Vědci hledají cestu, jak číst schizofrenii z krve a zornic

O tom, že se schizofrenie propisuje do krve, v současnosti už není pochyb. Jakým způsobem, to ale zatím plně objasněno není. Čeští vědci a lékaři proto v tomto vidí svoji příležitost. Ne marnou, protože právě v ČR, konkrétně v Národním ústavu duševního zdraví (NUDZ) mají jednu z největších evropských databází výsledků různých vyšetření pacientům se schizofrenií. Cenná je hlavně tím, že jsou zde i data z časem opakovaných vyšetření a od pacientů v prvopočátcích nemoci.

Jak lze schizofrenii vyčíst z krve

Součástí biobanky NUDZ jsou výsledky 1700 vyšetření mimo jiné s pomocí MR nebo EEG. Jsou v ní ale i krevní séra. Už před bezmála 15 lety totiž lékaři mysleli na to, že technologie pokročí a z krve po čase vyčtou i to, co tehdy nešlo, proto si vzorky od pacientů s jejich souhlasem zamrazili. Nyní se ukazuje, že to bylo správné rozhodnutí, protože do praxe se dostaly tzv. multiplexové analýzy a metody založené na detekci pomocí protilátek.

Citlivost analytických metod a vybavení laboratoří jsou dnes už takové, že dokážeme v krvi detekovat i látky, jejichž koncentrace je extrémně nízká a před 15 lety bychom je nezachytili, vysvětluje psychiatr Filip Španiel, jenž se specializuje na schizofrenii jako lékař i jako výzkumník, protože v NUDZ vede Centrum výzkumu prvních epizod vážných duševních onemocnění (SMI).

Proto se vědci a lékaři mohou z krve dozvědět třeba to, v jakém stavu jsou buňky v mozku. V krvi dokážeme detekovat extrémně nízké koncentrace cirkulujících proteinů, které mají původ v mozku, což je relativní novinka, říká Filip Španiel. Proteiny vypouštějí jednotlivé mozkové buňky, ale jen tehdy, když jsou ve stresu. Do krve přechází skrze hematoencefalitickou bariéru. Pokud je u pacienta detekujeme, můžeme se dozvědět, jaký je rozsah poškození mozku, respektive přímo jeho jednotlivých buněčných populací, dodává.

Pokroku dosud využívali především neurologové a traumatologové. Třeba proto, aby předpověděli, jak se bude vyvíjet stav pacienta, který utrpěl těžký otřes mozku. Nově principy podle Španiela přebírají také psychiatři. I proto NUDZ dovybavuje svá pracoviště a inicioval pětiletý vědecký projekt Brainscape, na kterém se podílejí také Ústav informatiky Akademie věd a firmy Essence Line (zabývá se pokročilými laboratorními technikami) a Anume (digitální zdraví).

Proč vznikl projekt Brainscape

Cílem projektu Brainscape je najít takový systém, s jehož pomocí by lékaři u pacienta s čerstvě diagnostikovanou schizofrenií dokázali přesně a spolehlivě určit prognózu. Tedy řekli, jak se bude onemocnění vyvíjet a jaký bude jeho stav třeba za dva roky. Podle Španiela to zatím není možné a nemoc stále dokáže překvapovat.

Určení prognózy je klíčové pro fungování pacienta v běžném životě. Máme léky, které se nemohou podávat standardně všem pacientům. Jsou ale situace, kdy zapadnou jako správný klíč do správného zámku a pak dokáží na počátcích nemoci být mnohonásobně účinné, takže vytvoří hráz změnám v mozku a ty nepokračují, vysvětluje jeden z praktických příkladů Španiel.

U pacientů s velmi nepříznivou prognózou by zase přišla mnohem dříve a intenzivněji psychosociální rehabilitace, aby se na počátku nemoci zabránilo změnám v kognici, protože právě ty dokáží pacienta postupně odstavit od běžného života.

Přečtěte si také:

Vitamíny nebo selen a zinek pomohou imunitě, pokud je budete brát správně

Pomůže i analýza duhovky

Projekt Brainscape má ale zároveň posílit i léčebné možnosti na straně pacienta. Počítá se vznikem digitálních modelů, které by prostřednictvím mobilních telefonů, aplikací a nositelné i jiné elektroniky dokázaly nemoc monitorovat, sbírat o ní data a odesílat je lékaři.

Mimo jiné by to umožnilo předvídat příchod ataky – v případě schizofrenie obávané psychózy. Existuje naděje, že pacientovi by se mohla úplně vyhnout, protože její předvídání by vedlo ke včasné úpravě podávání léků i režimu tak, aby se ataka třeba vůbec nedostavila. Tím by se snížil počet hospitalizací v psychiatrické nemocnici.

Právě proto se věda nebude soustředit jen na krev, ale také na oči pacienta. V rámci Brainscape budou účastníci projektu řešit i to, jak předvídat vývoj této nemoci z očních zornic.

Zabýváme se zachycením změn v průměru zornic, které jsou mozkem řízeny, a mohou tedy prozradit mnohé o jeho změnách. Dynamika zornice může včas ohlašovat změnu stavu mozku a tím předpovídat riziko blížícího se relapsu, tedy náhlého zhoršení průběhu onemocnění, dodává Filip Španiel.

Bude-li pacient schopný a ochotný spolupracovat, získá přístup do aplikace, kterou si nainstaluje do mobilu. Každý týden v ní vyplní dotazník a pomocí kapesního přístroje si změří aktivitu zornic. Cílem obojího je zachytit případné změny onemocnění. Odchylky bude hledat software, jenž na ně upozorní i lékaře.

Detaily zatím Filip Španiel nechce komentovat. I s ohledem na to, že na rozdíl od hledání mozkem tvořených bílkovin v krvi je měření zornic zatím čistě výzkumnou záležitostí.

Víte, kde je v lidském těle mandibula a kolik lidí má zelené oči?

Hltáte články o zdraví, čtete knížky o doktorech a sledujete seriály z lékařského prostředí? Tak to pro vás náš test možná bude až směšně lehký.

Spustit kvíz

Schizofrenie jako soubor nemocí

Na schizofrenii odborníci aktuálně nahlížejí spíše jako na neurologické, než duševní onemocnění. Dosavadní výzkum totiž ukázal, že výrazným způsobem mění mozek a změny jsou rozsáhlejší než třeba v případě demence. Největší razanci přitom mají v prvních několika měsících po propuknutí onemocnění. Po určité době pak už jsou neovlivnitelné a poškození mozku nevratné (více o tomto průběhu nemoci jsme psali zde).

Vědci už také vědí, že schizofrenie není jedna nemoc, ale souborem řady podtypů (na to jsme upozorňovali v jiném textu, který najdete zde). Filip Španiel to přirovnává k tzv. horké nemoci. Ve středověku se všechny nemoci doprovázené horečkou léčily stejně, třeba pouštěním žilou, protože tehdy se neřešilo, že horečka má celou řadu příčin – od infekčních až po revmatologické. Se schizofrenií jsme v podobné situaci. Hovoříme o jedné nemoci, přitom je to řada různých onemocnění, vysvětluje lékař.

Rozdrobení schizofrenie na jednotlivé podtypy může být cestou k nové léčbě. Protože pokud najdeme molekulární podstatu těchto subtypů, bude možné najít u každého z nich i molekulární cíle a na nich postavit nové léky, dodává lékař.

MUDr. Filip Španiel, Ph.D.

Psychiatr, vedoucí výzkumného centra Národního ústavu duševního zdraví a vyučující na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. K jeho specializaci patří léčba psychóz, při své práci se zaměřuje především na využití zobrazovacích metod v psychiatrii. Je autorem programu Itareps, jenž prostřednictvím mobilního telefonu pacienta dokáže odhalit riziko relapsu schizofrenie.