už v mladém věku, už v první až třetí dekádě života. Jde o ukládání tukových částic do cévní stěny. Dlouhé roky probíhá nenápadně, bez bolesti a bez varovných signálů. Jenže cévy mezitím pomalu tuhnou. Prvním skutečným příznakem pak často bývá až dramatická událost – infarkt myokardu, nebo cévní mozková příhoda.
V mládí sice člověk ještě nepociťuje žádné komplikace, ale postižení cév se už začíná rýsovat. Souvisí to jak s nezdravým životním stylem, tak s genetikou. Jenže motivace ke změně či užívání léků je malá. "Máme stále ještě mezery ve zdravotní gramotností a pochopením konceptu, že za zdraví je každý zodpovědný sám,“ říká profesor Michal Vrablík, předseda České společnosti pro aterosklerózu.
Pacienti netuší, že mají problém
Jedním z hlavních rizikových faktorů pro vznik a rozvoj aterosklerózy je zvýšená hladina tzv. „špatného“ LDL cholesterolu. Podle odborníků má zvýšené rizikové hodnoty cholesterolu 70 až 80 % dospělých Čechů. Jenže přibližně dvě třetiny z nich o tom zatím vůbec nevědí.
Ve skupině pacientů s hypercholesterolemií, tedy s metabolickým onemocněním s trvale zvýšenou hladinou cholesterolu v krvi, zejména LDL cholesterolu, zdravotní systém eviduje více než 1,4 milionu lidí. Jedná se o pacienty, kteří mají diagnózu, nebo se léčí. Skutečný počet lidí s tímto problémem je však výrazně vyšší.
„Vysoký cholesterol má osm z deseti Čechů, ale léčí se jen každý sedmý. Typický pacient je 52letý člověk, cítí se zdravý, nemá žádné potíže a k lékaři nechodí,“ popisuje doktorka Jitka Vojtová, zdravotní ředitelka pojišťovny OZP.
Z těch, kteří se léčí, dosahuje cílových hodnot pouze 20 až 30 procent pacientů. To znamená, že zhruba pouhé čtvrtině z nich se podaří dosáhnout doporučené bezpečné hladiny cholesterolu v krvi, kdy se významně snižuje riziko infarktu, mozkové mrtvice nebo jiných cévních komplikací včetně srdečního selhání.
Prevence u cévní mozkové příhody spočívá hlavně ve zdravém životním stylu a kontrole rizikových faktorů, což může zabránit až 80 procentům případů. Klíčové je nekouřit, pravidelně se aktivně hýbat, udržovat si zdravou hmotnost a stravu (více zeleniny, méně tuků). Zásadní je také hlídat krevní tlak, cukrovku a cholesterol.
ČLÁNKY DO MAILU