Jak přežít stáří a vyhnout se demenci

Možná jste se setkali s poruchami paměti u některého příbuzného. „Za tetou jsem jezdila celý život. Zhoršování paměti jsme si všimli krátce před její osmdesátkou. Později se stávalo, že mě nepoznávala. Přišla jsem k ní na návštěvu a ona se mě ptala, kdo jsem a křičela ať jdu pryč. Jindy si stěžovala na svého muže – zas včera nepřišel k večeři. Jenže teta byla už dvacet let vdovou,“ vzpomíná Eva Adamová na zkušenosti se stařeckou demencí u blízké osoby.

Čtěte : Má smysl mobil pro seniory?

Stařecká demence je porucha paměti a dalších mozkových funkcí, která dosahuje takového stupně, že narušuje běžné denní fungování. V současné době jí v České republice trpí zhruba sto tisíc lidí starších 65 let. Přibližně každý pátý senior trpí mírnou kognitivní poruchou, tedy lehkým stupněm zapomínání. „Taková porucha je běžná a neovlivňuje nijak výrazně normální fungování člověka, ani ho neomezuje v denních aktivitách. U většiny seniorů zůstává tento stav neměnný nebo se může i částečně zlepšit, u části takto postižených lidí ale může dojít v průběhu několika let ke zhoršení stavu až do stadia demence,“ říká MUDr. Vanda Franková z Psychiatrické léčebny v Dobřanech a dodává, že mírná kognitivní porucha může ohlašovat nastupující nemoc mozku.

Jste dlouho v práci? Tak pozor!

Mnozí lidé nevědí, co to je osmihodinová pracovní doba a tráví prací mnohem více času. Jenže odborníci varují, že přesčasy nebo obecně dlouhá pracovní doba měřitelně snižuje mentální schopnosti jedince a může ve stáří vést až ke zmíněným poruchám paměti. Když k pracovnímu vytížení ještě přidáme stres a malou tělesnou aktivitu, vypadá to, že tu v roce 2065 bude sice hodně stoletých, ale také dementních lidí. Uznejte, že to není žádná výhra.

K tématu: Stařeckou demencí trpí 35 milionů lidí

Nemůžete si vzpomenout na jméno a hůře se vám vybavují některá slova, případně stále častěji užíváte věty: „Co jsem to jen chtěl říct?“, „Pro co jsem to jenom šel?“ nebo „Mám to na jazyku…“. Měli byste trochu ubrat a začít mozek trénovat. V případě, že vás zhoršující se paměť již znepokojuje (týká se to většinou až seniorů), nebo si toho všimlo vaše okolí, měli byste navštívit lékaře a podrobit se testu na vyšetření mozkových funkcí. Není to nic bolestivého. „Podstoupila jsem takový test, vzpomínám si, že jsem v několika řádcích velkých písmen N musela najít M,  nebo v záplavě šestek  devítku. Snad jsem nedopadla nejhůř, i když je pravda, že se člověk s postupujícím věkem hůř soustředí,“ říká téměř jedenadevadesátiletá Anna Malá.

Co tedy dělat proto, abychom ve stáří bez problému poznávali vnoučata?      

Pochopitelně velkou roli hrají genetické dispozice, které sami nejsme schopni ovlivnit. Jenže je pak spousta věcí, které ovlivnit můžeme.

• Tělesná aktivita: Pohyb nesvědčí jen tělu, ale ovlivňuje i duševní zdraví. Obecně by mělo stačit si alespoň třikrát týdně trochu zacvičit nebo se projít. To znamená například 30 až 45 minut svižné chůze, protahovat nebo posilovat tělo. 
• Duševní aktivita: Místo pasivního sledování televize hodně čtěte, vzdělávejte se – například se učte cizímu jazyku. Senioři mohou navštěvovat různé vzdělávací přednášky, případně Univerzitu třetího věku. Zkrátka trénujte paměť třeba osvědčeným luštěním křížovek, počítáním příkladů a podobně.   
• Společenský život a sociální kontakty (i ve stáří): Důležitou roli pro celkovou duševní pohodu hraje komunikace s ostatními a platí to i pro seniory. Pravidelné srazy s přáteli i zmíněná návštěva vzdělávacího kurzu, kde se jedinec setkává s dalšími lidmi, jednoznačně mozku prospívá a hned dvojnásob.
• Zdravá výživa: Aby vše fungovalo tak jak má, je třeba tělu doplňovat dostatek vitaminů a minerálů a omezit přísun uzenin. Nekouřit a alkohol pít jen střídmě, ovlivňuje pozitivně celkový stav nejen seniorů.
• Opatrně s léky na spaní či na uklidnění: Na léky na spaní a na uklidnění sáhněte opravdu jen výjimečně. Jejich dlouhodobé užívání vede jednak k závislosti na nich, jednak ke zhoršení paměti i dalších mozkových funkcí.
• Celkový zdravotní stav: Kromě běžných preventivních prohlídek by se měl zejména senior starat o správné fungování zraku a sluchu. V případě nutnosti tedy nosit brýle nebo naslouchadlo, což je nezbytné pro dostatečný přísun informací zvenku.
• Podpůrné léky: Poslední kapitolou jsou podpůrné léky. V současné době je nabídka potravinových doplňků a léků opravdu veliká. Jak se v ní vyznat? „Je lepší vybrat si lék, nikoliv podpůrný prostředek. Lék má jasně určené složení, na rozdíl od potravinového doplňku má prokázanou účinnost a prošel dlouholetým klinickým testováním,“ uzavírá doktorka Franková.

Foto: SXC