Zdraví střev ovlivňuje imunitu, metabolismus i psychickou pohodu, tedy faktory, které rozhodují o kvalitě a délce života. Podle českých gastroenterologů je prevence a péče o trávicí soustavu jednou z významných cest vedoucích k delšímu životu a dobrému stáří bez velkých omezení.
Trávicí trakt je místem, kudy do těla vstupuje nejvíc cizorodých látek, a měli bychom proto přemýšlet o tom, co do sebe dostáváme. Biliony bakterií ve střevě ovlivňují metabolismus, produkci vitamínů i ochranných látek. Ve střevní sliznici sídlí také významná část imunitních buněk zodpovědných za produkci ochranných protilátek. Zdravé střevo tak brání infekcím a snižuje riziko chronických zánětů, které zkracují život. Víme, že správně vyvážený mikrobiom prodlužuje život. Naopak jeho narušení je spojeno s řadou nemocí, obezitou, cukrovkou, s poruchami mozku a nervů či s depresí. Zdravý trávicí trakt je jedním z pilířů celkového zdraví,
vysvětluje docent Ilja Tachecí, přednosta 2. interní gastroenterologické kliniky FN Hradec Králové a předseda České gastroenterologické společnosti.
Podle primáře Gastroenterologického oddělení Nemocnice České Budějovice docenta Martina Bortlíka škodí každý extrém. Stále se objevují nové mýty o tom, že bychom neměli jíst tamto, a naopak měli jíst toto – většinou je to nesmysl. Člověk je všežravec a měl by jíst vše, ale střídmě a vyváženě. Pro většinu lidí v našich zeměpisných šířkách je optimální středomořská strava bohatá na omega-3 mastné kyseliny, bílkoviny a vlákninu, která je přirozenou potravou střevní mikrobioty,
říká lékař.
Podle profesora Milana Lukáše, přednosty Klinického centra ISCARE má tento jídelníček bohatý na mořské plody, ryby, olivový olej příznivý vliv na bohatost mikrobiálních kmenů v trávicím ústrojí a může tak bránit rozhození jejich rovnováhy.
Snížená různorodost mikroorganismů a redukce přítomnosti probioticky působících kmenů, je zvažována jako hlavní příčina vzniku různých civilizačních onemocnění, především imunitně zprostředkovaných, kterých velmi přibývá. Konzumace vysoko zpracovaných potravin právě vzniku disbiozy (střevní nerovnováha) a devastaci střevního mikrobiomu napomáhá,
dodal profesor.
Kysané výrobky nikoho nezachrání
Právě s ohledem na zdravé trávení se doporučuje například vysoký příjem kysaných výrobků, ale zdá se, že to není samospásné a že se to ani pro každého nehodí. Vysoký příjem kysaných výrobků nepovažuji za nějak zásadně pomocný pro složení střevních mikrobů, ani pro zlepšení trávicích pochodů. Vysoký obsah organických kyselin, které vznikají anaerobní degradací polysacharidů (tedy během trávení – pozn.red.) pro někoho spíše zatěžující a může indukovat vznik střevních obtíží,
doplnil lékař.
Podobné je to s donedávna ještě hojně doporučovanými probiotiky. Ta se měla brát nejen s ohledem na léčbu antibiotik, ale klidně i preventivně, právě kvůli zdravým střevům. Od tohoto názoru ale medicína ustupuje. Přístup k nim se mění zcela zásadně. Faktem je, že u některých stavů mohou probioticky působící mikroorganismy zlepšit trávení. Zásadní vliv na průběh a vznik onemocnění však nemají,
potvrdil Milan Lukáš,
Některé věci se naopak zdají důležitější než dříve. Například kojení, které zásadně podporuje růst prospěšných bakterií a pomáhá nastavit imunitní systém dítěte. To, jaký mikrobiom si dítě vybuduje do tří let věku, podle odborníků ovlivňuje jeho náchylnost k alergiím, obezitě, autoimunitním nemocem i psychickým potížím v dospělosti.
V dětství má velký vliv pestrost jídelníčku, omezení zbytečných antibiotik a kontakt s běžným prostředím (příroda, zvířata). Tyto faktory spoluurčují, jestli bude mít člověk i v dospělosti trávení a imunitu v rovnováze.
Co může škodit? Nadměrná sterilita – časté používání dezinfekcí, agresivních čisticích prostředků nebo přehnaná snaha udržet dítě v dokonale čistém prostředí
– může paradoxně oslabit imunitní systém. Rodiče tak dítě ochudí o kontakt s běžnými bakteriemi, které jsou důležité pro vývoj rovnováhy mikrobiomu.
Co se ví o střevech?
- Tenké střevo měří u dospělého člověka okolo 6 metrů a společně s tlustým střevem tvoří orgán s plochou zhruba 200–300 m² – tedy přibližně jako tenisový kurt.
- Ve střevě žije kolem 100 bilionů bakterií o celkové hmotnosti přibližně jednoho až dvou kilogramů. Tyto mikroorganismy dohromady obsahují stokrát více genů než lidská DNA a ovlivňují prakticky každý orgán v těle. I proto se dnes o střevě mluví nejen jako o „druhém mozku“, ale také jako o řídicím centru imunity a metabolismu.
- Střevo je továrna na hormony štěstí, vzniká v něm až 90 procent serotoninu – látky ovlivňující náladu, spánek i chuť k jídlu.
- Mozek a střevo jsou v těsném spojení pomocí bloudivého nervu a dalších signálních drah v rámci osy mozek-střevo. Informace tak proudí obousměrně – střevo může ovlivnit psychiku a psychika zase trávení.
- Mikrobiom je jedinečný jako otisk prstu. Každý člověk má unikátní složení střevních bakterií, které se mění podle věku, stravy, prostředí i užívání léků.
- Zdravý střevní mikrobiom se začíná vytvářet hned po narození. Velkou roli hraje způsob porodu – děti narozené přirozeně získávají jiné bakterie než děti po císařském řezu.
ČLÁNKY DO MAILU