Ve Fakultní nemocnici Bulovka je hospitalizovaný cizinec s podezřením na ebolu. Po dohodě s USA přicestoval v noci na čtvrtek v americkém speciálu z Ugandy. Zda se podezření potvrdí, není jasné, muž ale během transportu žádné příznaky nemoci neměl, nicméně v Africe byl v kontaktu s nakaženým. Pokud by u něj nemoc propukla, šlo by o první případ eboly v ČR.
Co se dozvíte v článku
Co je ebola
Onemocnění způsobují viry rodu Orthoebolavirus, jeho přirozenými hostiteli jsou kaloni. Dosud bylo identifikováno šest druhů orthoebolavirů, přičemž tři z nich dokáží vyvolat rozsáhlé epidemie. Patří mezi ně i Bundibugyo, který se nyní šíří v Kongu a Ugandě.
Poprvé se toto onemocnění objevilo v roce 1976, kdy vypuklo ve dvou ohniscích současně (Jižní Sudán, Kongo). Onemocnění je pojmenována podle řeky Ebola, v jejíž blízkosti bylo jedno z prvních ohnisek nákazy.
Jak se šíří
V Africe se lidé mohou nakazit blízkým kontaktem s tělními tekutinami nakažených zvířat, a to i mrtvých. Třeba kaloňů, prasat, opic, primátů, antilop nebo dikobrazů.
Možný je i přenos mezi lidmi. Jak uvádí Světová zdravotnická organizace, lidé nemoc šíří až ve chvíli, kdy se u nich objeví příznaky. Zůstávají nakažliví, dokud mají virus v krvi.
Ebola se nepřenáší respirační cestou jako třeba chřipka nebo covid. Přenos vzduchem na delší vzdálenost nebyl nikdy prokázán. Nutný je přímý kontakt s tělními tekutinami nakaženého (krev, výkaly, zvratky) nebo skrze povrch jimi potřísněný. Možný je i přenos nechráněným pohlavním stykem. Virus proniká do organismu skrze sliznice nebo poraněnou kůži.
V rámci běžného kontaktu riziko přenosu není velké,
sdělil ČT24 Milan Trojánek, přednosta Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol a Homolka.
Jaké má příznaky
První příznaky připomínají chřipku. Jde o horečku, bolesti hlavy, kloubů, svalů, bolest v krku, únavu až schvácenost. Po nich následují zvracení, průjem, bolesti břicha, vyrážka a příznaky poruchy funkce ledvin a jater. Dopad na centrální nervový systém může vést také ke zmatenosti, podrážděnosti a agresi.
U některých pacientů přichází krvácivé projevy, které mohou nastat až v pozdějším stádiu nemoci. Jde o vnější i vnitřní krvácení včetně krve ve zvratcích a stolici, krvácení z nosu, dásní a pochvy. Může se také objevit krvácení v místech vpichu jehly do kůže.
Průběh nemoci může skončit bouřlivou, tzv. cytokinovou reakcí imunity, jež vede k šokovému stavu a multiorgánovému selhání. Právě ten bývá u pacientů s ebolou příčinou smrti.
Smrtnost některých subtypů eboly je až 90 procent. V Africe se v současnosti šíří subtyl zvaný Bundibugyo (zprávu WHO o šíření najdete zde). U něj se přepokládá smrtnost až 50 procent.
Jak se ebola léčí
Na některé typy eboly už existuje prevence v podobě vakcín, Bundibugyo k nim ale zatím nepatří.
Některé nemoci způsobené orthoebolaviry se léčí protilátkami, stále existují ale i takové, u nichž léčba hubící přímo virus zatím neexistuje. To je i případ aktuálně šířené varianty, u níž lékaři tlumí jen projevy nemoci, a to mimo jiné rehydratací organismu nemocného nebo krevními transfuzemi. Včasné ntenzivní podpůrná péče může zachránit život.
Více o ebole najdete zde na webu Světové zdravotnické organizace.
ČLÁNKY DO MAILU