Mnohem méně masa, mnohem více tuku a soli. Tak by se daly shrnout problémy, které spotřebitelský časopis dTest objevil, když svou pozornost zaměřil na kvalitu a složení oblíbené vinné klobásy.
Laboratorní analýzy osmi výrobků, které se prodávají v celém Česku, odhalily zásadní rozdíly nejen v kvalitě, ale i v pravdivosti informací na etiketách. A proto skoro polovina výrobků skončila kvůli vážným pochybením s nedostatečnou známkou.
Největším problémem letošního testu bylo uvádění nepravdivých údajů o množství masa. Tři výrobky – vinná klobása z Globusu a oba testované druhy z Makra – deklarovaly na obalu výrazně vyšší podíl masa, než ukázala analýza,
říká Hana Hoffmannová, šéfredaktorka časopisu dTest.
Globus uváděl 75 %, ve skutečnosti však bylo masa jen 61 %. U obou výrobků Makro se namísto slibovaných 63 % masa našlo nejvýše 45 %. Všechny tři klobásy si za klamavou deklaraci odnesly nedostatečné známky, které zásadně snížily i jejich celkové hodnocení.
Překvapivý rozpor mezi deklarovaným obsahem masa a změřenou hodnotou pak předvedly ještě další tři značky. Ovšem v tomto případě obsahovaly o dost více masa, než se předpokládalo. Rozdíl, který je ve prospěch spotřebitele, není klamáním,
vysvětluje Hoffmannová.
Velké rozdíly panovaly i mezi skutečným obsahem masa v jednotlivých výrobcích. Hodnoty se pohybovaly od pouhých 41 % až po 76 %. Současná vyhláška se obsahem masa ve vinné klobáse nezabývá, historické normy přitom počítaly přibližně se 70 % masa. Pět výrobků se nad hranici 60 % dostalo, dva z nich dosáhly dokonce velmi dobrého výsledku 76 %.
Co vy a vinná klobása?
Laboratoř odhalila i další nepřesnosti v nutričních tabulkách. Lahůdková vinná klobása Lidl/Šťavnaté vepřové a hovězí obsahovala o třetinu více tuku, než výrobce uváděl, a to 29 % místo deklarovaných 22 %. Odchylka překročila povolený limit, a výrobek si i proto vysloužil celkovou nedostatečnou známku. Tučnost testovaných klobás se obecně velmi lišila – od 18 % až po 36 %.
U soli se podobný problém objevil u klobásy Kaufland/K-Mistři od fochu z Modletic. Laboratoř změřila 2,3 % soli, ačkoli etiketa uváděla pouze 1,8 %. Rozdíl opět přesáhl povolenou toleranci, takže i zde padla nedostatečná známka za klamavou deklaraci,
objasňuje šéfredaktorka Hoffmannová.
Jedna klobása byla trochu stará
Vinná klobása se vyrábí z vepřového, někdy i telecího či krůtího masa, které se jemně umele, přidají se rohlíky namočené v mléce, bílé víno, muškátový květ a citrónová kůra. Hmota se naplní do přírodního střívka. Obvykle se uvádí, že vinná klobása byla v českých zemích známa již v 19. století – původně jako klobása s vínem, případně česká klobása.
Senzorické hodnocení nepřineslo extrémní problémy, ale rozdíly mezi výrobky byly znatelné. Dva vzorky bez vad získaly velmi dobré hodnocení. Naopak vinná klobása Globus skončila jen se známkou uspokojivě – hodnotitelé jí vytkli mazlavou konzistenci a „starou“ chuť. Tímto termínem se označuje nevýrazný chuťový vjem se známkami stárnutí výrobku, například žluknutí nebo oxidace. Nedostatek ovšem nebyl tak silný, aby výrobku výrazně zhoršil hodnocení. Podobný problém, i když ještě slabší, se objevil také u lahůdkové klobásy Lidl/Šťavnaté vepřové a hovězí.
Dobrá zpráva je, že testy neobjevily salmonely a množství bakterií E. coli bylo bezpečné. I přes bezproblémové výsledky aktuálních mikrobiologických zkoušek je na místě opatrnost. Nežádoucí mikroorganismy v syrovém mase zkrátka vyskytovat mohou. Je proto vhodné dodržovat několik zásad: udržovat syrové polotovary v nepřetržitém chladu a co nejvíce zkrátit dobu mimo lednici. Dále je třeba respektovat výrobcem stanovené datum spotřeby a konečně je nutné klobásy před konzumací důkladně tepelně ošetřit.
ČLÁNKY DO MAILU