Hlavní navigace

Zájem o biopotraviny se zvyšuje až o stovky procent

Někteří je v obchodech přehlížejí, jiní se ušklíbají, další je vyloženě vyhledávají. Počet těch posledně jmenovaných, kteří si vybírají biopotraviny, stále roste. Díky příznivé ceně a chuti.

Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Biopotraviny se dnes prodávají výrazně lépe, než tomu bylo ještě před několika málo lety. Může za to nejen lepší dostupnost a šíře sortimentu, ale i výrazně nižší ceny. Vždyť mléčné výrobky i velké množství zeleniny jsou dnes k mání i v supermarketech, a to za ceny, které jsou mnohdy ani ne o desetikorunu na kilu dražší než běžná produkce. Pak není moc nad čím přemýšlet… I proto biopotraviny kupujeme čím dál víc, ale není to jen o ceně. Své o tom ví biofarmář Tomáš Zídek, který svou zeleninu dodává do obchodů Albert.

Zájem o biopotraviny roste

Právě v prodejnách Alberta aktuálně najdete na šest set biopoložek, přičemž zákazníky dlouhodobě nejpoptávanější je biomléko a velmi rychle roste zájem o biosýry. „Rostoucí důraz na bioprodukty odráží i stále se rozšiřující sortiment, a to i v odděleních, kde donedávna byla bioprodukce zastoupena velice slabě, například mezi produkty mražené zeleniny,“ říkají v Albertu.

Vůbec nejprudší nárůst zájmu ale sledují v oblasti ovoce a zeleniny, kde křivky skáčou o stovky procent. Důvodem je především dostupnější cena. „Snažíme se hrát na hraně, chceme docílit nějakého zisku, ale zároveň nechceme produkci prodražovat. Problém není nakrmit horních deset tisíc, chceme na bioprodukty zvyknout i širokou veřejnost,“ říká pěstitel Tomáš Zídek.

Právě on, jako někdejší dlouholetý zaměstnanec ministerstva zemědělství sledující výsledky spotřeby bioprodukce v různých zemích světa, ví, kdo patří mezi ty největší konzumenty bioprodukce. „Jsou to paradoxně ti, kteří mají nejhlouběji do kapsy, mladí s dětmi a důchodci. Ze spotřebního koše si raději ušetří jinde, nekoupí si bavoráka, ale ojetinu, a protože jsou vzdělanější, tak vědí, že tím investují do svého zdraví.“

Na bioprodukci zákazníci oceňují opravdovou chuť

Právě mladí nakupují biozeleninu asi nejdostupnějším způsobem, tj. v maloobchodních řetězcích, ale hojně i napřímo přes Komunitou podporované zemědělství, tzv. KPZ. „Hodně dobrými zákazníky jsou například maminky z KPZ v Říčanech, kam vozím zboží každý týden. Se zbožím jsou spokojené, i když někdy také brblají, že by na jaře chtěly něco jiného než jen saláty… Ale ono v tu dobu nic jiného neroste. Nebo se ptají, proč už nemám řepu. Bohužel ne vždy na ni máme dostatek místa…“ popisuje drobná úskalí prodeje bioprodukce Tomáš Zídek.

Na druhou stranu ale zákazníci například hodně oceňují, když jim přiveze fenykl, který do té doby jejich kuchyně neznala, a oni se tak učí zpracovávat nové plodiny. Ale hlavně si od něj bioprodukci odebírají proto, že má mnohdy naprosto odlišnou chuť. „Sám jsem byl překvapený, když jsme letos sklidili brokolici, kterou já nikdy neměl rád, jak skvělá je. Najednou je ze mě milovník brokolice, směje se Tomáš Zídek. „Všichni asi známe, jak chutnají opravdu dobrá rajčata, ale u některých plodin, jako jsou fenykl nebo salát, jsou ty rozdíly opravdu velmi významné.“

Ze své zkušenosti mohu potvrdit, že snad nejmarkantnější rozdíl je v okurkách a cuketách. Zatímco u běžných okurek se velice často setkávám s hořkostí a tuhou slupkou, u cuket zas s měkkou dužninou a plytkou chutí, v bioprodukci mě chuť za dva roky, co ji kupuji, zklamala možná jednou.

Proč okurka nechutná jako okurka?

„To, že okurka v konvenci není dobrá, může souviset s odrůdou nebo délkou transportu. Konvenční produkce je hodně založena na dusíku, aby narostlo hodně plodin. V řadě případů se ale plodiny pěstují hydroponicky. Rostliny tak nečerpají živiny z půdy, ale jsou jim dodávány přes umělou výživu. Typicky se to děje u rajčat, která díky šlechtění odrůd mají i velmi dobrou chuť. Když je ale rostlina rajčete v půdě, tak má mnohem větší příležitost pojmout stopové prvky a vytvořit nějaké enzymy, chuť se hodně liší,“ říká Tomáš Zídek, ale připouští, že u některých plodin rozdíl v chuti nepoznáte.

Zmiňuje průzkum z devadesátých let, ze kterého vyplynulo, že lidé chuť ovoce a zeleniny z konvence a bioprodukce dokáží rozlišit, ale u obilí ne. (A hraboši to kupodivu mají přesně obráceně.) Zkusit si tento test můžete hned v prvním obchodě, který nabízí jak bio, tak běžnou produkci. Tedy jestli na vás ještě nějaké bio zbude, jak jsme zmínili v úvodu, bio jde celkem na dračku a dodavatelé nejsou žádní velkopěstitelé.

„Obhospodařujeme jeden hektar skleníků a jeden hektar půdy, spolupráce se silným hráčem na trhu, jako je Albert, je pro nás klíčová. Jim nevadí, že jsme malí, i když by potřebovali, abychom jen pro ně měli padesát hektarů, aby saturovali vzrůstající poptávku,“ říká Tomáš Zídek s tím, že růst mají kam, a tak se výhledově s jejich biozeleninou a třeba i bioovocem budeme setkávat stále častěji.

Odborná spolupráce:

Ing. Tomáš Zídek, PhD.

Jednatel farmy Biozelenina Olešná.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).