„Opalovací krém není neproniknutelné brnění. Ani ten nejkvalitnější přípravek nezachytí veškeré záření a čím vyšší faktor lidé používají, tím spíše si mohou myslet, že jsou neohroženi. Je to logická past, ale velmi nebezpečná,“ apeluje Kateřina Šédová, zakladatelka neziskové organizace Loono, která šíří informace o prevenci před onkologickými a civilizačními nemocemi.
Co se dozvíte v článku
Výsledkem tohoto sunscreen paradoxu je v nejlepším případě jen předčasné stárnutí kůže. Současně ale také roste riziko rakoviny kůže, a to i u těch, kteří se „přece mažou“.
Žádný krém totiž neblokuje UV záření stoprocentně. Opalovací přípravky paprsky jen filtrují. Krém s faktorem SPF 30 odfiltruje přibližně 97 % UVB záření, SPF 50 pak zhruba 98 %. Zbylá 2 až 3 % záření se ale ke kůži i tak dostanou, a to stačí k tomu, aby se spustila obranná reakce v podobě tvorby melaninu, která vede k opálení. I proto se opálíme, i když jsme namazaní.
Problém je, že si lidé kvůli pocitu „jsem chráněný/á“ na slunci dovolí zůstat déle, včetně doby mezi 10. a 16. hodinou, kdy je intenzita UV záření nejvyšší.
Kolik krému je dost? Většina lidí ho nanáší polovinu
Aby krém poskytoval ochranu deklarovanou na obalu, je potřeba nanést 2 mg přípravku na každý centimetr čtvereční kůže. V praxi to znamená, že přibližně takové množství, které pokryje celou délku 2. a 3. prstu by se mělo nanést na obličej a krk a jednu velkou panákovou skleničku, tedy zhruba 30 mililitrů, na celé tělo.
„Skutečná ochrana kůže je při nedostatečné aplikaci výrazně nižší, než číslo uváděné na lahvičce,“ vysvětluje Kateřina Šédová. Ochranu je navíc potřeba obnovovat každé dvě hodiny a také po koupání, osušení ručníkem nebo výraznějším pocení.
Kromě krému pomůže i klobouk a tmavší oblečení
Ochranu doplňují i další opatření: prodyšné, bavlněné a tmavší oblečení pohltí více UV záření než tenké bílé triko, k dostání jsou navíc i oděvy s přímo certifikovanou UV ochranou. K nim je vhodné přidat klobouk se širokou krempou, který na rozdíl od kšiltovky chrání i uši a krk, a sluneční brýle s certifikovaným UV filtrem.
„Kůže si pamatuje. Opakované spálení zvyšuje riziko melanomu v dospělosti. Opalovací krém by měli používat všichni bez ohledu na věk, pohlaví nebo fototyp – od dětí až po prarodiče,” upozorňuje Kateřina Šédová.
Chráníte svoji kůži při opalování?
Jak je to s ochranou a vitaminem D?
Kolem opalovacích krémů koluje řada zavádějících představ, které podle Loono stále brání účinné ochraně před kožními nemocemi:
SPF s chemickým filtrem jsou nebezpečné. Označení „chemický“ znamená, že sloučeniny v krému reagují s UV zářením za vzniku tepla. Ve skutečnosti jsou tyto filtry oproti minerálním, které záření pouze rozptylují, o něco účinnější. Nutno podotknout, že i minerální filtry jsou chemické, přesnější dělení by proto bylo na organické a anorganické filtry.
Krém připraví tělo o vitamín D. Běžné používání opalovacích krému s SPF podle dostupných studií zpravidla nezpůsobuje významný nedostatek vitaminu D, proto není důvod ochranu před sluncem omezovat.
SPF v makeupu stačí. Aby byl přípravek účinný, musí se nanést v mnohem větším množství, než si běžně dáváme na obličej v podobě makeupu – a i tak často chybí ochrana dekoltu, uší nebo krku.
Tmavší pleť se mazat nemusí. Vyšší množství melaninu sice poskytuje určitou přirozenou ochranu, přesto i tmavší pokožka může předčasně stárnout, spálit se a onemocnět rakovinou kůže. UV záření poškozuje DNA buněk bez ohledu na barvu pleti.
V autě nebo doma u okna ochranu nepotřebuji. Část UV záření prochází sklem a poškozuje kůži i za volantem, v kanceláři nebo doma u okna. Ochrana je proto namístě i v interiéru.
ČLÁNKY DO MAILU