Léčba v hyperbarické komoře se nazývá hyperbarická oxygenoterapie. Pojišťovny ji plně hradí za podmínky, že je indikovaná a poskytnutá v nemocnici, která ji s nimi má nasmlouvanou.
Co se dozvíte v článku
Princip hyperbarické oxygenoterapie spočívá ve vstřebávání výrazně vyššího množství kyslíku do tkání – pacient pobývá v prostředí s vyšším tlakem, než je běžný atmosférický. Navíc má po celou dobu na obličeji masku, s jejíž pomocí dýchá čistý kyslík.
Terapie v hyperbarické komoře podporuje regeneraci organismu a hojení ran, protože při léčbě se okysličují i špatně prokrvené nebo poškozené oblasti. Léčba také potlačuje zánětlivé procesy, protože ničí bakterie citlivé na přítomnost kyslíku.
Na regeneraci a hojení lákají také firmy, které nabízejí pobyt v přetlakové komoře na komerční bázi. Třeba ve wellness nebo sportovních centrech. Nejde ovšem o léčbu a ne každé tam používané zařízení má certifikaci zdravotnického prostředku. Právě proto také tyto služby nejsou hrazené z veřejného zdravotního pojištění a není u nich garantovaný efekt. Naopak, taková terapie může klienta poškodit. Ministerstvo zdravotnictví proto loni vydalo stanovisko, kde uvádí, že hyperbarickou oxygenoterapii nelze poskytovat v rámci živnosti, ale vždy jako zdravotnickou službu.
Jak terapie probíhá
Jak připomíná Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), která se úhradě této terapie věnuje v rubrice Otázka týdne, délka jednoho pobytu v hyperbarické komoře je zhruba dvě hodiny. Aplikuje se jednou denně a terapie se opakují. Někdy jde o deset, jindy dvacet pobytů v komoře. Ale existují i terapie, kdy je pobytů např. osmdesát za rok.
Z praktického hlediska je nezbytné, aby si pacient předem naplánoval opakovaná sezení, která na sebe časově navazují, a mohl se na ně pravidelně dostavovat ve sjednaném termínu po celou dobu léčby. Pravidelnost je důležitá pro dosažení léčebného účinku,
zdůrazňuje pojišťovna.
Před vstupem do komory se pacient převlékne do bavlněného oblečení. Nesmí žvýkat, mít u sebe zapalovač nebo cigarety. Vadí také make-up nebo hodinky. Do komory z důvodu bezpečnosti nesmí vnášet elektronická zařízení (mobily, tablety, notebooky), protože hrozí jejich poškození, výbuch a vypuknutí požáru. V průběhu procedury je možné číst knihu nebo časopis. Novinový papír není povolen.
Která zdravotnická zařízení jsou vybavena hyperbarickou komorou a poskytují hyperbarickou oxygenoterapii na pojišťovnu:
Praha
- Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, IV. interní klinika
- Nemocnice Motol a Homolka, areál Homolky, ARO
- Ústav leteckého zdravotnictví, areál Ústřední vojenské nemocnice
Středočeský kraj
- Kübeck, s. r. o., poradna pro potápěče, areál Oblastní nemocnice Kladno
Liberecký kraj
- Krajská nemocnice Liberec, ARO
Královéhradecký kraj
- Sdružení ozdravoven a léčeben okresu Trutnov, Rehabilitační ústav Hostinné
Jihočeský kraj
- Nemocnice České Budějovice, Oddělení úrazové a plastické chirurgie
Moravskoslezský kraj
- Městská nemocnice Ostrava, Centrum hyperbarické medicíny
Ústecký kraj
- Poly-tech s. r. o., HBO ambulance hyperbarické oxygenoterapie, Most
- Almedea s. r. o., Ústí nad Labem
Pardubický kraj
- Centrum hyperbarické medicíny s. r. o., areál Pardubické nemocnice
Plzeňský kraj
- Fakultní nemocnice Plzeň, Oddělení klinické farmakologie, Plzeň-Bory
Pozn. red.: Hyperbarickou komoru mají také v soukromém sanatoriu Prajzko v Hronově, pobyt v ní si ale platí sami klienti. Až do roku 2017 sloužila také hyperbarická komora v lochotínské části FN Plzeň. Nemocnice ji ale již vyřadila z provozu jako vysloužilou.
Zdroj: Česká společnost hyperbarické a letecké medicíny České lékařské společnost Jana Evangelisty Purkyně, Všeobecná zdravotní pojišťovna.
Kdo vystaví žádanku
Žádanku mohou vystavit někteří specialisté. Např. lékaři ORL, diabetologové nebo chirurgové. Definitivní zhodnocení zdravotního stavu a rozhodnutí o zahájení léčby ale určuje lékař hyperbarické komory. Stanovuje délku léčby a informuje pacienta o průběhu terapie i možných rizicích. Kvůli nim je nutné před první návštěvou předložit některé lékařské zprávy, výpis z dokumentace (souhrn diagnóz, užívaných léčiv, prodělaných operací) nebo absolvovat některá vyšetření (např. rentgen plic a srdce nebo ORL vyšetření).
Dočasnou nebo trvalou překážkou pro hyperbarickou oxygenoterapii mohou být akutní infekce dýchacích cest, závažné srdeční či plicní onemocnění, neléčený či špatně léčený krevní tlak, poruchy štítné žlázy, křečové stavy v anamnéze, některé typy kardiostimulátorů, prsních implantátů nebo výrazná klaustrofobie a těhotenství.
Vyloučená je terapie u pacientů s neléčeným pneumotoraxem. Zvýšená opatrnost je nutná u pacientů s diabetem, astmatem, chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN), srdečními chorobami, zeleným zákalem nebo odchlípením sítnice.
Terapie s sebou nese i riziko možných nežádoucích účinků. Mezi ně patří např. problémy s plícemi, zrakem, sluchem, nízká hladina cukru v krvi, tinnitus, poškození tkání prudkou změnou tlaku (barotrauma), zmatenost nebo epileptické záchvaty.
Která péče je hrazená
Pokud je léčba indikovaná, plně ji hradí pojišťovny. Pozdní příchody nebo opakovaná rušení termínů ovšem mohou být důvodem k jejímu ukončení.
Nejčastěji se využívá k léčbě špatně se hojících ran. Tedy třeba u pacientů s tzv. diabetickou nohou nebo s bércovými vředy. Lékaři ji předepisují také některým onkologicky nemocným po ozáření, dospělým i dětem s popáleninami nebo s komplikacemi při hojení rány po operaci. Za léčbou do hyperbarické komory dojíždějí i někteří pacienti s náhle vzniklou hluchotou nebo tinnitem.
U akutních stavů hyperbarickou oxygenoterapii lékaři indikují zejména při drtivých poraněních na rukou a nohou, některých závažných bakteriálních infekcích, otravě oxidem uhelnatým nebo dekompresní nemoci, jež u potápěčů vzniká při rychlém vynoření z velké hloubky.
Galerie: Historie vyřazené hyperbarické komory v Městské nemocnici Ostrava
ČLÁNKY DO MAILU