Florence Nightingale je zakladatelkou moderního ošetřovatelství a zdravotnických statistik, která si jako první žena v historii vysloužila Řád za zásluhy udělený Edwardem VII. Nejenže dokázala významným způsobem posunout tento obor, ale současně přispěla ke zlepšení obrazu o nemocnicích v očích veřejnosti. Přezdívalo se jí Dáma s lampou, jelikož v noci měla ve zvyku obcházet své pacienty se svítilnou v ruce a kontrolovat, zda je vše v pořádku.
Co se dozvíte v článku
Přes odpor rodičů se vydala na dráhu ošetřovatelky
Florence přišla na svět 12. května roku 1820 ve Florencii, po níž byla pojmenována. Narodila se do zámožné rodiny. V dospívání projevovala silné sociální cítění, věnovala se pomoci nemocným a chudým, načež se roku 1844 rozhodla stát zdravotní sestrou. Její rodiče byli ovšem vzhledem k jejímu společenskému postavení proti. Nebylo obvyklé, aby práci ošetřovatelky zastávala vysoce postavená žena.
Přes jejich námitky nastoupila roku 1850 v Düsseldorfu do Kaiserwerthova institutu diakonek, kde absolvovala tříměsíční ošetřovatelský kurz. O 3 roky později byla zaměstnána v londýnském ústavu pro péči o nemocné šlechtičny, později také u milosrdných sester v Paříži. Ošetřovatelské řemeslo si plně osvojila během svého působení v nemocnicích v Londýně a Edinburghu.
Její pozvednutí nemocniční péče za krymské války
Florence proslula zejména svým vedením skupiny zdravotních sester během krymské války odehrávající se v letech 1853 až 1856. Její tým tvořilo 38 sester, které tu měly pečovat o zraněné britské vojáky. Na podzim roku 1854 se s nimi vydala do válečné zóny, konkrétně do vojenské nemocnice ve Scutari.
Před jejich příchodem tu panovaly otřesné podmínky. Nemocnice se potýkala s nedostatkem léků a zdravotnického materiálu, mizernou hygienou a hromadnými infekcemi, jako například tyfem, cholerou nebo úplavicí. Ve špinavých pokojích zamořených blechami si mohli ranění a nemocní vojáci o teple, pravidelné stravě či čistém lůžku nechat jen zdát.
Florence musela zpočátku ještě čelit nepochopení ze strany lékařů, kteří odmítali sestry k nemocným pouštět. Pod jejím vedením došlo ke zlepšení zdejší situace a omezení šíření nemocí, a to díky důkladnému vycídění pokojů, zavedení dietní stravy, podávání nemocným 3 jídel denně a nastolení hygienických pravidel. Již za půl roku tato opatření vedla k poklesu úmrtnosti vojáků ze 40 na 2 procenta.
Mimo to se Nightingale zajímala i o duševní potřeby churavějících vojáků. Postarala se, aby mohli psát domů nebo zasílat peníze rodině, pro rekonvalescenty pak nechala zbudovat čítárnu, knihovnu a kavárnu. Její reforma organizace péče o raněné a nemocné spolu s úpravou podmínek jejich pobytu v polních nemocnicích pomohla zachránit tisíce lidských životů a učinila z ní rázem vysoce respektovanou osobnost.
Založení první školy ošetřovatelství
Po návratu z války vznikl na podporu její činnosti fond, obdržené finanční prostředky z něj použila na reformu britských nemocnic a ošetřovatelského vzdělání. Roku 1860 založila při londýnské nemocnici svatého Tomáše první profesionální ošetřovatelskou školu na světě, skrze niž se jí podařilo zvýšit úroveň zdravotnictví a reputaci profese zdravotní sestry.
Studium trvalo jeden rok a kombinovalo teorii s praktickou výukou v nemocničním prostředí, po němž následovaly další dva roky věnované praxi. Podobné školy byly později otevřeny i v Americe, Austrálii nebo Africe.
Nightingale po celou dobu svého působení prosazovala, aby se zdravotním sestrám dostalo patřičného vzdělání a hlubších znalostí ohledně péče o pacienta. Za podstatnou součást této profese považovala dále pozorování. Bylo dle ní zapotřebí, aby sestra vnímala jakékoli fyzické či psychické změny u pacienta, na něž by mohla včas zareagovat.
Kladla důraz na jednoduchá, ale účinná opatření
Nightingale uměla pracovat také s grafy, které jí sloužily jako prostředek, jak společnosti ukázat, s čím se zdravotnictví skutečně potýká. Umožňovaly jí převést data do přehledné a srozumitelné formy, které odpovědné osoby už nemohly nechat bez povšimnutí, ale musely na ně reagovat. Dokázala pomocí nich například předvést, jaký dopad mají špatné nemocniční podmínky na léčbu pacientů.
Své názory a získané poznatky o ošetřování nemocných prezentovala ve své knize Poznámky k ošetřovatelství, která se těšila takové oblibě, že byla vydána dokonce ve 14 jazycích, včetně češtiny. Kromě způsobu péče o pacienty změnila Florence i pohled na samotné nemocnice, které byly do té doby pokládány za znečištěná místa plodící infekce, kde lidé spíše umírali, než že by se uzdravovali.
Nightingale zemřela roku 1910 ve věku 90 let. Dva roky po smrti byla na její památku výborem Červeného kříže zavedena medaile Florence Nightingalové, která se uděluje za příkladnou službu v ošetřovatelství. Přínos Florence spočívá v tom, že zásadně změnila dosavadní systém ošetřovatelství a zavedla postupy, které dnes již pokládáme za zcela samozřejmé. Zahrnují čisté prostředí, čerstvý vzduch, teplo, pravidelnou stravu a lidský přístup.
Zdroje: oaapn.org, redcross.org.uk, lf2.cuni.cz, wikiskripta.eu, mzd.gov.cz, library.uab.edu
ČLÁNKY DO MAILU