Hlavní navigace

Po třiceti letech pěstování se dočkali. Lidé přišli rakytníku na chuť

Sdílet

 Autor: Luka
Rakytník zasadili v roce 1989, aby pomohli půdě po záplavách. A čekali tři dekády, až tyhle málem zázračné plody široká veřejnost objeví a bude chtít kupovat. Co s rakytníkem do té doby dělali a proč to s jeho pěstováním nikdy nevzdali? Ptali jsme se přímo ve firmě Luka, která rakytník pěstuje na patnácti hektarech.

Má dva až čtyři metry na výšku, a když se mu dobře daří, dá z jednoho keře i osmnáct kilo až centimetr velkých peckovic. Oranžově zbarvených a pěkně trpkých, ale mimořádně zdravých a široce zpracovatelných. Řeč je o rakytníku řešetlákovém, který se v posledních letech stává ikonou zdraví.

My jsme našli v Česku firmu, která se pěstováním rakytníku zabývá už třicet let, a nevzdala to s ním, ani když ho nikdo neznal a nechtěl. Dnes se ale situace otočila o sto osmdesát stupňů a Luka, farma z Vysokých Studnic na Českomoravské vrchovině, z rakytníku vyrábí čaje, sirupy i džem a díky obrovskému zájmu v těchto dnech spustila vlastní e-shop.

Co se dozvíte v článku
  1. Rakytník měl být trhák, ale přišla revoluce
  2. Až před osmi lety začal rakytník znovu bojovat o slávu
  3. Rakytník obsahuje zdraví prospěšné látky
  4. Jak sklízet trnitý rakytník? Ideálně i s větvemi
  5. Rakytníkový čaj se vyrábí ze zbytků z lisu šťáv a pyré
  6. Jak využít produkty z rakytníku v kuchyni
  7. Rakytníkový olej? Možná do budoucna

Rakytník měl být trhák, ale přišla revoluce

Tradice pěstování této odolné vytrvalé dřeviny pocházející z Ruska se na Vysočině píše od konce osmdesátých let. „V roce 1988 jsme čelili rozsáhlým povodním, které značně poznamenaly zdejší krajinu. Na doporučení expertů změnit a hledat nové plodiny a zaměření jsme zde pro obnovu nechali vysázet rakytníkové sady. Pěstování plodiny mělo na jedné straně zlepšit stav půdy a na druhé přinést výnos tehdy nepříliš známého ovoce,“ vzpomíná Alena Nováková, předsedkyně představenstva Luka, a.s.

Na první úrodu od vysazení keříků na jaře 1989 čekali čtyři roky. Bylo to období plné nadějí. „Velice jsme se těšili, že rakytníkem tak trošku změníme svět českého spotřebitele, seznámíme ho s novou plodinou,“ vypráví Alena Nováková. Už od počátku s ním měli velké plány, ale pak přišla nová politická situace a původní zemědělské družstvo čelilo palčivějším výzvám doby. Bylo třeba dám farmě nový směr. Zaměřili se proto jen na pěstování víceletých pícnin, obilovin a brambor.

Rakytník si ale dál vesele rostl na ploše patnácti hektarů, sklízen byl jen pro potřebu vlastní nebo byl nabídnut ke zpracování lidem z okolních vesnic, protože velkoodběratelé o něj v průběhu devadesátých let neprojevili sebemenší zájem.

Až před osmi lety začal rakytník znovu bojovat o slávu

Farma z Vysokých Studnic se během let zaměřila na produkci mléka – aktuálně chovají osm set dojnic. Ale na rakytníky nezapomněli a dál o ne pečovali. A v roce 2003 přišel zlom, Luka a.s. se vrátila ke svým někdejším plánům a začala rakytník samostatně zpracovávat. Což není zrovna jednoduchá práce.

Rakytník obsahuje zdraví prospěšné látky

  • V dužině plodů, slupce i v semenech se nachází olej, který se používá při spáleninách, omrzlinách, žaludečních vředech, chorobách střevních cest a regeneraci tkání při ozařování.
  • V plodech je velké množství karotenu a mnoho organických kyselin i vitamínů C, B1, B2, B6, P, K, E, F, cholin a také aminokyseliny, alamin, fenylalamin, glutanin, cystein, leicin, betamin, serotonin, pektin a též elementy z nichž rozhodující jsou Fe, K, Mn, S, B, Cu, Ni, Ca, T, Al aj.
  • Šťáva z plodů stimuluje trávící funkci žaludku, sleziny, dvanácterníku, tvorbu krve, zvyšuje bioelektrickou aktivitu srdce.

Zdroj: Společnost Luka

Jak sklízet trnitý rakytník? Ideálně i s větvemi

Rakytník je sice vitamínová bomba, ale dostat se k té dávce zdraví není během srpnových sklizní zrovna snadné. Keře rakytníku jsou totiž velmi husté a plné trnů, peckovice rakytníku jsou křehké a šťavnaté a při doteku prstů mají tendenci praskat. Pustit se do trhání rakytníku, byť chráněni rukavicemi, je ve velkém vlastně zbytečná práce.

„Pro naše potřeby sklízíme rakytník rovnou s celými větévkami, keříky tak zároveň prořežeme. Poté větévky zamrazíme a následně plody setřásáme,“ popisuje Alena Nováková, jak na trnitý rakytník vyzráli ve Vysokých Studnicích.

K zamrazení přitom musí dojít relativně brzy po vlastní sklizni. Zpomalí se nebo dokonce „vypnou“ procesy, kdy ovoce na svou vlastní obranu spotřebovává biologicky cenné látky, jako jsou vitamíny, enzymy, kyseliny či minerály. Což je výhoda i pro zpracovatele, neboť má větší svobodu v tom, jak a kdy plody zpracuje. Společnost Luka tak činí průběžně během roku, podle toho, jak je potřeba doplňovat zásoby pěti výrobků, které zde vyrábějí: 100% rakytníkovou šťávu, Rakytníkový sirup, Rakytníkový sypaný čaj, Rakytníkový džem a Pečený ovocný čaj s rakytníkem.

Rakytníkový čaj se vyrábí ze zbytků z lisu šťáv a pyré

Základem zdejší produkce je rakytníková šťáva či rakytníkové pyré, k jehož výrobě se využívají hydraulické lisy. Jen ty dokáží zajistit vysokou výtěžnost suroviny.

„Odpad z lisování slouží jako základ pro sypaný rakytníkový čaj, do něhož přidáváme také lístky a větvičky, na kterých rakytník sklízíme,“ prozrazuje předsedkyně představenstva a doplňuje, že všechny části rostliny jsou bohaté na látku hippophein, která se v organismu chová jako amin serotonin a přispívá k lepší psychické pohodě.

Jak využít produkty z rakytníku v kuchyni

Možnosti, jak si s rakytníkem zpestřit tabuli, je celá řada.

Rakytníková šťáva

Perfektně poslouží jako základ zdravého ranního shotu pro nastartování těla. Můžete jí nahradit citron, který si přidáváte do první ranní sklenice vody. Najde využití rovněž při přípravě limonád nebo salátových zálivek. „Radím konzumovat šťávu vždy tak, aby zůstala čerstvá a zachovala si všechny benefity. Lze ji přidat do nepečených dezertů a náplní, výborně doladí tvarohové pochoutky, cheesecake i panna cottu,“ radí s využitím Alena Nováková. Rakytníková šťáva se ale hodí i do teplých pokrmů. Díky své ovocně navinulé chuti doplní nejrůznější recepty na úpravu ryb, mořských plodů nebo drůbeže. Vyzkoušejte někdy candáta či okouna s rakytníkovou omáčkou…

Rakytníkový sirup

Hodí se pro přípravu limonád, pochutnáte si na něm jako na přelivu nebo jím ochuťte domácí želé. Obohatí dokonce balkánskou cukrařinu nebo tu inspirovanou Blízkým východem.

Rakytníkový džem

Skvěle doplní vaši snídani, ať už děláte lívance, nebo máte chuť na krajíc čerstvého chleba s máslem a něčím sladkým. Rozumí si s tmavým masem či zvěřinou. Zkuste někdy svíčkovou omáčku dochutit touto ingrediencí. S džemem můžete zpestřit grilování. Dobrou službu udělá nejen jako součást dipů, ale také v marinádách. Do nich už poté není potřeba přidávat cukr. Hodí se jako náplň do dortů nebo dalších dezertů, a dokonce s ním vyrobíte i velice zajímavé pralinky. Jste-li milovníky sýrů, nebojte se jím nahradit brusinky.

Rakytníkový čaj

„Ovocný pečený čaj s rakytníkem je skvělý nejenom teplý. Na podzim a v zimě zahřeje a navodí velmi příjemný pocit. Lze jej připravit také jako grog. Jeho chuť je sváteční, plná toho nejlepšího ovoce a lahodného koření. Pokud si přejete sladkosti ozdobit trochou rakytníku, využijte právě pečený čaj,“ doporučuje Alena Nováková. Naopak v létě se tento pečený čaj zalije ledovou vodou a podává se s kostkami ledu a plátkem citronu či pomeranče. Je to jednoduše vitamínová bomba plná lahodného osvěžení.

Rakytníkový olej? Možná do budoucna

Společnosti Luka nemá aktuálně v plánu rozšiřovat své portfolio, byť nějaké tajné plány už se rýsují, i když o nich zatím ještě nechce hovořit.

Dost možná se na Vysočině vrhnou na výrobu rakytníkového oleje, o jehož výrobě podrobně píší na svém webu. Zajímavý je tím, že má krásně oranžovou barvu, zajímavou chuť a prý i dobrý vliv na léčení žaludečních vředů a žaludeční sliznici. K jeho výrobě se používají jak nastříhané větvičky, tak i peckovice.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Redaktorka serveru Vitalia.cz se zaměřuje zejména na kvalitu potravin a kvalitu jejich prodeje. Věnuje se také zdravotní problematice.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).