Odpověď na otázku, jak začíná rakovina, přináší vědci z CEITEC a Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Ve společné studii popsali bod zlomu v chování buňky, který stojí na počátku vzniku onkologické nemoci.
Co se dozvíte v článku
Na počátku je chyba v komunikaci
Podle vědců ke vzniku rakoviny vede rozladění komunikačního systému, na základě kterého se každá buňka rozhoduje, zda se začne dělit, bude růst nebo naopak zůstane v klidu. Tímto mechanismem se řídí všechny buňky v organismu.
Buňky spolu vzájemně neustále komunikují a tato komunikace má nějaká pravidla. Jejich porušení vede ke zhoršení zdraví. Někdy v podobě rakoviny. Je to nemoc, která vzniká nekontrolovaným množením buněk. K němu se přidává selhání obranyschopnosti. Imunita v některých situacích abnormální chování buňky nezastaví a buňku nezničí, což se jinak ve zdravém organismu běžně děje, a právě proto vznik chyby, jež není vůbec vzácný, nevyvolá pokaždé rakovinu.
V nové studii vědci popsali, jak se mění chování buňky v reakci na vzájemnou komunikaci. Dosud se myslelo, že změna je plynulá, CEITEC ale dokládá, že jde o nárazové změny fungování. Buňka nereaguje na podněty plynule, ale spíše v režimu ano-ne po překročení určité rozhodovací hranice,
píší v tiskové zprávě k nové studii o chování těchto miniatrurních stavebních kamenů živé hmoty.
K čemu je nové poznání dobré
Pro laika jednoduchá věta, pro vědce princip, ve kterém vidí velký potenciál, protože toto poznání umožňuje lépe porozumět situacím, kdy se buněčné rozhodování vymkne kontrole a způsobí nádorové bujení. Nové poznání sice ještě neznamená, že jsme zvítězili na rakovinou, ale… Zjištění může do budoucna přispět k hledání způsobů, jak procesy u nemocí, jako je rakovina, zastavit nebo zpomalit, (…) a dláždí cestu k účinnější léčbě,
uvádí CEITEC.
Pátrání po příčinách vzniku rakoviny samozřejmě pokračuje, stejně jako postupné odhalování toho, proč někdy organismus zareaguje na chybu v buňce správně a rakovina se nerozvine, zatímco jindy chyba imunitě unikne a stojí u počátku závažné nemoci. A výzkumníci zdokonalují i to, jak imunitu zpětně naučit, aby nádor viděla
.
Část farmaceutického průmyslu proto nyní stojí na vývoji buněčných terapií modifikujících bílé krvinky pacienta nebo dárce. Po vycvičení v laboratoři buňky lékaři vrací zpět nemocnému. Na tomto principu je založená třeba dynamicky se rozvíjející CAR-T terapie.
ČLÁNKY DO MAILU