Vzhledem k tomu, kolik párů se rozvádí, je patchworkových rodin v současnosti víc a víc. Vliv má i častější střídavá péče. Jak ale takováto rodina může fungovat? „Nejtěžší je spojit odlišné životní styly, zvyky, pravidla, hranice, rituály dvou rodin za neustálé přítomnosti minulých vazeb, ať už minulých partnerů, nebo samozřejmě dětí z předchozích vztahů. A velká výzva je vytvořit logistický, finanční, ale i třeba nějaký spediční systém tak, aby byl funkční,“ vysvětluje psycholožka Natália Schwab Figusch z Terapie Zlatnická v podcastu 120 na 80.
Nejdůležitější je podle ní čas. Nikdy by noví partneři neměli tlačit na rychlé spojení rodin. „Není to sprint ani běh na krátkou trať, spíš by se to dalo přirovnat k maratonu,“ popisuje. Než si všechno sedne, může to podle ní trvat i pět let. Všechno před tím je vlastně nastavování systému, často metodou pokus-omyl.
Rozhovor si můžete pustit jen jako podcast přímo zde:
Zásadní je podle psycholožky kromě času i trpělivost a komunikace. A také vytyčování hranic. Nejde, aby dítě řeklo, že si nového partnera pro maminku nepřeje a maminka odpověděla, že „tak nic, tak my spolu nebudeme“. „Nejtěžší je určitě počkat a být trpělivý. Ale chce to netlačit, protože dítě má strach, že rodiče ztratí, že přijde o ten exkluzivní čas, který s ním tráví, o pozornost. Že se na něj zapomene,“ vysvětluje odbornice s tím, že otevřená komunikace je prostě a jednoduše základ.
Kdy seznámit děti s novým partnerem? A kdy se sestěhovat? Jakou roli zastává nevlastní rodič v rodině? Má se podílet na výchově? A do jaké míry? O tom všem mluvila Natália Schwab Figusch v podcastu 120 na 80.
ČLÁNKY DO MAILU