Nespavost a bušení srdce mohou znamenat, že se blíží menopauza, říká lékařka

Jaký je rozdíl mezi perimenopauzou a menopauzou?

Jak se tato období dají časově vymezit?

Perimenopauzou většinou označujeme rok před menopauzou a zhruba rok po menopauze. Ale některé fyzické a psychické změny můžou přijít už třeba tři roky před menopauzou čili před poslední menstruací. Postmenopauza začíná 12 měsíců po posledním menstruačním krvácení a premenopauza je období s dosud zachovaným menstruačním cyklem do 12 měsíců před menopauzou, kde už přichází i perimenopauza.

Autor: Archiv lékařky

Vědí ženy o perimenopauze, nebo netuší, o čem je řeč?

Obecně ženy vědí o menopauze, o posledním krvácení a že pak už nic nepřijde. A že jsou s tím spojené nějaké „těžkosti“, hlavně návaly horka, o těch ví. Ale to, že je tu nespavost, psychické změny, přibírání na váze a tak dále, a to všechno může přijít ještě před tím, než přijde poslední menstruace, to se často neví. A taky že začne zlobit cyklus. 

Krvácení vypadne na dva, tři měsíce a ženy si řeknou, tak a už je to a mám přechod za sebou. Ale lékaři podle vyšetření, odběrů nebo ultrazvuku zjistí, že to ještě nebyla poslední menstruace, jen cyklus haproval. Poruchy menstruačního cyklu můžou trvat klidně dva roky, tři roky před menopauzou jako takovou.

Jaká je zhruba věková hranice menopauzy u českých žen? Kolik nám průměrně je, když se objeví první příznaky perimenopauzy?

Dlouhodobě se tato hranice pohybuje okolo 50 let.

Jak se tato hranice posouvá? Je to dřív nebo později, než tomu bylo v minulosti?

Je to stále stejné. Řešení perimenopauzálních a menopauzálních žen je do budoucna velké téma, jelikož se neposouvá věková hranice přechodu, ale populace se dožívá delšího věku a ženy jsou v 50 letech mnohem více aktivní než dřív. Jsou schopné a vitální, pracují, často jde o úspěšné ženy, manažerky, mají manžele, ale i milence, sportují a tak dále. Takže čím dál více se bude potřeba zabývat jejich zdravím a prodloužením zdravého a kvalitního života i během a po přechodu.

Přečtěte si také:

Menopauza se může projevit nespavostí a bolestmi hlavy. Návaly horka se naopak objevit nemusí

Mluví se o návalech, ale co dál?

Když se zmiňují potíže spojené s menopauzou, hodně zaznívají návaly. Ale co to další?

Je pravda, že všichni skloňují návaly, ale v podstatě se moc nemluví nebo ani neví o dalších symptomech jako je přibírání, nespavost, jsou výkyvy nálad, ztráta elasticity sliznic, povolení urogenitálního systému, takže se může zhoršit inkontinence a tak dále. O dlouhodobých problémech spojených s menopauzou, jako je riziko infarktu myokardu a osteoporóza, metabolické změny a tak dále. O tom se neví v podstatě vůbec.

Co je nejčastější?

Ty nejčastější jsou opravdu poruchy menstruačního cyklu, návaly a nespavost. Potom jsou to psychické výkyvy. Moje máma vždycky říká, že až se sebou nebudete moct vydržet, tak přijďte. Ženy to opravdu vnímají tak, že jsou protivné až samy sobě.

Existují nějaké méně známé signály těla, které naznačují, že vstupujeme do perimenopauzy?

Myslím si, že příznaků je velmi mnoho, ale ví se o nich málo. Třeba o bušení srdce takzvané palpitaci, psychologických změnách a symptomech. Třeba až časem se dobereme k tomu, že ženu trápí nespavost, zhoršení paměti, úzkosti, ztráta libida, změny nálad, ztráta sebevědomí, zhoršení koncentrace a tak dále a že to všechno k tomuto období patří. A samozřejmě změny v urogenitálním systému. Může se zhoršit inkontinence, ztrácí se elasticita pochvy, objevuje se suchost. Až na gynekologii ženy často zjistí, že potíže souvisí s klimakteriem.

Hormony umí zlepšit kvalitu života

Kdy je to na návštěvu lékaře a na léky?

Asi když obtíže zasahují do našeho běžného života, menses nepřijde třeba dva, tři měsíce, trápí nás velké návaly, depresivní stavy, nespavost a podobně. 

Mluvíme tady o hormonálních lécích?

Hormony mají z minulosti trochu negativní konotaci, mají své nežádoucí účinky a zrovna v období perimenopauzy, kdy je ještě zachovaný cyklus, ale už jsou třeba návaly, je z hlediska rizikovosti nesnadné někdy pomoci právě hormonální léčbou. Na druhou stranu, pokud je hormonální léčba nasazována dle indikací, pak velmi uleví, a naopak bychom se jí neměli bát a ženě hormony nasadit, velmi to zlepší kvalitu jejího života. Většinou to vše probereme na kontrolách a někdy žena souhlasí s hormonální léčbou, někdy se obě domluvíme na bylinkách a úpravě životního stylu.

Hormonální léčba se liší, pokud žena ještě menstruuje nebo ne. A velmi záleží na typu obtíží, které má každá žena trochu jiné. Dle toho volíme i preparát. Menopauze není jen o návalech, ale i dlouhodobých následcích, jako je zmíněná osteoporóza nebo zvýšené riziko infarktu myokardu, proto je potřeba s hormony a preparáty z lékárny opatrně, po poradě, ale nešetřit s nimi.

Přečtěte si také:

Hubnutí v menopauze funguje jinak. Nejlépe může zabrat přerušovaný půst

Kdy pomohou například bylinky?

Bylinky přijdou na přetřes, když žena nechce nebo nemůže užívat hormony.

Jsou ještě jiné možnosti?

Samozřejmě: úprava životního stylu, pohyb, terapie, zdravá strava, někdo jde cestou akupunktury a tak dále.

Jak dlouho se léky berou?

Záleží na ženě, obtížích, jaké má. Ale obecná hranice je přibližně let. 

Co se stane, až se vysadí? Nevrátí se obtíže?

To se musí jedině zkusit, žena musí na šest až osm týdnů vysadit a zjistí, jak jí je a jestli a jaké obtíže se vrátily….

Přechod se často „dědí“

Co může ovlivnit délku perimenopauzy?

Délku může samozřejmě ovlivnit i hormonální substituční terapie a do jisté míry i dědičnost. Často „se dědí“ to, kdy měla máma přechod a zhruba, jak ho prožívala. Může se to opakovat u dcery, i když samozřejmě to není pravidlem. Je to velmi individuální. Někdo neprožije jediný nával, ale zase má úplnou ztrátu libida a vaginální suchost, inkontinenci a vaginální dyskomfort, někdo má nálady, že se sebou už nemůže vydržet a někoho trápí právě ony návaly a pocení, bušení srdce.

Jak dlouho zpravidla potíže trvají?

Ona zmiňovaná hranice sedmi let je častá, ale někdy vídám ženy, že ještě 10 až 13 let po menopauze nějaký nával mají, nebo naopak přestanou mít menses, žena si půl roku zvyká na třeba trochu více přibírání, lehkou nespavost, ale nic jiného už nepřijde a další potíže nemá.

Mohou ženy během perimenopauzy otěhotnět?

Ano, mohou, ale už třeba tři roky před menopauzou dochází k poruchám cyklu. To znamená, že cyklus třeba na dva měsíce vypadne, pak se objevují jen krátké cykly, kdy k ovulaci dochází velmi zřídka, třeba jednou za pět měsíců, takže je to o správném načasování. To znamená, že šance na otěhotnění jsou velmi, velmi malé. Víme, že plodnost ženy klesá už po 35. roce věku, takže otěhotnění před menopauzou je velice vzácné, ale samozřejmě možné.

Jak perimenopauza ovlivňuje sexuální život?

Ovlivňuje je velmi významně. Ženy na to přichází v podstatě až v ordinaci, když si o tom začneme povídat. Zpravidla nevědí, že díky estrogenu máme pružnou sliznici, září nám vlasy, máme zdravé kosti a tak dále. A hlavně urogenitální systém je bez estrogenu suchý, málo pružný, takže často vznikají při sexu oděrky, pálí to, bolí to. 

Suchost sama o sobě je nepříjemná, nemusí to být ani tak při styku, ale i v každodenním životě. Aktivním ženám, které jezdí na kole, běhají a tak dále, to překáží v každodenním životě. A nezapomínejme na změnu pH na základě úbytku estrogenu, kdy je pochva nejen suchá, ale i je více náchylná k opakovaným infekcím.

Žena se pak dostává do začarovaného kruhu a je to potřeba řešit. Ale pacientky se za tyto příznaky často stydí, je to přesně ukázka „syndromu ruky na klice“, když se svěří až při odchodu z ordinace.