Hlavní navigace

Když nic nekvete, alergie vyvolávají roztoči, plísně, zvířata i chlad

Sdílet

Alergie neútočí jen na jaře a v létě. Jaké jsou nyní v zimě nejčastější a co proti nim můžeme dělat?

Nadměrnou reakcí těla na určité látky dnes trpí obrovské množství lidí (analytici dokonce odhadují, že do deseti let bude v Evropě každý druhý člověk alergik). I nyní v zimě na nás útočí nejrůznější alergie, vlastně se vyskytují po celý rok, ale v zimě se s nimi setkáváme mnohem častěji. Jedná se o alergie na roztoče, plísně, zvířata či chlad. „Trápí nás více už jen tím, že jsme v zimě více doma, méně větráme,“ říká alergoložka Iva Veselá.

Jaké alergie se v zimním období mohou vyskytovat a jaké řešíte nejčastěji vy? 

V zimním období pacienty sužují alergie na roztoče, plísně a domácí mazlíčky. Souběžně část našich pacientů trpí chladovou alergií s projevy slizničními, kožními nebo jejich kombinací.

V posledních letech se o různých alergiích hovoří stále častěji. Jsou tedy spíše výjimkou lidé, kteří netrpí žádnou alergií? 

To si nemyslím. Spíše se vyšetřují potíže, nad kterými bychom dříve mávli rukou, a problematika je tak trochu „moderní“. Ne u každého pacienta přicházejícího s podezřením na alergické onemocnění prokážeme alergický původ jeho obtíží. Ne vždy je ekzém spojen s alergií. Je pravda, že alergických onemocnění v populaci přibývá a jen částečně je to dané zlepšením diagnostiky.

Jsou alergie snadno diagnostikovatelné běžným vyšetřením u alergologa? Jak takové vyšetření probíhá? 

Diagnostika alergií je denním chlebem každého alergologa. Provádí se rozborem anamnestických údajů a klinického obrazu, provedením kožních testů a odběrem krevního vzorku na průkaz specifických protilátek proti inhalačním, potravinovým, hmyzím alergenům, lékům apod., dle každé konkrétní situace. Skládáním mozaiky informací zpravidla docházíme k diagnostice obtíží pacienta a k návrhu konkrétních opatření léčebných či režimových.

Jaké zdravotní problémy způsobuje alergie na roztoče? Jaká jsou režimová opatření při této alergii a v jakých podmínkách se naopak roztočům dobře daří? 

Alergie na roztoče může vyvolávat širokou škálu obtíží a alergických projevů – slizniční s postižením sliznic horních dýchacích cest a zpravidla i oční spojivkové symptomy, kožní s rozvojem či zhoršením ekzémů, kopřivek, svědění pokožky a v neposlední řadě i dechové obtíže a postupný rozvoj příznaků bronchiálního astmatu.

Režimová opatření pro tento typ alergie jsou logická – minimalizace životního prostoru pro roztoče v domácnostech – nepřetápět, novější matrace, větrat, odstranit peří z lůžkovin, častěji převlékat a občas i vyprat přikrývku a polštář, odstranit koberce, častější úklid a u silnějších alergiků pomůže i pořízení speciálních povlaků na lůžkoviny.

Roztočům se velmi dobře daří v přetopeném nevětraném bytě se staršími koberci, závěsy, starými matracemi, peřovými dekami nebo ovčím rounem, nejlépe s množstvím plyšáků v bytě a mnoha domácími mazlíčky.

Polštáře a deky by měly být z pratelného materiálu a stejně jako povlečení byste je měli pravidelně prát při 60, nebo ještě lépe při 90 °C. Na polštáře i matrace se dají pořídit speciální povlaky proti roztočům.

Jaká jsou režimová opatření při alergii na plísně?

V podstatě jsou obdobná jako u alergie na roztoče a zde je zcela zásadní větrání bytů. Dnešní zateplování a skvěle těsnící okna výskytu plísní spíše nahrávají.

Plísně se drží na vlhkých místech, například ve špatně větraných koupelnách, v místnostech, kde se moc netopí a kde je hodně pokojových rostlin. Pomoci mohou prostředky proti plísním nebo speciální odvlhčovače.

Doporučujete používání čističky vzduchu? Může vyřešit např. problém s alergií na prach či zvířata?

Občas ji doporučuji u silnějších alergiků v rámci režimových opatření, pomůže k vytvoření relaxační zóny od „svých“ alergenů a pomůže i pylovým alergikům ve vrcholící pylové sezoně, ale určitě nestačí jako jediné opatření při silné alergii na domácího mazlíčka.

Typickými příznaky při alergii na zvířata je svědění v očích, nosu a krku, oteklé sliznice. V tomto případě je samozřejmě nejlepší vyhýbat se kontaktu s původcem alergie, tedy s příslušným zvířetem. Kdo i přesto touží po domácím mazlíčkovi, ze psů jsou pro alergiky vhodnější pudli nebo ovčáci. Se zvířetem je zapotřebí chodit co nejvíce ven, často jej koupat a kartáčovat (člověk ne-alergik) a samozřejmě také v bytě více vytírat a luxovat.

Zvířata mohou být prevencí vzniku alergií u dětí, tvrdí nyní američtí lékaři.

Co je na tom pravdy, že existuje alergie na chlad? Jak se projevuje?

Chladová alergie se projevuje typickými alergickými příznaky – vodová rýma, pálení nebo svědění očí, může vyvolávat nebo zhoršovat i astmatické obtíže a je mnoho pacientů s kožními projevy typu otoků nebo kopřivky.

Mohou být častější infekty horních a dolních cest dýchacích v zimě také příznakem alergie?

Částečně mohou a zde bych doporučila s troškou selského rozumu vhodné oblečení, obuv a například i otužování. V indikovaných případech pak napomůže podání antihistaminika či vhodného imunomodulátoru.

Jak se jednotlivé alergie léčí? Stačí ve většině případů pouze užívat pravidelně léky? Jaké alergie patří mezi největší „oříšky“? 

Snažíme se o individuální přístup. Zpravidla se jedná o kombinaci – režimová opatření, medikamentózní léčba antihistaminiky nebo jinými typy protialergických přípravků celkových i lokálních, podání vakcín slizničních či injekčních, léčbu navazujících komplikací – atopický ekzém, astma…

Trochu složitější je někdy „luštit“ různé potravinové alergie či intolerance, řešit stále častější zažívací potíže, které se v povědomí národa okamžitě spojí s potravinovou alergií, a složitá je i problematika lékové alergie.

 

V jakém období je alergií vůbec nejvíce v roce?

Alergické obtíže jsou celoroční, ale zpravidla míváme největší nápor pacientů v jarní pylové sezóně a na přelomu jara a léta, kritické měsíce bývají květen a červen. Někdy dříve, každý rok jsou sezónní potíže jinak intenzivní a začínají v jiném týdnu i v závislosti na počasí, průběhu zimy apod.

Můžete popsat nějaký případ z praxe, „perličku“, osobní zkušenost?

KL24

Pro mě je stále největším oříškem pacient, který má všechny nálezy v pořádku, netrpí žádným typem alergie či defektem imunity, ale vlastně s tímto sdělením – nálezem není spokojen a nechápe, proč má tedy stále ty své obtíže. Lidé by se měli občas také zamyslet nad tím, jak žijí, jaká je jejich životospráva, zda jsou dobře naladěni a spokojeni v životě a co pro sebe dělají, zda se hýbou, cvičí, mají koníčky…

Je vždy dobré, když aktivním přístupem pomohou zlomit začarovaný koloběh přechodně narušené „zdravotní nepohody“.

MUDr. Iva Veselá

Lékařka z Polikliniky Budějovická, Alergologie a imunologie MEDICON a.s., www.mediconas.cz

Autor článku

Psaní článků pro internetové magazíny se věnuje již od roku 2010. Na serveru Vitalia.cz se zaměřuje zejména na zdravotní problematiku.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).