Psi a kočky nás mohou nakazit vážnými nemocemi. To samé však platí i naopak

Velká zásobárna zoonotických nákaz – tak označuje vědecký článek z roku 2015 psy. Přitom se o nich říká, že jsou to nejlepší přátelé člověka, a snad každá druhá rodina jednoho má. Na denním pořádku je někdy dokonce i psí spaní v lidské posteli. Určitě tedy nemůžeme od psa jen tak onemocnět. Nebo ano?

Seznam nemocí přenášených psy je opravdu dlouhý. Převážně jde o patogeny, které postihují trávicí ústrojí. Obvyklé jsou bakterie jako pasteurella, campylobacter (běžná součást mikrobiomu), leptospira či salmonella. 

Yersinia enterocolitica většinou nevyžaduje antibiotika, vážný zánět však může propuknout u osob se sníženou imunitou. Děsivý je bacil jménem Capnocytophaga canimorsus – nemoc z něj propuká u více než poloviny nakažených osob starších 50 let. Úmrtnost dosahuje až třetiny pacientů. Nejčastějším původcem akutních průjmů u lidí jsou noroviry. Studie zkoumající výskyt lidských norovirů u psů došla k tomu, že tyto viry přežijí v trávicím traktu psa, ale psi nejsou jejich častými přenašeči na člověka.

Přečtěte si také:

Kočičí psycholožka: Kočka je milý společník, ale žádný telepat

Nejnebezpečnější chorobě, vražedné a mozek ovládající vzteklině, se v Česku plošně předchází očkováním psů i lišek a dalších divokých zvířat. Poslední případ se u nás vyskytl před 20 lety, Slovensko však zaznamenalo v roce 2022 nakaženého jezevce. 

Většina vážných nákaz člověka psem probíhá při kousnutí – což nastane jen málokdy od vlastního mazlíčka, ale i takový může někoho pokousat. Zvýšené riziko přenosu chorob představují spíše zdivočelé a toulavé psí populace, případně pes s nezvládnutou výchovou. Tady hodně záleží na činnosti útulků a podobných organizací. Od domácích psů však hrozí riziko přenosu nemoci fekálně-orální cestou. Může pak nastat vypuknutí jedné z výše jmenovaných nemocí.

Venkovní kočka se nakazí snadno

Když se řekne nemoc od kočky, většině lidí se vybaví toxoplasmóza. Prvok Toxoplasma gondii ve skutečnosti může žít ve všech savcích, ve střevech kočky dokáže i dospět a rozmnožit se. Manipulace s nakaženým kočičím trusem může mít za následek pozření jeho vajíček, ale člověk může přijít do styku i s tkáňovými cystami toxoplasmy v mase hospodářských zvířat. 

Největší dopad má toxoplasmóza na těhotné osoby – těžká poškození plodu či potrat. U ostatních lidí se nákaza většinou neprojevuje. Někdejší hypotéza o vztahu toxoplasmy s poruchami osobnosti byla dalšími studiemi vyvrácena. 

Pozor si dávejte, hlavně pouštíte-li kočku ven. Mimo to, že riskujete její ztrátu a podle některých přispíváte k ekologické nerovnováze, ji také necháváte nakazit se vším možným. Pro zdraví koček jsou zhoubné viry FIV a FeLV, kromě toho v nich však žijí i patogeny přenosné na člověka. Stejně jako pes může kočka přenášet salmonelu, kampylobakteriózu nebo vzteklinu. Při hraní s kočkou může hrozit i takzvaná nemoc kočičího škrábnutí, způsobená bakteriemi v kočičích slinách. Mezi kočkami tento typ bakterií roznášejí blechy.

V neposlední řadě existují i různí vnitřní paraziti – kromě toxoplasmy také různé hlístice a jiní červi. Kočka si je může zanést do těla lovem nakažených živočichů nebo kontaktem s prostředím a stejně se může nakazit i nějakou bakteriózou. Nemoci hlodavců bohužel nejsou omezeny na divoké myši lovené kočkami na zahradě. Přivléct si je můžete domů i tak, že si pořídíte potkana či myš jako mazlíčka.

Řeč je o leptospiróze, ale také listerióze, způsobující vážný zánět mozkových blan. Riziko nákazy je velmi nízké, ale pro lidi s onemocněním imunity, seniory nebo děti nebude nikdy čistě nulové.

Ani kočky chované v bytě však nejsou bez rizika. I vy sami můžete zavléct domů kočičí patogeny. V případě nalezených koček se vždy nejdříve obraťte na veterináře.

Přečtěte si také:

Mluvte na domácí zvířata, je to zdravé

Vystačíte si se základní hygienou

Ano, ve zvířatech může žít mnoho bakterií nebo virů, které člověku potenciálně ohrozí zdraví. Měli bychom se mít na pozoru. Ochrana před zoonózou z domácích mazlíčků je však většinou jednoduchá a ve většině rodin se praktikuje jako samozřejmost. Není to nic jiného než prosté mytí rukou mezi hlazením psa či kočky a jídlem. Také dodržujte očkovací a odčervovací režim mazlíčka – tím koneckonců chráníte i jeho. Před salmonelou chráníme zvířata i správným krmením.

Masožravci jsou vystaveni riziku, mají-li syrový jídelníček, v případě preference BARF stravy tedy důkladně hlídáme její zdroje.

V Česku se nejčastěji vyskytuje salmonelóza, která však může pocházet i odjinud než z přímého kontaktu se zvířetem. Další obvyklou zoonózou je kampylobakterióza (pár tisíc případů ročně). S domácími zvířaty mohou a nemusí souviset také choroby přenášené klíštětem – borelióza a klíšťová encefalitida. Pár desítek případů bývá zaznamenáno také u toxoplasmózy, listeriózy a leptospirózy.

Chováte-li jakákoliv zvířata, je naprosto nutné udržovat je v čistotě a správně je krmit. Platí to i o chlévech pro dobytek a kurnících! Zoonózy z hospodářských zvířat jsou kapitola sama o sobě, hlavně jsou-li chována na maso. Nejde ale jen o tasemnice. Stejně jako volně se pohybující kočku může i dobytek na louce nakazit klíště encefalitidou. Kromě toho se vyskytuje například yersinióza a další bakteriální nemoci. Králíci, stejně jako zajíci a hlodavci, mohou přenášet tularemii a také pasteurellu nebo kokcidiózu. Děsivá, ale pro většinu lidí bezpříznaková je králičí encefalitozoonóza postihující mozek a oči.

Přečtěte si také:

Úřad upozorňuje na rizika mražených hlodavců coby krmiva, chovatelé jsou nakaženi salmonelózou

Člověk může nakazit zvíře covidem

Poslední dobou začali biologové hovořit také o reverzních zoonózách – těch, kterými my můžeme nakazit zvířata. Ukazuje se, že jde o častější jev, než jsme si doposud mysleli. Nejvíce hrozí nákaza od člověka samozřejmě savcům, protože jsou nám geneticky blíže než ptáci a plazi.

Tým amerických a čínských biologů vydal loni studii, která dosavadní poznatky shrnuje. Reverzní zoonózy se začaly častěji skloňovat během covidové pandemie, jelikož i virus SARS-CoV-2 se může šířit na domácí mazlíčky – původ má ostatně nejspíše v netopýrech. Zvířata přitom ohrozilo i nezodpovědné nakládání s infekčním odpadem – použitými rouškami apod. Z typů nemocí jednoznačně převládají chřipková onemocnění. Viry, které je způsobují, jsou totiž velmi přizpůsobivé. I ostatní reverzní zoonózy bývají virové – patří sem herpesviry, noroviry a jiné.

Když máme chřipku, rozhodně bychom se měli vyhnout přílišnému mazlení se psy i kočkami, abychom jim neuškodili. Znalost rizika nákazy zvířat od lidí je ale klíčová nejen kvůli účtům za veterinu. Zvířata virům také poskytují více možností se množit, mutovat a tím být ještě nebezpečnější i pro lidi.