Zobrazovací metody, které si nově pořídila Fakultní nemocnice Bulovka, dokáží ukázat nervy, cévy i podrobnou strukturu vnitřních orgánů , aniž by do pacienta lékař musel řezat. Vidí také již voperované endoprotézy nebo stimulátory.
Podrobné zobrazení hraje roli v tom, jak lékaři pacienta budou léčit. Ale také v tom, že řadu operací už nemusí provádět velkým řezem, ale miniinvazivně, tedy skrze pomyslnou klíčovou dírku
. Kombinace zobrazovacích metod a operačního sálu pak umožňuje více léčebných kroků při jedné anestezii.
Tři metody v jednom sále
Konkrétně má nemocnice nový ultrazvuk, počítačový tomograf (CT) a angiolinku, což je přístroj na zobrazení a ošetření cév. Jen magnetickou rezonanci tady nemáme, protože bychom ji nevyužili. Operovat pod ní je náročné kvůli silnému magnetickému poli a je spíše doménou neurochirurgů a spondylochirurgů,
vysvětluje Radim Pavlík, primář Oddělení intervenční radiologie FN Bulovka.
Podobné či stejné vybavení mají také v jiných nemocnicích, Bulovka ale všechny tyto přístroje umístila do jednoho prostoru, který navíc svým zázemím i výztuhami stropu a podlahy splňuje nároky operačního sálu. Má třeba speciální vzduchotechniku, stmívatelné osvětlení nebo dezinfikovatelné povrchy včetně stěn.
Jde o superaseptický hybridní operační sál, ve kterém budeme provádět otevřené operace i miniinvazivní cévní metody, takže pacienta nemusíme nikam převážet. Centralizace šetří prostor, čas i personál a pro pacienta je méně riziková,
popisuje Radim Pavlík.
Výhody pak popisuje na konkrétním příkladu pacienta s vrozenou celotělovou aterosklerózou. Pacienty s postižením cév od bránice po palce u nohou lékaři standardně ošetřují ve třech dobách – od třísel nahoru, pak třísla a od třísel dolů. My jsme takový stav schopni vyřešit během jedné hospitalizace, jedné anestezie, jednoho výkonu. Pacient tedy má maximální terapii během velmi krátké doby,
dodává lékař.
Kombinace několika zobrazovacích metod a operačního sálu je přitom v české i evropské medicíně výjimečná. Obvykle takové vybavení má několik pracovišť, u nás je máme na jednom místě a k dispozici v jednu dobu,
podotýká primář Pavlík.
Výhody kombinace zobrazovacích metod a operačního sálu, jak je popisuje FN Bulovka:
- komplexní léčba během jediného zákroku a zároveň jedné anestezie,
- kombinace technik intervenční radiologie a chirurgických výkonů na jednom místě,
- minimalizace rizik, větší komfort a kratší doba hospitalizace,
- multioborová spolupráce lékařů.
Ošetří cévy i nádory
Novým operačním sálem už brzy projdou desítky pacientů měsíčně, svěřených do péče Oddělení intervenční radiologie lékaři různých odborností. Půjde o děti i dospělé.
Hybridní sál je připravený zejména na pacienty, kteří mají vrozené, získané nebo akutní onemocnění cév včetně aorty.
Ošetří tady také pacienty se silným krvácením (po operaci, úrazu, porodu) nebo ty, které čeká velká resekce, tedy vyoperování značné části tkání. V takovém případě lékaři těmto tkáním ještě před operací dokáží omezit krevní zásobení, aby nedocházelo k velkému krvácení.
Hybridní sál se také nabízí pro ošetření pacientek a pacientů z urologie, gynekologie nebo onkologie. Lékaři například dokáží přímo na sále zobrazit cévní zásobení nádoru a zároveň aplikovat léčbu na postižené místo s vysokou přesností. Jde zejména o nádory jater a ledvin, kdy nám přístroje umožňují vidět i záležitosti, které standardní vybavení nedokáže,
dodává Radim Pavlík.
Třeba nádor v játrech si lékaři zobrazí na angiolince s pomocí aplikace kontrastní látky. Vlastní ošetření napříkald ablací nebo radiofrekvencí, ale lékaři provedou už pod CT.
Na sále se ale dokáží postarat také o pacienty se závažnými a kombinovanými úrazy, tumory a bolestivými stavy. Jen obstřiky míšních nervů bychom dnes dokázali obsadit celý týden provozu, protože jsou na ně čekací doby čtyři měsíce,
dodává primář Pavlík.
Nejen sál, ale i zázemí
Hybridní operační sál má zhruba padesát metrů čtverečních. K němu přiléhá menší přípravný a dospávací pokoj a ovládací centrum neboli ovladovna, v níž během výkonu sedí personál, který řídí přístroje uvnitř sálu, zpracovává obrazy i veškerou dokumentaci. Toto zázemí si mohli ve čtvrtek 23. dubna projít s Pavlíkem i novináři (tiskovou zprávu nemocnice najdete zde).
Kromě něj ale další desítky metrů čtverečních spolykaly technické místnosti např. pro vzduchotechniku (ta umí vzduch filtrovat i vytvořit na sále potřebný přetlak) a chlazení. Nemalé jsou také sklady. Mimo jiné katétrů a stentů, protože sál umožňuje celou řadu výkonů v oběhové nebo trávicí soustavě a každý z nich, ale i každý typ nemoci si ale žádá jiný typ vybavení a nástrojů.
Autoservis pro všechny pacienty
Nové zázemí je umístněné v pavilonu 3, jehož budova pochází z roku 1928, patří tedy k těm nejstarším v areálu Bulovky. Nyní je zčásti zrekonstruovaný. Stavební práce trvaly bezmála rok a i s přístroji si investice vyžádala zhruba sto milionů korun. Platila je Bulovka a její zřizovatel, tedy Ministerstvo zdravotnictví.
Rekonstrukce umožnila nemocnici nejen se dovybavit či vybavení obměnit a prostor přizpůsobit moderní medicíně, ale také zřídit nově samostatné Oddělení intervenční radiologie.
Intervenční radiologie je směr medicíny, který spojuje intervenci, tedy zákrok v pacientovi, a radiologii, tedy využití přístrojů využívajících rentgenové záření, byť to neplatí absolutně, protože používáme i ultrazvuk,
vysvětluje Radim Pavlík Nemáme vlastní ambulanci, ani oddělení s lůžky. Patříme mezi komplement, tedy oddělení, které pomáhá a zajištuje provoz jiných nemocničních klinik,
doplňuje. S nadsázkou pak dodává, že interveční radiologie je vlastně takový (auto)servis pro všechny značky
pacientů, protože propojuje většinu medicínských specializací.
Výjimkou je péče o pacienty s nemocemi srdce, která zůstává doménou kardiologů.
Znamená to také, že pacienti na toto oddělení neproudí přes klasickou ambulanci, ale překládají je tam lékaři z jiných klinik FN Bulovky i dalších zdravotnických zařízení.
Každé oddělení na Bulovce má určitý typ obtíží, s nimiž pomáháme. Ať už jde o urgentní příjem, ARO, traumatologii nebo chirurgii,
dodává primář Radim Pavlík.
ČLÁNKY DO MAILU