Desítky mrtvých a první česká prohibice. Od metanolové aféry uplynulo 14 let

12. 9. 2026

Sdílet

Prázdné regály s alkoholem během prohibice
Autor: Wikimedia Commons, podle licence: CC BY-SA 3.0
Je to 14 let, kdy se dva muži v nenápadné firmě u Prahy rozhodli, že zkusí nastavit líh metanolem, aby mohli na černém trhu prodávat levné lihoviny. O pár měsíců později kvůli tomu umírali lidé po celé republice. Poprvé v historii České republiky následně přišla celostátní prohibice.

Metanolová kauza se do dějin české kriminalistiky nechvalně zapsala hned dvakrát: druhým nejvyšším počtem obětí v samostatném Česku a vůbec největším počtem obviněných. Měla by ale ještě mnohem horší následky, pokud by stát rychle nezasáhl. Právě 12. září 2012 si připomínáme jako den, kdy byla vyhlášena vůbec první prohibice v dějinách samostatného Česka. Proč k ní ale vůbec muselo dojít?

Co se dozvíte v článku
  1. Dva muži chtěli ušetřit na lihu
  2. V důsledku otravy zemřelo 48 lidí
  3. První prohibice v historii České republiky
  4. Jak vypadal rok po metanolové aféře
  5. Tým Metyl závodil s časem
  6. Dvě doživotí a nekonečné soudy
  7. Co o aféře možná nevíte

Dva muži chtěli ušetřit na lihu

Celý příběh začal na jaře 2012 v malé firmě Carlogic v Řitce u Prahy, která vyráběla autokosmetiku a nemrznoucí směsi. Její majitel Tomáš Křepela se tehdy bavil se svým obchodním zástupcem Rudolfem Fianem o tom, že když se prý smíchá metanol s etanolem jedna ku jedné, toxické účinky metanolu se vyruší. To ale samozřejmě není pravda – a jeden z mužů si to nijak neověřil. Naopak se rozhodli, že to zrealizují.

Proč se ale do něčeho takového vůbec pouštěli, když ani nepracovali v potravinářském průmyslu? Odpověď je prostá – chtěli si zkrátka dobře vydělat. Metanol byl totiž mnohem levnější než potravinářský líh. Křepela si spočítal, že když obě látky smíchá, mohl by na jednom litru výsledné směsi ušetřit asi 13 korun. A kvůli tomuhle nakonec zemřely desítky lidí.

Z první testovací várky dvojice očekávala zisk kolem 50 tisíc korun. Nakonec vzniklo zhruba 10 tisíc litrů smrtícího koktejlu, který muži namíchali v pronajatých prostorách v Opavě.

Uvažovali jste o tom, že budete pít méně alkoholu?

V důsledku otravy zemřelo 48 lidí

Vůbec první oběť metanolové aféry se dostala do havířovské nemocnice 1. září. Tehdy lékaři přijali dvaašedesátiletého muže, který jevil příznaky otravy. Trpěl bolestmi hlavy, zvracel, přicházel o zrak. O dva dny později zemřel a jen pár hodin po něm i jeho partnerka. Zdravotníci poznali, že nejde o otravu fridexem nebo jinou podobnou látkou, a zalarmovali hygienu i policii.

Policejní složky pak společně s celníky provedly první zátah na stánky na havířovském sídlišti Šumbark, kam je vedly první stopy. Tvrdý alkohol se tam prodával rozlévaný a bez kolků. Přímo v zabaveném pití ale nebyl žádný metanol prokázán.

Jenže otráveným párem to neskončilo, v následujících dnech přibývaly další případy. Nejvíc otrávených pocházelo z Moravskoslezského kraje. Toxická směs se ale šířila dál, na Vysočinu, do jižních Čech i do hlavního města. V bezpečí tak nemohl být vůbec nikdo, kdo si koupil něco ostřejšího – směs totiž kolovala i v originálních lahvích s neporušenými kolky.

Statistika byla děsivá. Otravě podlehlo 48 osob a přes sto dalších utrpělo trvalé následky, mnozí přišli o zrak. Nesmíme zapomenout ještě na tři Poláky, kteří zemřeli o Vánocích po požití alkoholu z českého příhraničí. S nimi celkový počet obětí překročil padesátku. Ve většině zdrojů se ale uvádí 48, protože se řeší případy na území České republiky.

„Vzali nám blízké, dneska tu mohli být, byli to zdraví lidé. Buď oslepli, nebo prostě umřeli," popsala s odstupem let pro Českou televizi pozůstalá Renata Fučelová. Metanol se v lidském těle mění na extrémně toxickou kyselinu mravenčí, která ničí zrakový nerv. Proto řada lidí oslepla, mnohdy s odstupem týdnů. Ve vyšších dávkách je smrtelný.

Mozkožrout v Ústí zabil 16 mladých plavců. Nákaza děsí dodnes Přečtěte si také:

Mozkožrout v Ústí zabil 16 mladých plavců. Nákaza děsí dodnes

První prohibice v historii České republiky

Když se začaly otravy objevovat napříč kraji, stát pochopil, že lokální zásah nestačí. Proto vláda zřídila 12. září 2012 krizový štáb a ministerstvo zdravotnictví zakázalo stánkový prodej tvrdého alkoholu s obsahem nad 30 procent.

Muselo se ale rychle přitvrdit. Jen dva dny po prvním opatření analýzy ukázaly, že je tento zákaz nedostatečný – otrav přibývalo, navíc i v dalších krajích. V podvečer 14. září se proto s okamžitou platností zakázal prodej a nalévání veškerého alkoholu nad 20 procent na celém území státu. Počet mrtvých se vyšplhal na 19.

Šlo o vůbec první prohibici v dějinách České republiky. Nikdo nebyl připraven na to, že ze dne na den zmizí alkohol ze všech obchodů, barů a restaurací. Země s jednou z nejvyšších spotřeb alkoholu na hlavu tak náhle vystřízlivěla. Otravy metanolem se obávali i naši sousedé, takže Polsko i Slovensko rychle zakázaly prodej tvrdého alkoholu původem z Čech.

Prohibice v pravém slova smyslu u nás platila do 27. září 2012. Následně byla pravidla pro nakládání s alkoholem částečně uvolněna, ale pořád byla ještě dost přísná, a to až do podzimu následujícího roku.

Vědci: Zrak po otravě metanolem není ztracený Přečtěte si také:

Vědci: Zrak po otravě metanolem není ztracený

Jak vypadal rok po metanolové aféře

Co vlastně obnášela mírnější verze prohibice? Především se do oběhu mohl vrátit tvrdý alkohol, který byl vyroben nejpozději do konce roku 2011. To bylo ještě před tím, než vznikla smrtící směs, takže bylo bezpečné takový alkohol prodávat. Pro novější lahve platila mnohem přísnější pravidla. Musely být opatřeny novým kolkem a rodokmenem, který dokládal původ obsaženého lihu. Nejvíc ale asi zamrzelo to, že se všechny letošní otevřené lahve musely vylít.

Na mnoha lahvích ale datum výroby chybělo, takže prodejci nechávali dělat rozbory a sháněli rodokmeny. Nápojové lístky v hospodách tak zůstaly dlouho osekané. Režim zákazu prodeje alkoholu bez doloženého původu trval více než rok. Ministerstvo zdravotnictví ho zrušilo teprve 31. října 2013, kdy prohlásilo výrobu i distribuci za zvládnutou.

Tým Metyl závodil s časem

Tým pátrající po zdroji jedu dostal příznačný název Metyl. Vyšetřovatelé se museli probírat obrovským množstvím stop, spisy čítaly tisíce stran. Doslova šlo o závod s časem, protože lidé umírali rychleji, než se dařilo dohledávat otrávené lahve.

„Vybavuji si, když mi přistál v počítači nebo se v médiích objevil další případ, že někdo zemřel. Dohledávali jsme po republice rozesetý závadný alkohol z našeho zdroje a lidé nám při tom umírali pod rukama," zavzpomínal pro Českou televizi vedoucí vyšetřovacího týmu František Urbánek. Zdroj otravy se podařilo vypátrat tři týdny po úmrtí první oběti, tedy 24. září 2012. Policie oznámila, že zná složení směsi i to, kdo ji namíchal, a odhaduje, že mezi lidmi stále koluje až 15 tisíc litrů závadného alkoholu.

Jak se ale od stánku na Šumbarku dostali až ke zdroji? Vyšetřovatelé museli sledovat stopu, která je vedla k dalším prodejcům a překupníkům alkoholu na Zlínsko. Zde prověřovali konkrétní obchody, ve kterých lidé pití zakoupili. Odtud se dostali až do skladu v Opavě, kde směs vznikla.

V oběhu ale zůstávaly tisíce litrů. Křepela s Fianem předali svůj polotovar distributorovi Jiřímu Vaculovi. Ten směs dále ředil a přeprodával desítkám dalších lidí. Zhruba dva tisíce litrů se nikdy nepodařilo dohledat.

Dvě doživotí a nekonečné soudy

Do celé kauzy bylo zapojeno obrovské množství lidí, obviněných bylo více než sedm desítek. Navíc chyběli přímí svědci, takže se u řady přeprodejců vina prokazovala jen těžko. „Stojí tvrzení proti tvrzení. Je to mnohem složitější, než když máte očitého svědka, který vše viděl a sledoval," přiblížil pro Český rozhlas ostravský žalobce David Bartoš.

Podstatné bylo ale vyřešit tzv. zlínskou větev. Ta byla utnuta v květnu 2014 přísnými verdikty. Dva hlavní aktéři, Rudolf Fian a Tomáš Křepela, dostali doživotí. Jiří Vacula, který spolupracoval s vyšetřovateli a pomohl případ objasnit, byl potrestán patnácti lety odnětí svobody. Dalších sedm účastníků zlínské větve si vyslechlo tresty od osmi do jedenadvaceti let.

Co o aféře možná nevíte

Rozsah tragédie mohl být ještě mnohonásobně větší. Podle znaleckého posudku, který zazněl u zlínského soudu, obsahovala celá namíchaná dávka tolik metanolu, že by teoreticky dokázala usmrtit až 158 tisíc lidí. To, že k tomu nedošlo, byla spíš otázka náhody a rychlosti zásahu.

Snad nejmrazivější je ovšem to, jak dokonale se dařilo jed maskovat. Lahve nesly pravé kolky, neporušené uzávěry i zneužité etikety zavedené likérky. Na pultech tak byly naprosto k nerozeznání od normálního zboží. Jen v jednom ze skladů ve Zlíně-Rybníkách zabavila policie obří zásobu lahví připravených k distribuci, a to doslova na poslední chvíli. Kdyby se do oběhu dostalo všechno, co pachatelé vyrobili, počítaly by se oběti v tisících.

workshop ChatGPT

Metanolová aféra naplno ukázala nedostatky v regulaci českého trhu s alkoholem. Kvůli ní se přešlo na nové kontrolní pásky s ochrannými prvky, vznikl centrální registr lihovin, omezila se velikost balení a z obchodu s lihem se stala koncesovaná živnost. V roce 2018 pak Česká televize odvysílala dvoudílný film Metanol režisérky Terezy Kopáčové.

Zdroje: ct24.ceskatelevize.cz, ceskatelevize.cz, irozhlas.cz, zlin.rozhlas.cz, sever.rozhlas.cz, ostrava.rozhlas.cz, radiozurnal.rozhlas.cz, polar.cz, csfd.cz

Autor článku

Copywriterka na volné noze spolupracující s Vitalia.cz. Po dokončení studia laboratorní diagnostiky ve zdravotnictví pracovala na oddělení klinické biochemie a hematologie.

Kvíz týdne

Preventivní prohlídky a screeningy: víte, na co máte nárok? Zkuste si kvíz
1/10 otázek


Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).