Za loňský rok Státní zdravotní ústav (SZÚ) eviduje 7017 případů nákazy salmonelou. „Přestože počet případů mezi pojištěnci VZP ČR dlouhodobě mírně klesá, bylo i vloni kvůli potížím způsobeným salmonelou ošetřeno 4054 klientů pojišťovny, z toho 839 skončilo
v nemocnici. Náklady na léčbu přesáhly 17 milionů korun,“ přibližuje situaci mluvčí VZP Viktorie Plívová.
Za první půl rok tohoto roku už salmonelou onemocnělo 1870 lidí, z toho 542 onemocnění bylo hlášeno v červnu. Zvýšené riziko infekce je v tomto období dané zejména vyššími teplotami, nevhodným skladováním potravin, grilováním a cestováním.
Průjem, zvracení jako hlavní projevy
Projevy salmonelózy jsou různé: od asymptomatické infekce, kdy člověk pouze vylučuje bakterii stolicí, až po salmonelovou sepsi s možným úmrtím. „Nejčastěji je onemocnění provázeno průjmem, horečkou až 39 °C, křečovitými bolestmi břicha a zvracením, které netrvá déle než 7 dní,“ uvádí SZÚ na svém webu.
Nejohroženější jsou ti nejmenší – děti do 3 měsíců věku, dále lidé s nízkou kyselostí žaludku, starší lidé, těhotné ženy a imunosuprimovaní pacienti.
„Salmonelóza může vést také k chronickým následkům, jako je reaktivní artritida a onemocnění dráždivého tračníku. Smrtnost je 0,2 procenta,“ dodává SZÚ.
Základem léčby je doplnit tekutiny a minerály
Většinu případů salmonelózy lze zvládnout ambulantně, případně v domácí péči. Základem je dostatečný příjem tekutin, u dospělých může jít až o čtyři litry denně při silném průjmu. Vhodné jsou nesycené minerální vody bez příchuti, černý čaj nebo rehydratační roztoky. Pomoci mohou i volně dostupné léky proti průjmu.
Salmonely hynou v kyselém prostředí, po několika minutách při teplotě 60–65 °C a při dezinfekci běžnými dezinfekčními prostředky.
Rizikové letní party
„K nákaze dochází u lidí nejčastěji po konzumaci tepelně nedostatečně upravených nebo kontaminovaných potravin, například vajec, masa, nepasterizovaného mléka či zmrzliny s obsahem syrových vajec,“ říká Jan Bodnár, náměstek ředitele VZP pro zdravotní péči a dodává:
„V Česku jsou nejčastějšími místy přenosu veřejné stravování a letní oslavy, kde se griluje nebo připravují pokrmy venku a kde nejsou dodržovány přísně hygienické standardy.“
Jak snížit riziko nákazy?
Světová zdravotnická organizace dlouhodobě doporučuje dodržovat tzv. Pět klíčů k bezpečnějším potravinám:
- udržovat čistotu při přípravě a manipulaci s jídlem,
- oddělovat syrové a hotové potraviny,
- důkladně tepelně upravovat všechny suroviny (zásadní je teplota uvnitř pokrmů),
- skladovat jídlo při bezpečných teplotách,
- používat zdravotně nezávadnou vodu i suroviny.
Státní zdravotní ústav pak doplňuje ještě další doporučení:
- kupovat potraviny z důvěryhodných zdrojů, kde jsou dodrženy správné skladovací podmínky;
- pro delší transport potravin používat termotašky;
- potraviny rozmrazovat v lednici a potraviny po rozmražení co nejdříve tepelně zpracovat a konzumovat (opětovně nezmrazujte);
- neomývat zakoupenou drůbež a maso pod tekoucí vodou (vzniká aerosol, který kontaminuje okolní plochy a předměty);
- zeleninu a ovoce (i drobné ovoce) omýt;
- syrové (nepasterizované) mléko převařit;
- pokud je nutná konzumace syrových vajec, ujistit se, že byla pasterizovaná;
- pokud onemocní miminko, při přebalování je vhodné používat jednorázové rukavice;
- rukavice používat u výměny podestýlky domácích mazlíčků;
- pravidelně provádět úklid a dezinfekci povrchů;
- osoby s průjmem či zvracením vyřadit z manipulace s potravinami.
Mimo domácí prostředí je dále vhodné:
- stravovat se v důvěryhodných restauracích a jídelních zařízeních;
- v exotických destinacích a v zemích s nižší hygienickou úrovní potraviny důkladně kontrolovat, oloupat, uvařit nebo upéct, vodu pít raději balenou;
Významnou prevencí je pak pochopitelně dodržování základních hygienických opatření, zejména důkladné mytí rukou mýdlem v teplé vodě, a to například i po kontaktu s domácími mazlíčky, hospodářskými zvířaty nebo po návštěvě farmy/zoo.
ČLÁNKY DO MAILU