Většina lidí má podle molekulárního biologa Františka Knoblocha málo vlákniny, to je prostě fakt. „Naši předkové jedli opravdu hodně vlákniny. Osmdesát, sto gramů, někdy i víc, protože pořád zobali nějaké kořínky nebo něco podobného. A máme velmi solidní data, že když někdo z těch našich mizerných deseti, dvanácti či patnácti gramů, příjem zvedne na dvojnásobek nebo trojnásobek, zpozorujeme u nich benefity z hlediska metabolického zdraví, kardiovaskulární prevence, trávení, možná i imunitní funkce,“ řekl odborník v podcastu 120 na 80 portálu Vitalia.cz.
Co se dozvíte v článku
I proto Knobloch doporučuje vlákninu, tedy prebiotika, doplňovat. Konkrétně zmiňuje psyllium, pektin, inulin, frukooligosacharidy, galaktooligosacharidy či akáciovou vlákninu.
Pre- nerovná se pro-
Naproti prebiotikům však stojí probiotika. Název téměř stejný a málokdo vlastně zná rozdíl mezi těmito pojmy. Probiotika jsou živé mikroorganismy, které najdeme v zažívacím traktu, a které přispívají k našemu zdraví. Nejčastěji jde o bakterie, například lactobacily nebo bakterie rodu bifido.
Jenže zatímco efekt vlákniny odborníci nezpochybňují, u probiotik je tomu naopak. „Data jsou velmi slabá. To znamená, že probiotika jsou další miliardový byznys. Není to tak, že by žádná data nebyla, ale zkrátka mikrobiom je extrémně složitá problematika a je vědecky zatím nepochopená. Ušít někomu probiotika na míru, ačkoliv se to někdo v poslední době snaží udělat, je hodně naslepo. Nerozumíme tomu,“ míní František Knobloch.
Poslechněte si celý podcast o potravinových doplňcích
Zapravdu mu dává i doktor Milan Trojánek z Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol. „Mikrobiom je nesmírně složitý systém, který opravdu nelze komplexně obnovit pouhou tabletkou. Samotné užívání probiotik obvykle nestačí,“ uvádí.
Podle odborníků je nutné rozlišovat mezi jednotlivými druhy probiotik a jejich prokázanými účinky. „Probiotika se liší kmen od kmene a jejich účinky nejsou univerzální. Dokonce jednotlivé kmeny probiotik mohou mít protichůdné účinky od imunostimulačního potenciálu po imunoregulační. Každý přípravek by měl mít jasně definovaný kmen a ideálně doložené klinické studie. Jinak riskujeme, že pacienti užívají něco, co v lepším případě nemá žádný efekt,“ doplňuje profesor Jiří Hrdý, předseda České mikrobiomové společnosti ČLS JEP.
Podle Knoblocha může hrát roli i placebo efekt. Když člověk začne brát probiotika, může se cítit líp, ale nakolik jde o objektivní zlepšení stavu a nakolik jen o placebo, je otázkou.
Probiotika mohou i škodit
Probiotika podle odborníků nejsou nutná dokonce ani ve chvíli, kdy bereme antibiotika. „Některé studie ukazují, že u části pacientů se mikrobiom po antibiotické léčbě obnovuje rychleji přirozenou cestou než při současném užívání probiotik. Není proto možné tvrdit, že probiotika jsou nezbytná,“ přibližuje Milan Trojánek.
„Současné podávání probiotik a antibiotik nemusí být vždy vhodné, protože probiotika mohou paradoxně snižovat účinnost antibiotik. Antibiotika se pak doslova ‚vyřádí‘ na probiotikách, místo aby působila proti patogenům, proti kterým byla antibiotika indikována,“ varuje dokonce profesor Hrdý.
Raději přirozené zdroje hodných bakterií
Spíše než doplňky stravy s probiotiky se podle odborníků hodí jíst jejich přirozené zdroje, tedy třeba fermentované potraviny: kysané zelí, kimchi, tempeh, kefír…
„Na Harvardově univerzitě nám přednášející uváděli, že místo probiotik po antibiotické terapii doporučují pacientům kimči, kefír nebo jiné kvašené potraviny. Fermentované potraviny jsou podle nich pro celkovou podporu mikrobiomu jednoznačně vhodnější než tabletky, které obsahují jen velmi omezený počet kmenů.,“ uzavírá doktor Trojánek.
