Hlavní navigace

Před klíšťovou encefalitidou nás potravinové doplňky neuchrání

Tereza Víchová

Mnoho z nich o sobě říká, že nenávidí toho člověka, co se z nich po nemoci stal. Klíšťová encefalitida může otočit život naruby. A někteří z nás se nechají i oklamat reklamou a slibují si ochranu před ní od „zázračných“ potravinových doplňků. Jediné, co ale skutečně funguje, je důsledná prevence a očkování.

Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Před klíšťaty máte respekt a hledáte něco, co můžete využít kromě repelentu, když nejste očkování proti nebezpečné encefalitidě. Narazíte třeba i na stránky, které říkají doslova toto: „Silný imunitní systém se dokáže bránit virům a parazitům, které způsobují řadu onemocnění, jako je klíšťová encefalitida.“ Zaplatíte více než tisícovku za měsíční kúru v domnění, že na jaro budete před nebezpečím chráněni. A realita?

Může proti klíšťové encefalitidě chránit potravinový doplněk?

Doplňky stravy mají samozřejmě v medicíně své místo. Vždy bychom ale jejich druh a užívání měli řešit s lékařem. Jinak totiž můžeme zbytečně vyhazovat peníze za plané naděje. Místo abychom je rozumně investovali třeba do fungujícího očkování.

TIP: Lidé vůbec nechápou, jak si mohou doplňky stravy ublížit

Pozor na klamavou reklamu

„Žádný vitamín, beta-glukan či jiný doplněk stravy nemůže v průběhu léčby zásadně zlepšit průběh zánětu centrálního nervového systému. Samozřejmě je důležité, aby vitamínů, minerálů, bílkovin či jiných důležitých látek nebylo v organismu dlouhodobě málo, aby to například nesnižovalo výkonnost imunity. Takový deficit ale v našich podmínkách jen tak lehce nevznikne,“ říká doc. Rastislav Maďar, vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity.

„Pokud někdo prodává potravinový doplněk s tím, že může zabránit nákaze klíšťovou encefalitidou, mohlo by to být považováno za klamavou reklamu či zavádění veřejnosti a měly by se na to podívat kompetentní úřady.“

První příznaky nemoci jsou nenápadné

Následky klíšťové encefalitidy a závažnost jejího průběhu stoupá s věkem. Senioři jsou tak nejohroženější skupina – i na ně ostatně cílí často klamavá reklama na potravinové doplňky jako na zranitelnou část populace. A v jejich případě by podle odborníků očkování proti klíšťové encefalitidě mělo být samozřejmostí.

„Čím mladší je pacient, tím větší je pravděpodobnost vzniku virové meningitidy, která nemá tak závažné následky jako encefalitida,“ vysvětluje Rastislav Maďar. „Ta se častěji objevuje ve středním a starším věku. První příznaky se podobají běžné viróze či mírnější chřipce a v této fázi nákaza uniká záchytu a diagnostice úplně.“

Po týdnu nebo dvou od přisátí klíštěte se tak nemocný třeba jen pár dní necítí dobře nebo vše proběhne téměř bezpříznakově. Může nám nějak pomoci včasný příchod k lékaři už v této době, když víme, že jsme si odstranili přisáté klíště?

Tento postup je zbytečný a pro lékaře by byl zatěžující, tito lidé by obsazovali termíny pro skutečně nemocné. Navíc to nemá smysl, protože proti dané nemoci neexistuje specifický účinný lék,“ říká lékař.

Druhá fáze nemoci znamená hospitalizaci

Po několika dnech zlepšení může přijít druhá fáze onemocnění klíšťovou encefalitidou, kdy se objeví vysoká horečka, ztuhlost šíje, kruté bolesti hlavy, zvracení, světloplachost. Podle Rastislava Maďara jsou projevy různorodé podle toho, která část mozku je postižena. A bohužel se i přes intenzivní léčbu může stav nemocného zhoršovat.

Chybí nám totiž lék, který by škodlivému působení viru zabránil a zastavil jeho šíření v centrálním nervovém systému. Léčba je jen symptomatická, medicína potlačuje příznaky, které jsou projevy zánětu, ale nezabrání poškozování buněk mozku virem,“ upřesňuje Rastislav Maďar nepříjemná fakta a popisuje, jak se pacient také může cítit: 

Nezřídka ztrácí představu o místě a čase. Také dochází k poruše vědomí. Kvůli problémům s dýcháním musí být napojený na umělou plicní ventilaci a hospitalizován na JIP.“

Akutním stavem vše ještě nemusí končit

Následky klíšťové encefalitidy mohou být celoživotní. Ohrožují nejvíce lidi starší šedesáti let a všechny s poruchou imunity. I když akutní fáze nemoci s hospitalizací trvá obvykle několik týdnů a základní rekonvalescence také tak, život už může definitivně ztratit své kvality.

Podle Hany Roháčové, primářky Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce, se až u 58 procent nakažených s klíšťovou encefalitidou rozvine postencefalitický syndrom a až 46 procent má trvalé následky:

„Zhoršenou paměť a sníženou koncentraci uvádí okolo 42 procent lidí, na častou únavu a přetrvávající bolesti hlavy si stěžuje polovina nakažených, a to až po dobu roku od přisátí klíštěte. Poruchy řeči mívá 12 procent nemocných, paralýzu těla (ochrnutí) až 13 procent,“ upřesňuje primářka.

Pacienti ztrácejí zájem i o koníčky

Památky na nebezpečnou nemoc nejsou často viditelné na první pohled, ale o to více zasahují do běžného života.

„Únava společně s poruchou koncentrace, paměti, chronickou bolestí hlavy a nespavostí patří k nejčastějším příznakům, které není vidět navenek,“ potvrzuje i Rastislav Maďar. „Pacientům však dramaticky narušují kvalitu života a mnoho z nich říká, že nenávidí toho člověka, který se z nich po nemoci stal. Narušuje to vztahy v rodině, mění se jim chování, nemají zájem o koníčky ani o dění kolem, dokonce je ani nebaví hrát si s vnoučaty jako předtím. Mají sklon k depresi a život je časem nezřídka přestává bavit úplně.“

Očkování je jediná jistota

Setkání s klíšťovou encefalitidou je tak něco jako ruská ruleta. U některých pacientů může proběhnout bez příznaků, bez následků a třeba se o ní ani nedozvědí.

Jiní si ji zapamatují jako nepříjemnou životní epizodu, se kterou se jejich organismus nakonec dobře vypořádal.

Někomu ale může klíště bez nadsázky zničit zbytek života. Jedinou jistotou, jak se ubránit, tak zůstává spolehlivě fungující očkování. To může praktický lékař provádět kdykoliv během roku. A českým paradoxem zůstává, že ti nejohroženější – tedy senioři – tuto možnost využívají ze všech věkových skupin obyvatel úplně nejméně.

Odborná spolupráce:

Doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D.

Vedoucí ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity


MUDr. Hana Roháčová, Ph.D.

Primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce, Praha

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).