Jedním ze způsobů, jak získat čas pro dítě s cukrovkou 1. typu, jsou speciální laboratorní testy. Změny v organismu, jež pozdějí vyústí v cukrovku, se totiž propisují do krve a k jejich odhalení stačí jen kapka z prstu.
Co se dozvíte v článku
V séru dětí, které mají tu smůlu a započal u nich autoimunitní zánět, nacházíme autoprotilátky, které jsou specifické pro diabetes 1. typu,
vysvětluje dětský endokrinolog Zdeněk Šumník, jenž stojí v čele Pediatrické kliniky FN Motol.
Proces přitom probíhá skrytě, protože samotná cukrovka se projeví, mnohdy i velmi bouřlivě, až ve chvíli, kdy pacientovi zbývá dvacet nebo třicet procent funkčních buněk, které ve slinivce vyrábějí inzulín.
Rychlost úbytku buněk je u pacientů individuální. Pokud ale lékaři na protilátky narazí, dokáží předpovědět, jak rychle cukrovka přijde a bude postupovat. To je pro sledování dalšího vývoje i samotnou léčbu zásadní informace.
Proč nemoc předvídat
Pokud lékaři vědí o cukrovce dřív, než přijde, oni i rodina získají čas na nastavení terapie tak, aby z cukrovky léčené celoživotně inzulínem vyplývalo co nejméně komplikací. Ty přitom nejsou banální a pacientovi dokáží zkrátit život i o 15 let.
Navíc pokud rodina předem ví, že u dítě se rozvíjí cukrovka, má čas se na projevy onemocnění i samotnou léčbu, která mnohdy vyžaduje dlouhodobé vylaďování, připravit. To může snížit úzkost rodičů a malému pacientovi zvýšit kvalitu života.
Pacient má možnost se připravit, vše se naučit, s nemocí se smířit a vstoupit do diabetu po několika letech příprav, což je obrovské privilegium,
říká dvaadvacetiletá Michaela Mervartová, které cukrovku diagnostikovali ve 13 letech. O nemoci předem nevěděli. Nebylo totiž jak. Když mě pustili z nemocnice, neunesla jsem realitu léčby a v tento moment začalo popírání diagnózy, které vyvrcholilo týdenním kómatem, kdy jsem bojovala o život. Důvod, proč se to stalo, byl ten, že jsem nebyla připravená. Jak fyzicky, tak psychicky,
dodává.
Diabetes je podle ní nepřenosná zkušenost. Pochopí ho ten, kdo s ním každý den žije. Stres bývá neúnosný. Dnešní technologie jej ale dokáží zmírnit,
míní pacientka, která začínala léčbu s glukometrem a inzulínovým perem a nyní má senzor a inzulínovou pumpu. Glukometr a pero nebyly pro puberťačku úplně úspěšná dvojice. S pumpou a senzorem vidím, jak obrovský rozdíl to je. Pacienti, jako jsem já, by neměli být bez senzoru jeden jediný den,
dodává a vnímá jako obrovské privilegium, že jsou hrazené zdravotními pojišťovnami.
Malý senzor umístěný na paři měří hladinu cukru v krví průběžně, pumpa podle toho upravuje dávkování inzulínu. Glukometrem si musí člověk měřit vše sám a případně použít inzulinové pero.
Běží test screeningu diabetu u dětí
Na podchycení včasných stádií diabetu 1. typu u dětí se v Česku i jinde v Evropě třetím rokem zaměřuje projekt nazvaný Betty. Je určený pro děti od dvou do 18 let a zapojilo se do něj více než 260 ordinací – od pediatrických v nemocnicích, přes ambulance diabetologů až po některé praktické lékaře pro děti a dorost.
Jsme schopni předvídat, zda u dětí diabetes nastane, nebo ne,
říká Zdeněk Šumník, místopředseda České diabetologické společnosti.
Lékaři v rámci Betty odebrali vzorky krve z prstu již od 15 tisíc dětí, co je necelé jedno procento populace, na kterou prevence cílí. Laboratoř (vzorky se posílají do Mnichova) u 90 z nich odhalila včasné stádium diabetu 1. typu. U třech z nich již onemocnění propuklo.
O Betty je ovšem od počátku takový zájem, že rodiči doma odebrané vzorky už Motol nepřijímá, protože peníze vystačí na odběr a vyšetření 20 tisíc dětí. To znamená, že grant z evropských peněz poběží zhruba do února 2026. Nicméně iniciátoři Betty usilují o další finanční prostředky tak, aby tento počet byl ještě o 10 tisíc dětí zvýšen a dětí bylo vyšetřených celkem 30 tisíc.
Na trh míří léky na oddálení cukrovky
Nejde však jen o to cukrovku odhalit ještě dříve, než propukne. Lékaři by rádi v této fázi také ovlivnili budoucí průběh nemoci.
Po Novém roce má získat celoevropskou registraci první preparát, který dokáže nástup diabetu, a tedy i léčbu inzulínem odložit, a to až o tři roky. Rozdíl, zda cukrovku má dostat dítě třeba v pěti, nebo osmi letech, je zásadní,
říká lékař Zdeněk Šumník.
Lék nazvaný teplizumab se podává ve formě infuzí – jedna denně po dobu 12 po sobě jdoucích dnů. Dítě je při terapii buď hospitalizované nebo na ně dochází ambulantně.
Profesor Šumník na začátku října získal od výrobce, tedy firmy Sanofi, příslib časného přístupu k léku pro tuzemské pacienty. Rádi by je podali třem dětem – ty již mají vytipovány.
Plán je takový, že pro první pacienty by lék firma dodala bezplatně. Pro další by se musela dořešit úhrada. To se zatím nestalo a jednání nejspíš nebudou jednoduchá. V USA podání léku jednomu pacientovi vyjde v přepočtu na více než čtyři miliony korun. Lék by ale měl zlevňovat, protože se jednak nejspíš bude rozšiřovat okruh pacientů, a pak v testování jsou další preparáty, které by měly fungovat podobně.
Betty jako součást prohlídek?
Příchod teplizumabu lékaře přivedl k tomu, aby na projekt Betty navázali návrhem Ministerstvu zdravotnictví, aby mezi zavedené screeningy zapojilo i plošné vyšetřování dětí na cukrovku 1. typu. Lékaři by rádi, aby rodiče mohli malé děti nechat otestovat ve všech ordinacích praktiků v rámci tříleté a sedmileté preventivní prohlídky. Opět platí, že by stačila kapka krve z prstu. Vzorky by ale už nevyšetřovala laboratoř v Mnichově, ale některá z tuzemských. Stejně jako jiná prevence, i účast na této by byla zcela dobrovolná.
Ideál také říká, že děti, u nichž vyšetření odhalí protilátky, by v určité fázi nemoci měly mít přístup k novým lékům, které by nástup nemoci oddálily.
Jak přibývá dětí s diabetem
V Česku nyní žije zhruba pět tisíc dětí s diabetem. V 95 procentech jde o 1. typ, na němž se nepodílí nezdravý životní styl, ale autoimunitní zánět. Pacienti potřebují celý život užívat inzulín.
Pacientů přitom přibývá. Za posledních 30 let vzrostla incidence čtyřnásobně: V roce 1989 jsme začínali s osmi novými pacienty za rok na 100 tisíc zdravých dětí, nyní je to okolo 30,
říká Zdeněk Šumník. V současné době je každý rok u nás diagnostikovaných zhruba 450 dětí a dospívajících do 18 let.
Proč se tak děje, odborníci přesně neví. Jisté je, že nejde o lepší diagnostiku. Růst spíše přičítají tomu, že žijeme v příliš čistém prostředí, takže imunitní systém není tak stimulovaný, dochází k jeho nesprávnému nastavení a výsledkem toho jsou autoimunitní nemoci nebo alergie.
O děti se v ČR stará 50 ambulancí dětských diabetologů a léčba cukrovky se velmi rychle posouvá vpřed. Proměnila se zejména v posledních deseti letech. Zlomem byla pro české dětské pacienty v roce 2017 úhrada senzorů na měření cukru v krvi, které nyní mohou bezplatně používat téměř všechny děti a dospívající s cukrovkou. A jak jsme psali zde, ty zbylé je budou mít na pojišťovnu od ledna 2026.
V roce 2020 ji posunuly dál nové inzulínové pumpy s automatickým dávkováním. V kombinaci se senzory se tak značně snížila potřeba zasahovat do procesu dávkování inzulínu. Riziko komplikací se tak za posledních deset let snížilo o čtyřicet procent, což je významný posun,
dodává Zdeněk Šumník.
ČLÁNKY DO MAILU