Stres, námaha nebo těžší infekce mohou vést ke vzniku mikroskopických trhlinek ve střevní stěně, jimiž unikají do těla nežádoucí látky a spouští nevítanou imunitní reakci. Tento stav, označovaný jako propustné střevo, může ovlivnit nejen trávení, ale i imunitu a psychiku.
K narušení střevní bariéry může dojít překvapivě rychle – už po jednom stresovém dni, náročném sportovním výkonu nebo těžší infekci. A pokud si člověk v dobré víře ‚pomáhá‘ nevhodnou samoléčbou, může si stav ještě zhoršit,
vysvětluje Pavla Horáková, vedoucí online poradny Lékárna.cz.
Rychlé občerstvení obsahující aditiva a konzervanty, stres v práci a minimum spánku přitom tvoří trojkombinaci, která střevní bariéru oslabuje nejčastěji. A v létě po střevních infekcích, například po cestovatelském průjmu nebo salmonelóze z grilování kvůli nedostatečně prohřátému masu, bývají problémy se střevní bariérou ještě častější.
Příznaky propustného střeva? Často vlastně spíše nenápadné, takže se snadno se zamění za jiné potíže. Patří mezi ně nadýmání, střídání průjmu a zácpy, potravinové intolerance, syndrom dráždivého tračníku, ale také chronická únava, mlhavé myšlení, bolesti hlavy, migrény, bolesti kloubů a svalů, zhoršení příznaků autoimunitních nemocí, náladovost, deprese, hormonální výkyvy nebo kožní problémy.
Nejde však jen o akutní problémy, propustné střevo nemusí znamenat jen únavu a zažívací potíže. Může vyvolat záněty, ovlivnit psychiku i zhoršit průběh některých nemocí, jako je Crohnova choroba, ulcerózní kolitida, alergie či ekzémy. U zdravých lidí jde často o dočasný stav, ale pokud se opakuje nebo se spojí s dalšími rizikovými faktory, může přerůst v dlouhodobé narušení a přinést chronické obtíže.
Je potřeba se zaměřit na obnovu střevní sliznice, základ spočívá v úpravě jídelníčku – patří sem omezení příjmu průmyslově zpracovaných potravin, lepku, alkoholu a cukru. Na druhé straně je dobré přidat přidat ryby, zeleninu, omega-3 a fermentované potraviny, dočasně vynechat možné alergeny, jako je mléko, sója a vejce.
Chybu dělají lidé, kteří se například opakované zácpy snaží vyřešit projímadly ve snaze střevo očistit. Časté vyprazdňování mechanicky poškozuje střevní sliznici, narušuje mikrobiom a zhoršuje propustnost. Problémem jsou i extrémní diety, které dlouhodobě omezují vlákninu, nebo příliš vysoké dávky některých doplňků – třeba kurkumy. A lidé často zapomínají, že i stres má na střeva zásadní vliv,
upozorňuje Horáková.
Důležitý je dostatek spánku, méně stresu, omezení alkoholu a léků typu ibuprofen, přiměřený pohyb a trpělivost – první zlepšení lze pozorovat během týdnů, úplná regenerace často trvá měsíce. Zdravá střevní mikroflóra je základ. Pokud ji nedoplňujeme přirozeně, například kysanými produkty, je vhodné sáhnout po doplňcích s probiotiky a prebiotiky – ideálně s kmeny jako Lactobacillus rhamnosus GG, Saccharomyces boulardii či Bifidobacterium longum a s prebiotiky typu inulin, FOS nebo GOS,
doporučuje farmaceutka Horáková. Prospěšné mohou být i zinek, vitamín D, sléz, heřmánek, aloe nebo kvercetin.