Vědci z McMasterovy univerzity v Hamiltonu porovnali stravu a snímky mozku 8 783 Kanaďanů ve věku 35 až 69 let bez srdečních a cévních onemocnění. Průměrný věk byl 58 let. Výsledky zveřejnil časopis JAMA Network Open (celá studie je v angličtině).
Ultrazpracované potraviny jsou podle klasifikace NOVA, se kterou pracovala i tato studie, průmyslově vyráběné produkty. Obsahují látky, které běžně v kuchyni nepoužíváme, třeba emulgátory, zahušťovadla, aromata, sladidla nebo barviva. Patří mezi ně slazené limonády a energetické nápoje, chipsy, sušenky, oplatky a cukrovinky, sladké snídaňové cereálie, ochucené jogurty a mléčné dezerty, párky, salámy a další uzeniny, instantní polévky, mražená hotová jídla nebo balený toastový chléb. Naopak sýr, čerstvé pečivo z pekárny nebo zelenina v konzervě se řadí jen mezi zpracované potraviny.
V průměru tvořily ultrazpracované potraviny 42 % energetického příjmu účastníků. U čtvrtiny lidí s nejvyšší spotřebou na ně připadalo 45 % všech denních porcí jídla, u čtvrtiny s nejnižší 16 %.
U lidí, kteří jich jedli nejvíc, bylo poškození mozku o 40 % pravděpodobnější. Šlo o takzvané němé mozkové infarkty, tedy drobná ložiska odumřelé tkáně, nebo o výraznější změny v bílé hmotě mozku. Takové poškození se našlo u 11,3 % lidí s nejvyšší spotřebou a u 8,1 % lidí s nejnižší. Lidé o něm nevědí, protože zatím nezpůsobuje žádné potíže, mají ale vyšší riziko mrtvice a úbytku kognitivních schopností v budoucnu. „Tyto nálezy na magnetické rezonanci jsou považovány za včasné varovné signály,“ řekl magazínu Newsweek hlavní autor studie Russell de Souza. Souvislost se ukázala hlavně u žen, u mužů ji vědci nenašli.
Lidé s vysokou spotřebou ultrazpracovaných potravin měli také víc tělesného tuku a víc viscerálního tuku uloženého kolem orgánů v dutině břišní. Ten souvisí se záněty a poškozením cév.
Účastníci studie absolvovali také testy paměti, pozornosti a rychlosti myšlení. Lidé s vysokou spotřebou ultrazpracovaných potravin v nich dopadli stejně dobře jako ostatní, poškození mozku se tedy zatím v jejich myšlení neprojevilo. „Naše zjištění naznačují, že dopad stravy na mozek lze zachytit dřív, než si lidé všimnou problémů s pamětí nebo myšlením,“ uvedla podle agentury HealthDay spoluautorka studie Sonia Anandová. To, co jíme mezi třicítkou a šedesátkou, tak podle ní může ovlivnit zdraví mozku ve stáří.
Studie ale nedokazuje příčinnou souvislost. Šlo o jednorázové měření a výsledek závisel i na tom, jak vědci spotřebu ultrazpracovaných potravin počítali. Při jiném způsobu výpočtu souvislost s poškozením mozku zmizela. Potvrdit ji musí dlouhodobé sledování.
ČLÁNKY DO MAILU