Pětina pacientů s rakovinou plic nikdy nekouřila. Skrytým rizikem je radon

Lékaři přitom vědí, že nekuřáci tvoří obecně až pětinu z celkového počtu nových pacientů s rakovinou plic. A také to, že mezi nimi jsou častějšími onkologickými pacientkami ženy. Není to tím, že by byly méně odolné. Zdá se ale, že některé vlivy na ně působí více. Nebo je to i tím, že víc pracují se škodlivinami – víc vaří, tedy i vdechují výpary, víc uklízí, a tedy i pracují s chemickými látkami, vysvětluje Vladimír Koblížek. 

Proč onemocní i ten, kdo nekouří

Nejen plicní lékaři se zajímají, čím to je, že nádor začne růst i v plicích nekuřáka. Podle Vladimíra Koblížka, který vede Českou pneumologickou a ftizeologickou společnost, jsou hlavní příčiny tři.

První je ta, že pacient je sice nekuřák, ale má jiné plicní onemocnění. Třeba plicní fibrózu, plicní formu tuberkulózy nebo chronickou obstrukční nemoc (CHOPN). Jiné plicní nemoci rakovině často předcházejí, a právě proto je lékaři zahrnují mezi tzv. prekancerózy. Tedy do stavu, kdy už dochází k patologickým změnám v plicních buňkách, v nádor se ale ještě tyto změny nerozvinuly. Prekancerózy nemusí vždy vyústit v onkologické onemocnění, jsou ale varovnými signálem, že k němu změny v organismu nejspíš směřují.

V riziku jsou také ozařované plíce. Třeba kvůli Hodgkinově lymfomu nebo karcinomu prsu. Tyto ženy mají podle Vladimíra Koblížka až desetinásobně vyšší riziko onemocnění rakovinou plic než ženy, které si onkologickou léčbou neprošly.

Druhou příčinou u některých pacientů je, že mají genetické, tedy vrozené předpoklady onemocnět. To, zda je nádor geneticky podmíněný a jaká mutace jej vyvolala, dokáží lékaři většinou zjistit DNA testy, které se provádí u všech pacientů s adenokarcinomy a v případě onemocnění v mladém věku také u pacientů s jinými typy nádorů. Testování slouží jako podklad pro nasazení cílené léčby u pacientů, kteří již nádor mají. Nejde tedy o prevenci.

Přečtěte si také:

Místo tří až dvacet genů. Lékaři navrhují širší DNA bezplatné testování nádorů plic

Třetí příčinou, o níž lékaři hovoří jako o té, která se na nádorech nekuřáků podílí nejsilněji, ale zároveň je nejlépe ovlivnitelnou, je vliv prostředí, ve kterém žijeme nebo pracujeme. Zdá se, že velká část nádorů plic je způsobená tím, co vdechujeme, ať už jde o dopravu, radon, chemické látky, které nás obklopují, nebo znečištění ovzduší průmyslem, říká Vladimír Koblížek. Plíce jsou totiž jediným vnitřním orgánem, jenž je s vnějším prostředím bezprostředně v kontaktu skrze vdechovaný vzduch.

V ČR je značným rizikem radon

Druhé nejvýznamnější riziko po kouření představuje v ČR radon. Tento přírodní plyn není vidět ani cítit. Česko přitom patří k zemím, kde je radonu celosvětově nejvíce. V Evropě se hojně vyskytuje také v Rakousku, jižní části Finska, severní části Itálie a části Pyrenejí, popisuje Vladimír Koblížek. V ČR se radon uvolňuje nejvíce v části Vysočiny, na Karlovarsku či hranici středních, jižních a západních Čech. Nejméně zasaženými oblastmi jsou Polabí a většina Moravy (mapy s vyznačením rizika najdete zde). 

Jak uvádí web státního Radonového programu ČR (zřízeného kvůli prevenci a ochraně před vlivem radonu v ovzduší, budovách a vodě), radon vzniká postupnou přeměnou uranu, jenž je v různém množství součástí hornin zemské kůry. Radon se z hornin uvolňuje a stává se součástí vzduchu vyplňujícího póry zemin. Odtud se dostává do atmosféry nebo vstupuje do budov, kde se hromadí.

Nebezpečný pro zdraví je proto, že se přeměňuje na radioaktivní prvky. Ty mají formu pevných částic, které se při vdechnutí zachytí v dýchacích cestách a ozařují je. Důsledkem (…) může být poškození plicní buňky vedoucí až k rakovině. Rakovina vyvolaná radonem nevzniká okamžitě. Doba, než se mohou začít objevovat příznaky rakoviny plic, je dlouhá deset až třicet let, vysvětluje web programu. 

Protože patříme tak k zemím s nejvyšší koncentrací radonu v bytech na světě, k prevenci rakoviny plic patří povinné vybavování staveb radonovou izolací a dalšími opatřeními, která brání průniku plynu do budov. Na ochranu je nutné myslet při stavbě nového domu i při rekonstrukcích, protože např. výměna oken nebo zateplení domu může koncentraci toho plynu uvnitř obydlí zvýšit.

Stát proto má národní akční plán, jak koncentrace radonu snižovat, některá opatření je možné financovat i z dotací. Navíc Státní úřad pro jadernou bezpečnost umožňuje bezplatné změření radonu v budovách. Stačí vyplnit online žádost (najdete ji zde).

Co ještě v ČR dýcháme

V prostředí, ve kterém žijeme a pracujeme, ale číhá více nebezpečí. Plicím vadí také vdechování drobných částic velikosti méně než 2,5 mikrometru. Ty jsou výrazně menší než třeba průměr vlasu. Nebezpečný je tento polétavý prach proto, že se částečky stávají nosičem dalších látek neprospívajících zdraví. Třeba pylových nebo karcinogenních částic. Jsou to taková autíčka, která škodliviny dopraví přímo do našich plic. A čím je jich více, tím vyšší je riziko vzniku nádoru, popisuje Vladimír Koblížek. Nejmenší částečky se z plic dostávají rovnou do krevního oběhu a tudy třeba i do jater, uzlin, kostní dřeně… 

Polétavý prach přitom není okrajový problém. ČR v jeho koncentraci dlouhodobě nesplňuje normy Světové zdravotnické organizace. 

Přečtěte si také:

Vonné svíčky i nábytek z lamina. Příručka popisuje, jak zatěžujeme zdraví chemií

Rizikem může být i pracovní prostředí. Jedny z nejhorších jsou emise z dieslových motorů a výpary při svařování. V riziku jsou také zaměstnanci, kteří pracují bez ochranných pomůcek s azbestem, krystalickým křemíkem, asfaltem, dehtem či organickými látkami (např. benzen, chloromethylether). Mezi pro plíce rizikové chemické látky patří síra, arzen, beryllium, kadmium, chrom, nikl, plutonium.

Uškodit může i špatně odvětrávaná kuchyně, zejména pokud se v ní vaří na otevřeném ohni nebo v restuje ve wok-pánvích na přepáleném oleji. 

Problémem je také tzv. kouř z druhé nebo třetí ruky. Jde o nepřímý vliv látek z kouření cigaret na někoho, kdo si cigaretu nedal. Plicím škodí nejen pobyt v zakouřeném prostředí nebo v blízkosti kuřáků, ale i kontakt s prostory, kde se kouřilo dříve a zbytky kouře zůstávají v textiliích, nábytku či na stěnách.

Velmi vadí, když jde třeba o dítě, kterému doma kouří rodič. Pokud jde o dospělého, který je vystaven kouři v práci, tak to vadí méně než polétavý prach a rozhodně méně než radon, ale je to také škodlivý vliv, vysvětluje přednosta Vladimír Koblížek.

A co vapování nebo kouření drog?

Méně často se mluví o poškozování plic vapováním a vdechováním drog. Třeba kouření opia dvakrát zvyšuje riziko vzniku nádoru plic. Lékaři předpokládají, že rakovině jde vstříc i ten, kdo kouří marihuanu nebo inhaluje kokain. K tomuto tvrzení ale zatím neexistuje dostatek průkazných dat. 

Škodlivé pro plíce je také používání elektronických cigaret nebo nahřívaného tabáku. Podle lékaře existují důkazy o tom, že když myši vystavíte výparům z vapování, nedaří se jim dobře. Když tyto látky přijdou do kontaktu s buňkami, ty mutují a vytvářejí genetické změny nebo v nich vznikají zánětlivé a fibrózní zněny. Jsme si jistí, že vapování (netabákových výrobků, pozn. red.) způsobuje rakovinu, zatím ale nemáme důkazy v podobě publikovaných dat ze studií, uvádí předseda pneumologické společnosti. Takové studie ale běží, takže je nejspíš jen otázkou času, kdy se podklady pro škodlivost vapování objeví a začnou hromadit. 

Velkým tématem je také změna klimatu a to, jak proměňuje složení toho, co vdechujeme. Ať už jde o ztrátu biodiverzity, rozsáhlé požáry, vysoké teploty, vulkanické erupce či písečné bouře, kdy se do ovzduší dostává velké množství prachu a písku. 

Není jedno, co vdechujeme, a měli bychom o tom přemýšlet. Vynechat cigarety je základ, ale vliv okolního prostředí je stejně důležitý, dodává přednosta Vladimír Koblížek.