Úvahy o očkování napadly nejspíše nejednoho člověka, který skončil kolem Vánoc v posteli s vysokými horečkami, zahleněnými dýchacími cestami, ale také třeba zvracením, průjmem či svalovou slabostí. Virózy potrápily kolem Vánoc hlavně děti, místy kvůli nim školní třídy zely téměř prázdnotou a pohotovosti byly mezi svátky zavalené malými pacienty, z nichž část musela zůstat v nemocnici.
Co se dozvíte v článku
Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) je letos situace komplikovaná tím, že vedle sebe v prosinci začaly ve větší míře cirkulovat viry chřipky a respirační syncyciální virus, někdy se mu říká také syncytiální, RS virus nebo RSV. Alespoň takto ústav hodnotil stav v polovině prosince. Po Novém roce doplnil, že vzrůstají zejména počty nemocných s chřipkou doplněnou koronavirem. „Aktivita RS virů se snižuje,“ uvedl SZÚ ve zprávě 2. ledna.
Co je RS virus
- RNA virus mající sezónní charakter výskytu. Způsobuje infekce dýchacích cest, jež mohou vést k akutnímu zánětu průdušnice nebo průdušek. Jedná se o velmi rozšířený virus, kterým se nakazí většina dětí do dvou let věku. U kojenců tvoří přibližně dvě třetiny akutních onemocnění a je u nich nejčastější příčinou bronchiolitidy a zápalu plic.
- Typický příznaky onemocnění je mírná horečka, kašel, rýma, dýchací obtíže a apnoe u kojenců. U kojenců je infekce spojena často s potížemi s krmením (i kojením) způsobenými ucpaným nosem a zvýšenou zátěží při dýchání, což může vést k dehydrataci a letargii a k nutnosti hospitalizace. RS virus je hlavní příčinou hospitalizací kojenců v prvním roce života, často ne kvůli závažnosti onemocnění, ale kvůli potřebné péči.
- Rizikovou skupinou z hlediska závažnosti průběhu onemocnění a četnosti komplikací při infekci jsou také senioři, a to vzhledem k jejich přidruženým onemocněním. Virózu může zkomplikovat přidružení chřipky či pneumokokové infekce způsobující těžký zápal plic, zánět mozkových blan, otravu krve, akutní zánět středního ucha nebo záněty vedlejších nosních dutin.
Zdroj: Vitalia.cz s využitím portálu NZIP a informací MZ ČR
Vakcína na RS virus zatím neexistuje
Jenže zatímco na chřipku nebo covid se zájemci mohou očkovat, proti RS virům žádná taková možnost prevence neexistuje, byť o vývoj vakcíny se farmaceutické společnosti snaží už léta.
„Určitě bychom ji potřebovali a určitě bychom ji chtěli. RS virus je velice častý patogen, jenž se snadno přenáší respirační cestou, a letošní sezóna potvrdila, že spolu s chřipkou a covidem patří mezi nejvýznamnější respirační viry,“ uvádí lékař Roman Chlíbek, předseda odborné vakcinologické společnosti. „Vakcína, jež by dlouhodobě chránila proti RS viru, tady ale zatím není, protože ji ještě nikdo nezaregistroval. Je to vždy o tom mít správný nápad, ten rozvíjet a pak tu případnou vakcínu otestovat, zda vůbec funguje. Jde o tisíce kroků, které trvají řadu let,“ vysvětluje lékař a připomíná, že třeba vakcína proti meningokokovi B se vyvíjela 25 let a na řadu dalších onemocnění, mezi které patří třeba AIDS způsobené virem HIV, se očkování dosud nepodařilo najít.
Posílení prevence by uvítal i Pavel Dlouhý, předseda Společnosti infekčního lékařství a primář Infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem. „Infekce způsobená RS viry je nebezpečná zejména pro malé děti, protože postihuje drobné průdušinky, které se mohou při probíhajícím zánětu ucpat a dítě potom má velké potíže s dýcháním a končí v nemocnici, kde tvoří poměrně velký podíl na hospitalizacích. Stává se to zejména u dětí do tří let věku, které jsou velmi zranitelné a ohrožené RS virózou. U nich může být průběh onemocnění velmi dramatický a mohou potřebovat i kyslíkovou podporu či další specializovanou léčbu,“ popisuje infektolog. „Očkování je proto jedno ze zásadních řešení a bylo by určitě užitečné,“ míní lékař s tím, že budoucnost vidí zejména v kombinovaných vakcínách, kdy by v jedné dávce zájemce obdržel vakcinaci chránící rovnou před dvěma a více chorobami.
Uvítali byste možnost nechat se naočkovat proti RS viru?
Preventivní podávání protilátek
Přesto už teď existuje jedna výjimečná cesta, jak skrze jehlu a stříkačku pomoci prevenci proti RS viru. Nejde ovšem o očkování, ale o podávání monoklonálních protilátek. V Česku se v současné době podává palivizumab, který lékařská praxe zná již 20 let. Je určena jen rizikovým novorozencům, kteří se narodí měsíc či dva před příchodem vlny respiračních nákaz.
Například v podolské porodnici tuto látku dostane asi 100 dětí ročně. „Kritéria pro její podání jsou přísná. Palivizumab je určen pro nedonošené děti nebo ty, které mají určitou srdeční vadu, či pro pneumologické pacienty, u kterých se podává dokonce dvě sezóny,“ uvádí Zbyněk Straňák, jenž vede odbornou neonatologickou společnost a je primářem podolského neonatologického oddělení.
Důvodem, proč se palivizumab aplikuje jen vybraným dětem, je především jeho cena, který se šplhá nad 100 tisíc korun za kúru. Protilátku je navíc potřeba podávat každý měsíc, takže za jednu sezónu jde o pět injekcí.
Širší uplatnění by mohla přinést podle Zbyňka Straňáka novinka v podobě jiné protilátky nazvané motavizumab. „Ta se nyní dostává na trh a na rozdíl od palivizumabu by se měla aplikovat jen jedenkrát. Mohla by proto být vhodná pro mírně nedonošené děti nebo ty, které mají jiné rizikové faktory,“ podotýká neonatolog. Ale ani u motavizumabu není přesvědčený, že by mohl být použit jako plošná prevence. „Použití je opět otázkou ceny. Běžné očkování stojí v řádech stokorun, monoklonální protilátka stojí v řádech desítek tisíc korun,“ doplňuje Zbyněk Straňák.
Ačkoliv palivizumab a motavizumab se také podávají injekčně, a to do podkoží, o očkování nejde. Rozdíl je v tom, že u monoklonálních protilátek dochází k tzv. pasivní imunizaci. Tedy, zjednodušeně řečeno, podání léčiva dodá tělu dítěte hotové protilátky, zatímco cílem očkování je nabudit imunitu člověka tak, aby si je vyrobilo samo. „Efekt protilátek přetrvává krátkodobě, třeba několik týdnů nebo dva či tři měsíce. Vakcína nás chrání po dobu třeba roku či více let podle toho, o jakou jde,“ doplňuje Roman Chlíbek.
V Evropě se testuje 36 různých vakcín
Vše ale nasvědčuje tomu, že situace by se v blízké budoucnosti mohla změnit. Pokud si ve vyhledávači online registru klinických studií, které probíhají na území Evropské unie, zadáte klíčová slova vakcína a RS virus (v angličtině), zjistíte, že v současné době probíhá 36 klinických studií.
Vyvíjené vakcíny jsou přitom různého typu. Mezi testovanými jsou například tzv. rekombinantní vakcína, mRNA vakcína nebo např. adjuvantní vakcína. Mezi názvy farmaceutických společností, které testování iniciovaly, jsou jména těch velkých, které za sebou mají výzkum a výrobu i jiných očkovacích látek včetně těch proti covidu. Jde například o společnosti Pfizer, Janssen, Novavax, GlaxoSmithKline (GSK) nebo Moderna.
Klinická studie sice nutně ještě neznamená, že vakcína v ní uspěje a Evropská léková agentura (EMA) ji zaregistruje, jde ale o finální fázi prověřování účinnosti a bezpečnosti nové léčivé látky, která již předtím prošla vývojem v laboratoři či testováním na zvířatech. Ve fázi klinických testů je léčivo již podáváno lidem. Nejprve užší skupině, později jde o širší počet dobrovolníků.
Přečtěte si také:
Nezabírá vám léčba nebo lék neexistuje? Můžete se zkusit dostat do klinické studie
První výrobce požádal o registraci
Žádná z vakcín ze seznamu v online registru evropských klinických studií ale zatím není EMA registrovaná, proto se nemůže dostat do běžné distribuce. Nicméně společnost GSK již u EMA o registraci vakcíny proti RS viru požádala, a to na konci října 2022. Jak uvádí GSK na svém webu, jde o vakcínu určenou pro dospělé starší 60 let.
„Očkovací látka je nyní posuzována EMA v rámci zrychleného režimu (tzv. Accelerated Assessment). Zrychlený režim se aplikuje v případech, kdy je léčivo považováno za významné pro veřejné zdraví. Všechna bezpečnostní a kvalitativní mezinárodně standardizovaná pravidla výzkumu vakcín, tzv. správná klinická praxe, musí být samozřejmě dodržena jako v jakémkoliv jiném případě,“ podotýká Markéta Kolanová z Asociace inovativního farmaceutického průmyslu, tedy sdružení 33 společností, jež dokáží vyvinout a uvést na trh nové léky a v ČR mají své zastoupení.
První vakcína, která se snaží o registraci, míří na dospělé, protože obecně klinická hodnocení se vždy nejprve provádí s dospělými zdravými dobrovolníky. Teprve následně se hodnocení rozšiřuje také na starší lidi, děti nebo těhotné ženy.
„U dětí se při povolování klinických studií ještě přísněji než u dospělých posuzuje, nakolik může přínos z klinického testování vakcíny či léku převážit nad riziky pro zapojené dobrovolníky. Jako první se potom vždy provádějí testy na adolescentech, respektive nejstarší dětské populaci, a věk se postupně snižuje (pokud je to třeba),“vysvětluje Markéta Kolanová.
Předseda odborné vakcinologické společnosti Roman Chlíbek je přesvědčený, že některé z farmaceutických společností se registrace brzy podaří. „Výzkum vakcín proti RS viru ještě nedošel do cílové rovinky, ale už jsme těsně před cílovou páskou. Nejpozději do roka tady vakcína bude. Tuto sezónu tedy již nezachráníme, ale do podzimu příštího roku věřím, že už tady bude,“ uvádí předseda České vakcinologické společnosti.
Na očkování proti chřipce už je pozdě
Očkování proti covidu je relativní novinkou. V ČR dostali první vakcíny vybraní lidé na konci prosince roku 2020. V současné době je možné podstoupit bezplatně až 4 dávky vakcíny.
Očkování proti chřipce má zase to specifikum, že je nutné jej každý rok zopakovat, neboť složení látky se vždy přizpůsobuje předpovědi Světové zdravotnické organizace, jež v předstihu zveřejňuje výhled na to, jaké kmeny viru by v další sezóně měly mezi lidmi cirkulovat. V případě dětí již existuje také možnost nazální vakcíny.
Obě očkování patří mezi dobrovolná, covid je plošně hrazen, u chřipky zdravotní pojišťovny hradí očkování vybraným skupinám obyvatel, mezi které patří například zdravotníci nebo senioři nad 65 let.
Podle Pavla Dlouhého nyní očkování proti chřipce již nemá význam a v řadě ordinací už vakcína není dostupná. Naopak covid je celoroční záležitost, takže kdo má základní očkování, může i nyní vyrazit na posilující dávku. Musí se ale cítit zdravý.
Odborná spolupráce:
MUDr. Pavel Dlouhý
Předseda České společnosti infekčního lékařství ČLS JEP a primář Infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem.
prof. MUDr. Roman Chlíbek, Ph.D.
Předseda České vakcinologické společnosti ČLS JEP, děkan Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Při Ministerstvu zdravotnictví vede Národní institut pro zvládání pandemie.
prof. MUDr. Zbyněk Straňák, Ph.D., MBA
Předseda České neonatologické společnosti ČLS JEP, primář novorozeneckého oddělení Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze.
ČLÁNKY DO MAILU