Hlavní navigace

Toxoplazmóza se zřejmě šíří i spermatem, zjistil český vědec

4. 1. 2023

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Dámy, pozor, nepolykat. Tuto lehce bizarní výzvu obsahuje tweet biologa Jaroslava Flegra, v němž oznámil objev týkající se možného přenosu toxoplazmózy. O té se ví, že ji mezi lidmi šíří třeba kočky. Na základě nového výzkumu se ale možná zařadí i mezi sexuálně přenosné choroby.

Prvok Toxoplasma gondii je mezi lidmi hodně rozšířený a přepokládá se, že se tak děje hlavně nedostatečně tepelně upraveným masem a kontaminací kočičími výkaly. Snažili jsme se zjistit, zda lze cysty Toxoplasma gondii nalézt v lidském spermatu, stojí v úvodu práce, na jejíž zveřejnění upozornil vědec Jaroslav Flegr na svém Twitteru

Samotné nakažení prvokem je poměrně běžné, v Česku je podle odborníků infikovaná asi třetina lidí. Naproti tomu samotné onemocnění toxoplazmóza je poměrně vzácné, u málokoho se nemoc rozvine. Cysty toxoplasmy lidem podle dosavadních poznatků většinou nezpůsobují žádné obtíže a hostitel tak často o svém problému ani neví. 

Nicméně velmi nebezpečná je nová nákaza cystami prvoka v těhotenství, obzvlášť v prvním nebo druhém trimestru, kdy hrozí přenos z matky na plod, což může vést k rozvoji onemocnění u dítěte či k jeho postižení. 

Studie, na níž se podíleli čeští vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a singapurští vědci z Nanyang Technological University, zkoumala sperma infikovaných mužů. 

Měly by se těhotné chovatelky koček bát toxoplazmózy? Přečtěte si také:

Měly by se těhotné chovatelky koček bát toxoplazmózy?

Zjistila přitom, že ve spermatu se skutečně vyskytují neporušené cysty prvoka Toxoplasma gondii. Už dříve se přitom zjistil jejich výskyt ve spermatu zvířat, jako jsou krysy, psi a ovce. Autoři nové práce, která vyšla v odborném časopise Journal of Infection, doufají, že výzkum v tomto směru bude nadále pokračovat. Už proto, že nákaza tímto prvokem je dost běžná a stále se zkoumá, zda skutečně člověku nezpůsobuje potíže, nebo zda naopak může přispět k rozvoji neuropsychiatrických poruch, jako je třeba schizofrenie. 

Toxoplazmóza je parazitární infekční onemocnění, které způsobuje prvok Toxoplasma gondii

Jde o parazita, tedy živočicha, který pro svůj životní cyklus potřebuje definitivního hostitele (kočka, kočkovité šelmy) a mezihostitele (prase, ovce, skot, hlodavci, člověk). 

Některé živočichy (včetně člověka) používá jen jako mezihostitele, jiné jako definitivního hostitele. 

Existují dvě infekční stadia parazita: tkáňové cysty a oocysty (vajíčka). 

Mezihostitel se nakazí požitím masa s tkáňovými cystami nebo neumytou zeleninou, ovocem nebo pitím infikované vody s vajíčky (oocystami). 

Po této nákaze vzniknou u mezihostitele tkáňové cysty – nejčastěji v mozku, svalech a v očích a obsahují až několik set tisíc parazitů v počátečním stadiu vývoje. Tkáňová cysta přežívá v těle až do konce života bez příznaků.

Zdroj: NZIP

Mění toxoplazmóza chování? 

Jaroslav Flegr je český biolog, vysokoškolský pedagog a popularizátor vědy, který se ve svém výzkumu zaměřuje na biologickou evoluci, zejména pak v oblastech etologie, evoluční parazitologie a evoluční psychologie. Je mimo jiné odborníkem právě na toxoplazmózu, kterou zkoumá dlouhodobě, například v souvislosti s tím, nakolik může ovlivnit chování infikovaného člověka. 

Je zastáncem takzvané manipulační hypotézy, k níž dospěl studiem prvoka Toxoplasma gondii – za výzkum zaměřený tímto směrem v roce 2014 dostal jeho tým společně s týmem z University of Michigan parodickou Nobelovu cenu udělovanou v USA za poněkud neuvěřitelné, zvláštní nebo lehce absurdní objevy. 

Není to však posměšná cena jako například Bludné balvany udělované společností Sisyfos, Jaroslav Flegr si například pro cenu Ig Nobel Prize (ignoble znamená nevážný) do Harvardu skutečně přijel. 

Máte doma kočku?

Jeho tým dospěl ke zjištění, že zkoumané ženy nakažené toxoplazmózou mají v průměru o něco vyšší inteligenci, méně často pociťují výčitky a jsou o něco popudlivější. Z vědeckého hlediska nejde o zásadní objev, citoval tehdy web iDNES Flegra. Podle něj byla manipulace toxoplazmy s hostitelem objevena už dříve u jiných druhů savců, například myší a krys.

Jaroslav Flegr je český biolog, vysokoškolský pedagog a popularizátor vědy
Autor: Archiv Jaroslava Flegra

Podle manipulační hypotézy mohou některé parazitické organismy účelně měnit chování svého hostitele a tím zvyšovat pravděpodobnost přenosu na dalšího hostitele. Tyto změny však mohou být pouze vedlejším efektem onemocnění a je velmi těžké rozhodnout, zda se skutečně jedná o adaptaci parazita. Nakažení jedinci by se podle manipulační hypotézy měli stávat kořistí svého predátora častěji než jedinci nenakažení. Při behaviorálních pokusech na myších (mezihostitel Toxoplasmosa gondii) se zjistilo, že myši nakažené toxoplazmózou se chovají „rizikověji“ nežli nenakažení jedinci. Proto by se mohly stávat kořistí kočky častěji.

Profesor Flegr se dlouhodobě zabývá rovněž zcela seriózním výzkumem, který je široce respektován vědeckou veřejností a jehož výsledky mají velký význam nejen teoretický, ale i praktický, např. pro humánní medicínu a psychiatrii. Hodně se zabýval i sledováním a predikcí covidové pandemie. Je rovněž členem redakční rady časopisu Vesmír. 

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Všeobecné dotazy, připomínky a tipy směřujte na adresu redakce@vitalia.cz.

Tiskové zprávy zasílejte na e-mail press@vitalia.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).