Za screening peníze na účet. Ministerstvo plánuje změnit bonusy od pojišťoven

Zatímco nyní na některé příspěvky od pojišťoven lidé dosáhnou po absolvování prevence nebo screeningu a předložení účtenky, v budoucnu by jim automaticky chodily peníze na účet. Bez nutnosti o příspěvek žádat, bez nutnosti předkládat paragon a bez nutnosti částku využít tak, jak chce pojišťovna. 

Detaily ještě nejsou dojednány, natož zveřejněny. V tuto chvíli neexistuje ani návrh, který by bylo možné připomínkovat ze strany ministerstev nebo některých organizací. Adam Vojtěch nicméně už novinářům řekl, že nová podoba bonusů by měla být účinná od ledna 2028.

Od stokorun po tisíce

Na účet by pacientům mohly chodit od stokorun po nižší tisíce. Každá pojišťovna by příspěvky mohla mít nastavené jinak. Máme tam určité rozmezí tak, aby si výši mohly nastavit samy a zvýšila se mezi nimi konkurence, potvrzuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Zvažujeme několik variant řešení včetně možnosti čerpat bonus po každém preventivním vyšetření či screeningu nebo jako celkovou částku po absolvování všech preventivních či screeningových vyšetření hrazených z veřejného zdravotního pojištění pro konkrétního pojištěnce, uvádí mluvčí Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra Lucie Krausová. Na další detaily je ale podle pojišťovny zatím příliš brzy. 

Ještě proto není jasné, zda a jakým způsobem by částky dostávali např. ti, u nichž pojišťovny neznají jejich číslo účtu. Poštovními složenkami putovat zcela jistě nebudou, protože takto bonusy pojišťovny neposílají ani nyní. Stejně jako je neproplácí na ruku v hotovosti.

Na co by lidé peníze za prevenci či screening použili, by bylo na nich. Nyní jsou příspěvky z fondů prevence zdravotních pojišťoven vázané na absolvování konkrétních, většinou zdraví prospěšných aktivit a pojišťovny je proplácí až zpětně po zaslání účtenky. Tento mechanismus by v budoucnu přinejmenším u některých příspěvků zmizel. 

Bez žádosti rovnou na účet

Podle Adama Vojtěcha by také už nebylo třeba o bonus žádat, pojišťovny by ho zasílaly automaticky. Stačilo by splnit jen tu prevenci, na kterou má pojištěnec nárok z veřejného zdravotního pojištění, dodává ministr zdravotnictví.

Ministr s návrhem přichází v době, kdy se účast na screenzích velmi liší. Zatímco třeba do programu časného záchytu rakoviny prostaty vstoupilo za jeho dva roky 99 procent oslovených mužů (více o jeho výsledcích čtěte zde), na screening rakoviny plic chodí už roky zhruba polovina oslovených. Samotné dvouleté preventivní prohlídky u praktického lékaře dodržuje sotva 60 procent dospělých. Přímé finanční odměňování by mělo namotivovat i ty, kteří na prevenci a screening mají nárok, ale k lékaři nejdou. 

Budou na bonusy peníze?

O návrhu ministr zdravotnictví mluví v době, kdy zdravotní pojišťovny teoreticky mohou dávat do fondů prevence násobky toho, co v nich mají nyní. Jenže to nedělají. Není to jejich povinnost a pojišťovny, zejména ty zaměstnanecké, upozorňují opakovaně, že poslední úhradové vyhlášky dostávají jejich základní fondy, z nichž se hradí zdravotní péče, do mínusu. S tím souvisí i to, že pojišťovny nechtějí a nemohou bonusy dotovat štědřeji.

Pro rok 2026 jsou plánovány příjmy systému kolem 555,3 miliardy korun, zatímco náklady mají dosáhnout přibližně 578,1 miliardy korun. Celkový deficit nicméně může podle současného odhadu dosáhnout až 22,8 miliardy korun. Pojišťovny tak i letos pokračují v čerpání prostředků z rezerv, jež se ale zvolna blíží k nule, uvádí Svaz zdravotních pojišťoven v tiskové zprávě vydané 2. září.

Konec příspěvků z fondu prevence to neznamená, protože pojišťovny zatím neplánují nulové fondy prevence. Stejně tak to neznamená, že nelze jednat o změnách podoby bonusů. Je ale dost pravděpodobné, že s transformací by pojišťovny nezachovaly současné příspěvky. Peníze by mohly nahradit třeba i ten nejoblíbenější: příspěvek na dentální hygienu. Místo něj by klienti dostávali peníze na účet. Zda by je využili na hygienu zubů, nákup bílé plomby či by je utratili zcela mimo zdravotnictví, by pak bylo zcela na nich.