Hlavní navigace

Vitamín C zadarmo? Šípkový čaj. Je třeba ho louhovat, ne vařit

29. 9. 2021

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Nejlepším a přirozeným zdrojem vitamínu C jsou šípky. Zcela jednoduše z nich můžeme připravit čaj, nasušit si je do zásoby nebo zpracovat do šípkové marmelády.

Existuje-li v naší přírodě nějaký přirozený zdroj vitamínu C, který lze získat zcela zdarma pouhým sběrem plodů z hojně v naší zemi rostoucích keřů, pak jsou to šípky. Vhodná doba k jejich sběru je právě v současné době, od září do listopadu, což je období, které lze s trochou nadsázky nazvat jako „doba šípková“.

Šípek: perfektní zdroj vitamínu C

Obsah vitamínu C v plodech šípků je skutečně mimořádný a pohybuje se ve 100 gramech dužniny od 200 až do 500 miligramů.

S tím je srovnatelný pouze obsah tohoto vitamínu v černém rybízu (200 miligramů), ten je ale třeba zakoupit nebo si na zahrádce vypěstovat. To samé platí o červeném rybízu (115 miligramů), zelí (49 miligramů) nebo květáku (40 miligramů). Někdejší symbol vitamínu C – citrusy – jej obsahují zhruba 40 miligramů a taková jablka přibližně 20 miligramů ve 100 gramech dužniny.

Galerie: Vitamín C v českém ovoci

Sbírat a konzumovat plody šípky se tedy skutečně vyplatí i přesto, že se keře šípků brání před sběrači množstvím pichlavých trnů.

Koncentrace vitamínu C a jeho využitelnost z plodů je nicméně závislá na celé řadě faktorů.

Jak v šípku zachovat co nejvíce vitamínu C

Množství vitamínů ovlivňuje mimo jiné doba sběru, způsob sušení, skladování i vlastní příprava nápojů nebo pokrmů. Nejvíce vitamínu C obsahují šípky, které ještě nepřešly mrazem, a proto se jejich sběr doporučuje právě v současné době. Můžeme však sbírat i šípky mrazem přešlé, což sice představuje částečnou ztrátu uvedeného vitamínu, měkčí plody jsou ale zase vhodnější na přípravu různých marmelád také proto, že jsou sladší.

Co se pak týká sušení, lze využít i moderní sušení v troubě, teplota sušení by se ale měla pohybovat mezi 60 a maximálně 70 stupni Celsia a šípky lze před sušením mírně pomačkat – tradiční sušení je ale pouhým působením sluníčka na větraném místě.

Šípkový čaj se má louhovat, ne zalívat vařící vodou

Vitamín C totiž patří k látkám, jejichž obsah v surovinách nebo pokrmech se ztrácí prostřednictvím celá řady procesů, kromě oxidace především působením tepla.

Proto se při přípravě čaje, což je zřejmě nejčastěji využívaný způsob konzumace šípků, doporučuje nezalévat nasbírané šípky vařící vodou, ale nechat rozdrcené šípky vyluhovat přes noc ve studené vodě. Tekutinu pak přecedíme přes plátno nebo sítko s co nejmenšími otvory.

Varem se navíc z šípků neztrácí jen vitamín C, ale i část dalších vitamínů, které plod obsahuje, konkrétně vitamíny A, B1, B2, B3 a K.

Sirup z šípku jako lék

Plody šípku ale obsahují kromě zmiňovaných vitamínů také mnoho dalších pro tělo prospěšných látek, například rutin, třísloviny, silice, flavonidy nebo minerální látky, jako je vápník, fosfor či draslík. I proto byl odvar z šípků nebo šípkový sirup v minulosti využíván k léčbě celé řady chorob, včetně paradentózy či onemocnění dásní.

Konzumace šípků přispívá k detoxikaci organismu, působí močopudně a má také hemostatické účinky – tedy účinky zastavující krvácení.

Hlavní přínos konzumace šípků a produktů z nich vyrobených ale spočívá v celkové podpoře imunity a v prevenci nachlazení (jejich konzumace podporuje zásobování organismu kyslíkem).

Dobrou zprávou je, že v naší krajině roste několik variant šípků a všechny z nich mají obdobné účinky, byť se podíl jednotlivých složek v různých keřích šípků pochopitelně mírně liší, také podle stanoviště, kde rostou. Rozdíl nicméně není ani v případě různé barvy květů šípků – zajímavostí přitom je, že v minulosti se právě i květy šípku používaly k výrobě sirupu jako dochucovadla k méně výrazným jídlům. K přípravě čajů se také běžně využívají mladé jarní výhonky, takže tento keř je využitelný v několika fázích roku. Nyní jde ale především o plody.

Šípková marmeláda: stačí i jen polovina cukru

Jak již bylo řečeno, nasbírané a usušené šípky lze použít k přípravě šípkového čaje, také ale třeba k výrobě marmelády. K tomu lze dohledat množství různých receptů, lišících se hlavně poměrem množství použitých šípků a cukru. Obvykle se přitom zmiňuje podíl 1:1, na příslušný podíl šípků je ale možné použít i jen poloviční množství cukru. Marmeládu lze kromě toho ještě dochutit, například špetkou mletého hřebíčku, to ale již záleží na chuťových preferencích každého výrobce.

Princip výroby marmelády je poměrně snadný – očištěné a omyté šípky se povaří v horké vodě (do doby, než změknou), šípky s vodou se následně rozmixují a přecedí přes sítko nebo plátýnko, přičemž cezení se doporučuje zopakovat. Následně se přidá cukr a vzniklá směs se povaří do doby, než zhoustne. Pak již stačí vše nalít do čistých sklenic, uzavřít je a nechat vychladnout.

Tepelným zpracováním šípků sice o část látek v nich obsažených přijdeme (především o vitamín C), produkt z šípků ale máme po celý rok k dispozici. Mimochodem – i v případě sušených šípků se uvádí, že konzumovat by se měly zhruba po dobu jednoho roku, neboť poté už nemají původní zdravotní účinky, byť příjemná chuť a vůně šípku zůstává.

Autor článku

Agrární analytik, novinář na volné noze se zaměřením na zemědělství, potravinářství a životní prostředí.