Světloplachost, odborně nazývaná fotofobie, trápí podle statistik až dvě třetiny lidí. Projevuje se nepříjemnou až bolestivou reakcí očí na běžné světlo. Lidé často cítí pálení, řezání nebo tlak v očích, mají nutkání oči zavírat nebo přivírat, případně odvracet pohled od zdroje světla. Oči mohou také slzet, mohou zarudnout, být pocitově suché. U někoho se přidá ještě bolest hlavy, výrazná bolest očí či zhoršené vidění.
Co se dozvíte v článku
„V běžné populaci je nejčastější příčinou světloplachosti syndrom suchého oka, záněty spojivek nebo rohovky, běžná únava očí při dlouhé práci na počítači, dlouhé nošení kontaktních čoček při nedostatečné hydrataci oka, migréna. Častá je také přechodná světloplachost při nachlazení, horečce nebo při celkové únavě. Oči jsou v takových případech citlivější, ale po odeznění obtíží se stav obvykle upraví,“ popisuje Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.
Vliv mají i obrazovky
Světloplachost se netýká jen starších lidí, ač je u nich přeci jen častější. Objevit se ale může kdykoliv a vlivem používání moderních technologií a sledování obrazovek v posledních letech přibývá právě mladších pacientů. Ve vyšším věku problém souvisí často s jinými onemocněními, jako třeba se šedým zákalem, který může paradoxně způsobovat pocity oslnění a zvýšenou citlivost na světlo, nebo méně často i změny na sítnici. „Pokud se světloplachost objeví nově nebo se zhoršuje, je vždy vhodné oční vyšetření,“ doporučila Lucia Škrovinová, lékařka stejné kliniky.
Zvýšená citlivost na světlo navíc nemusí nutně znamenat, že je problém přímo v oku. Je-li zrak v pořádku, potíže mohou signalizovat jiná onemocnění. I proto je potřeba navštívit lékaře a zjistit příčinu.
Problém může být i jinde než v oku
„Světloplachost není diagnóza – je to signál, že bychom měli pátrat dál. Vždy nemusí jít primárně o oční problém. Světlo je nejen vizuální podnět, ale i neurologický stimul. Proto může být světloplachost projevem onemocnění nervového systému – typicky například u migrény, zánětu mozkových blan, po otřesu mozku, u některých neurodegenerativních onemocnění. V těchto případech bývá oční nález zcela normální,“ uvedl doktor Stodůlka.
„Mezi závažnější stavy často patří akutní zánět duhovky, zánět rohovky – například při infekci nebo po poranění, glaukomový záchvat, meningitida, vzácně i některá autoimunitní onemocnění. Pokud je světloplachost spojena s bolestí oka, zarudnutím, zhoršením vidění, bolestí hlavy, horečkou nebo ztuhlostí šíje, je nutné okamžité vyšetření,“ upozornila také doktorka Škrovinová.
Světloplachost mohou přivodit také vedlejší účinky některých léků. Typicky jde o léky rozšiřující zornici – například kapky používané při očním vyšetření. Dalším důvodem světloplachosti mohou být léky zhoršující suchost očního povrchu jako například léky proti akné s obsahem retinoidů či některá antidepresiva a psychofarmaka, která mohou kromě suchosti způsobit i rozšíření zornice nebo ovlivnit nervové dráhy zpracovávající světlo.
Jak se léčí světloplachost?
Dobrou zprávou je, že světloplachost nemusí být konečný stav. K léčbě je ale potřeba odhalit příčinu. Lékaři při vyšetření zjišťují kdy obtíže vznikly, zda jsou jednostranné či oboustranné, zda je dooprovází bolest, výtok, porucha vidění nebo pohyblivosti očních bulbů, ale i jestli jsou přítomny celkové příznaky.
„Dále hodnotíme nález na štěrbinové lampě, to znamená vyšetření předního segmentu oka, případně oční pozadí. Měříme nitrooční tlak a kontrolujeme reakci zornic. U suchého oka používáme k léčbě umělé slzy, u zánětů protizánětlivé nebo antibiotické kapky, u migrény je to neurologická léčba, u šedého zákalu samozřejmě pomůže operace,“ vyjmenoval Pavel Stodůlka.
Brýle jen venku na přímém slunci
Jak fotofobii předcházet? Tím, že nebudeme nosit sluneční brýle, abychom oči na slunce zvykli, to nepůjde. Oči je potřeba před UV zářením chránit. Nicméně přehnané nošení brýlí, je přeci jen zbytečné.
„Dlouhodobé nošení velmi tmavých brýlí i v interiéru může vést k tomu, že si oko ‚odvykne‘ od běžné intenzity světla a citlivost se subjektivně zvýší. Proto doporučuji používat tmavé brýle přiměřeně – především venku na ostrém slunci. Pro pacienty se světloplachostí existují speciální filtrační čočky, které selektivně tlumí určité vlnové délky světla a jsou vhodné zejména u migrény nebo neurologicky podmíněné fotofobie,“ říká Lucia Škrovinová.
Brýle by samozřejmě měly nosit i děti. „Spousta lidí, včetně dětí, nesundává zejména během letních měsíců sluneční brýle ani ve stínu, když je pod mrakem, nebo například v restauracích, v obchodních centrech nebo v prostorách, kde je například ostré světlo ze zářivek. V takových případech je nošení slunečních brýlí už nadbytečné,“ upozornil pro Vitalia.cz Pavel Stodůlka.
Prevence spočívá také v pravidelných očních kontrolách, správné hygieně – zejména u nositelů kontaktních čoček a při chronických zánětech očních víček, v dostatečné hydrataci očí při práci na počítači a pobytu v suchém a prašném prostředí. "V rámci celkové péče o zdraví je to dostatek spánku, pitný režim a kompenzace chronických onemocnění. Opomíjet bychom neměli ani velice důležitou ochranu očí před UV zářením kvalitními slunečními brýlemi,“ uzavřel Pavel Stodůlka.
ČLÁNKY DO MAILU