Dovednosti, jak přivádět k rovnováze těla i duše pacientů, nezískávala v podmínkách alpských „doktorů z hor“, ale ve Václavovicích, s výhledem na ostravské vysoké pece. Celých pětatřicet let.
„Za dobu, co zde působím, vidím, jak se život změnil. Lidé se přestěhovali z čistého venkovského prostředí do paneláků, kde jsou vystaveni permanentnímu hluku, kde je spousta aut, kde mají minimum osobního prostoru a trpí trvalým stresem z tempa a nároků, jimž jsou vystaveni. Stres prohlubuje skutečnost, že současná civilizace je přesycená syntetickými molekulami, které jsou v prostředí, potravě i v lécích. Když se objevil silon, což ve svém věku pamatuji, moje babička to komentovala: To je fajne, bo to se nekrči. Těžko najdu lepší příklad pro naivitu, s níž lidé syntetické molekuly přijímají. Vezměte si jen, kolik dnes polykají léků. To všechno vyvolává krom jiného metabolické změny ve smyslu fyziologické nerovnováhy a mě akademik Jaromír Hrbek na olomoucké lékařské fakultě za dávných časů učil, že máme žít v psychosomatické, fyziologické a energetické rovnováze. Když pak dnes pročítám záznamy z odborných vyšetření – z mých pacientů na ně chodí už jen ti, co chtějí nějaké dávky – nevidím v nich nikdy popis zánětu. Já ho pak musím řešit,“ vysvětluje svůj přístup i základ praxe dr. Kusáková.
MUDr. Dagmar Kusáková ve své václavovické ordinaci
Účinná medicína s minimem nežádoucích účinků
Jak takové řešení může vypadat, ukazuje případ muže, jenž k paní doktorce začal docházet na infuze vysokých dávek vitaminu C. Trpěl obtížemi, které posléze vyhodnotila jako Hodgkinův lymfom, řekl si tedy, že něco takového nemůže nechat jen tak a navštívil s touto zprávou onkologii. Zde se nad diagnózou, jemně řečeno, pousmáli, načež byla po třech měsících potvrzena. Pacient proto souhlasil s chemoterapií v maximální možné dávce. Zhoubný proces tak byl sice do jisté míry potlačen, ale logickou daní za to byl přechod zánětlivého stavu do chronicity. Pán byl nyní přijat s diagnózou, že mu perforovalo střevo. „Neperforovalo, ale zánět v divertiklech, které tam zkrátka jsou, byl přiveden k plnému rozkvětu. Naměřili mu CRP 350 mg/l, tak mu dali velké dávky antibiotik, a jak to po nich ve střevu může asi vypadat? Takové procedury přece mají svoji sílu a buňky nutně musí poškodit,“ konstatuje Dagmar Kusáková. Výsledkem všeho je, že pacient opět chodí na infuze vitaminu C, s jejichž pomocí usiluje především o zvýšení kondice svého imunitního systému.
Z fyzikálních metod je nejvytíženějším přístrojem v ordinaci dr. Kusákové infračervený teploměr. Na třistašedesátibodové škále ukazuje tepelný komfort či dyskomfort pacienta a také jeho tepelnou reaktibilitu. Pacient se svlékne, je poměřen, za minutu znovu, za další minutu opět. Pokud teplota nejprve klesne a poté zase stoupne, ukazuje to na fungující přirozenou obranu organismu. Jestliže teplota pořád jen stoupá, může to ukazovat na zánětlivou aktivitu, avšak nejen tu; když setrvale klesá, je to známka, že organismus vyrábí málo energie, že v buňkách se generuje jen malé množství adenosintrifosfátu. Pacienti také bývají při tepelném měření bez reakce, což značí, že jejich organismus se s nastalou situací vůbec neumí vyrovnat.
Infračerveným měřičem se dá zjistit kondice imunitního systému, zda organismus je schopen obrany, nebo není. Na základě výsledků měření lze pak provádět dynamizaci, jíž se dosahuje opět infračerveným teplem. Jeho působení kombinuje dr. Kusáková s přípravky fyziologické regulační medicíny, především se zmíněným vitaminem C a glutathionem v infuzích. S jejich pomocí pak zvládá například herpes zoster a rozbíhající se virové i bakteriální infekce, kdy se snaží eliminovat přechod do chronicity. Postupuje tak, že jeden den podá vitamin C a zbytek volných kyslíkových radikálů následující den vyváže glutathionem. V průběhu infektů i při jejich odeznívání pak u pacientů podporuje drenáž přípravky na bázi nízkokoncentrovaných cytokinů, což jsou komunikační molekuly imunitního systému, a fytolátek.
Protože lidé bývají značně psychicky unaveni, lékařka velmi často užívá další biogenní látku, neuroprotektivum citikolin, k němuž nově začala přidávat přípravek s vitaminy skupiny B obohacenými o dimethylglycin a betain. Za krátkou dobu, co přípravek s těmito látkami používá, stačila zaznamenat, že lidé se rychleji psychicky stabilizují a dostávají z apatie. „Rostlinné extrakty se mi skvěle osvědčily také u diabetiků druhého typu. Mám pacienta, u něhož se glykémie běžně pohybovala od 14 do 20 mmol/l, ráno kolísala okolo hodnoty 12. Dostal fytopřípravek, aby nepřešel navěky na inzulin s vágním výsledkem. Během tří dnů se u člověka, který je opravdu nekompenzovatelný, objevil vyrovnaný profil pod 10, ráno dnes mívá glykémii 6 či 7 mmol/l,“ sděluje své poměrně čerstvé zkušenosti lékařka. Přestože má zmíněný přípravek ve svém instrumentáriu krátce, je přesvědčena, že při vedení a komunikaci s pacientem bude časem možné optimalizovat léčbu antidiabetiky.
Bolesti pohybového aparátu řeší výhradně pomocí kolagenových injekcí. U běžných bolestivých stavů, většinou u starších lidí, jich aplikuje tři až pět. Pacienti tak mají zaručeno, že budou tři až čtyři měsíce bez bolestí (poté přicházejí znovu) a že díky přírodnímu původu injekcí nebudou zatíženi nežádoucími účinky, ať projdou sebevětším počtem kúr. „Nedávno jsem injekcemi zvládla vážné bolesti dolních zad, šlo o kombinace se synchondrózou kyčlí. Aplikace jsem zdvojovala, což dělám vždy, když je nález větší. Efekt byl jednoznačný, během tří injekcí do svalu neuropatie vymizela. Muž už chodí do práce, ohne se, jak potřebuje, a výsledek sám popsal jako neuvěřitelný,“ říká dr. Kusáková.
Její obecnou strategií je účinná medicína s minimem nežádoucích účinků, práce především s biogenními látkami, protože jinudy podle ní v dnešním přestresovaném, přemedikovaném a přechemizovaném světě cesta nevede. „Samozřejmě že ne vždy je tato léčebná strategie možná; indikace, u které nemám se syntetickými molekulami žádný problém, je vysoký tlak, u něhož jiná okamžitá úleva k dispozici není a který představuje ohromnou zátěž. Naopak při léčbě depresivních stavů se snažím volit látky vysoce bezpečné pro organismus, které ani při dlouhodobém podání nevykazují řadu nežádoucích zatěžujících účinků.“
Z padesáti procent pomáhá moje slovo
Sebelepší léčebná strategie by však neměla šanci na úspěch, kdyby ji za svou nepřijali pacienti. Ti jsou na jedné straně soudobou převládající mentalitou vedeni k tomu, aby své zdravotní problémy řešili bez přemýšlení a jednoduše: tabletkou. Václavovice navíc leží v regionu s velkým počtem lidí, kteří jsou natolik vyčerpaní a opotřebovaní, že neustojí nároky běžného života, takže zdravotnictví je pro ně psychickou a sociální berlou; skrze systém lze prokličkovat k sociálním dávkám či příspěvkům a vrcholem je vyřízení invalidního důchodu. Na straně druhé i zde přibývá těch, kdo vůči ryze „tabletkovým postupům“ chovají zdravou skepsi, a pokud na ně někdy přistupují, tak jen proto, že jsou jednoduché a často bezdoplatkové.
Dr. Kusáková působí také v domově pro seniory v Havířově
Pro Dagmar Kusákovou je proto neodmyslitelnou součástí každé léčby i bourání pacientských mentálních stereotypů, nepostrádající ostravskou zemitost. „Když pacientovi ukazuji reaktivitu jeho obranného systému, nebojím se příměrů typu: Imunita jsou trpaslíci, kteří ti pomáhají, a když je máš na huntě, tak ti nepomůžou; sobě dáváš najíst, dej jim taky najíst. Když jim na infračerveném teploměru ukážu hodnotu mínus šedesát, řeknu: Nestydíš se? Co zas děláš! Vysvětlím pak, že trpaslíci se musí reprodukovat, což zabírá. Klidně jim po letech, co je znám, řeknu: To nemyslíš vážně!“ Takto edukovaní pacienti mnohem lépe chápou, že jejich nemoc nezpůsobil „zlý mikrob“, ale oslabení jejich imunity, a že je nevyléčila „tabletka“, ale tvrdá práce jejich imunitního systému, a nejeden se podle toho začne chovat.
„Když vidím, čím mohu být lidem nápomocná, vždycky to bude z padesáti procent moje slovo, moje povídání s nimi. Už nějakou dobu si říkám, že provádím cosi jako podpůrnou psychoterapii. Třebaže nemluvím se svými pacienty podle nějakého scénáře, vždycky v dialogu cílím na konkrétního člověka a se znalostí situace a problémů jeho rodiny. Navádím ho na cestu, aby se ze své mizérie dostal ven vlastním přičiněním, aby si uvědomil příčiny, které ho do chorobného stavu dostaly. Když s nimi nic nedělá, často si s mou sestřičkou Lenkou Pastrňákovou říkáme: Přišla další generace a zase špatně.“ Ti, jejichž přístup k vlastnímu zdraví se díky metodě dr. Kusákové „rozdám krabičky, pohladím, obejmu, přijdu na návštěvu, ošetřím celou rodinu“ změnil, si už leckdy poradí sami. Součástí dialogu v ordinaci totiž vždycky bývá i vysvětlení, který přípravek na co je a kdy jej použít.
Například při počínající infekci si sami nasadí přípravek s obsahem kolostra a doplní je lymfodrenážním přípravkem. Nemusejí ani navštívit ordinaci, protože hned vedle ní je lékárna, jejíž vedoucí lékárník dle instrukcí paní doktorky všechny přípravky zajišťuje, protože ta není na byznys stavěná. „Když vycítím, že pacient chce být ,trochu nemocný´, říkám, že mu dám něco úžasného, což je nemocenská v délce týdne či deseti dnů, aby si mohl pořádně odpočinout. U lidí, kteří plně spolupracují, nemám nádory, infarkty ani mrtvičky,“ říká a dodává: „Nemívám v sezóně ani mnoho infekcí, zato do ordinace dochází spousta lidí, co si aspoň jednou měsíčně přijdou popovídat. Když znáte aspoň tři generace, nelze se v diagnóze a terapii splést, vždycky budete mít úspěch,“ tvrdí lékařka.
„Dělám medicínu pro rozumné lidi. Samozřejmě ji občas někdo odmítne, především proto, že si ji musí zaplatit. Starší lidé zde nemají bůhvíjaké důchody a šetří, protože podporují děti, ale když si mezi sebou řeknou, že tamhle Mařce to udělalo dobře, nakonec si pro ni přijdou. Mladší lidé mé terapeutické návrhy neodmítnou téměř nikdy. Působím zde už třicet pět let a jsem přesvědčená, že práce v terénu je smysluplná, protože je komplexní a dlouhodobá. A začíná už od dětí, které nakonec také skončí u mě, a protože ty rodiny detailně znám, vím, kdy dítě ,spraví tři kapky´, a ono najednou nemá křeče, nemá reflux, nemá nic.“
S paní, která po příchodu do domova pro seniory už jen ležela. Po citikolinové kúře se opět postavila na nohy.
I geriatrický pacient se potřebuje cítit lépe
Zhruba před půlrokem začala dr. Kusáková působit také v domově pro seniory GrandPark, zbrusu novém zařízení v nedalekém Havířově (pozn.: o nové pobočce GrandParku v Praze-Štěrboholech a problematice domovů pro seniory s demencí jsme psali nedávno). Stejně jako v ordinaci i zde patří k jejím hlavním zbraním slovo. To však podle ní nejprve musí vykonat práci v rodině klienta: „První, co se příbuzným snažím zafixovat v hlavě, je: Nezahrnujte starouška tabletkami a vyšetřeními, zdravotnický systém klidně pošle devadesátiletého člověka na magnetickou rezonanci, která s buňkami umí udělat svoje. Poté jim říkám: Člověk potřebuje teplo, laskavost, objetí, choďte sem častěji. Naučte se něco jiného než umlátit babičku pomeranči. Další, co jim budu do nekonečna opakovat, je podstata a role mikronutrice a vitaminů.“
Se starými lidmi se podle dr. Kusákové musí stále mluvit. „Člověk se nemusí bát sestoupit na familiární úroveň, kdy si s babičkou řekneme: Ten život je sviňa. Neštěstí, které si sem staří lidé často přinášejí, je obrovské, chtějí umřít a nedaří se jim to, mají velká trápení. Proto je nutné otevřít jejich duševní tíži náruč,“ vysvětluje svůj přístup, jejž šíří i mezi místní zdravotní personál: „Musí začít takto myslet. Ne že jim dají pouze tabletku, vždyť mluví s rodinami i klienty víc než já. Stále se snažím ukázat, že kolikrát stačí nechat starého člověka vymluvit, aby ventiloval a někdo s ním jeho problémy sdílel, a je vyřešeno. Také by nebylo od věci personál o těchto věcech proškolit. Už jsem se na tom předběžně domluvila se svým synem, který je psycholog.“
Ulevit však klienti domova pro seniory potřebují i fyzicky. Často totiž bývají přemedikovaní, především psychiatricky. Dr. Kusáková se snaží jejich příjem antidepresiv optimalizovat a celkový stav klientů stabilizovat. Snaží se eliminovat chronický zánět, hlídá, aby byli dobře „naředěni“ a jejich D-dimery byly v normě, protože staří lidé s poruchou mikronutrice a nepohyblivostí mají slovy paní doktorky „krev jako magi v kostkách“, hrozí jim tudíž rizika spjatá s hyperkoagulačními stavy. Častá jsou u nich také vigilní kómata jako následek úrazových stavů či krvácení při hypertenzi, která nebyla náležitě ošetřena, často se pohybují v pásmu nějaké hypofunkce.
U vigilních kómat si paní doktorka pomáhá tonizujícími látkami či dimethylglycinem, podporujícími buněčný energetický metabolismus, další fytoterapeutika se jí skvěle osvědčila u dysfunkcí štítné žlázy, diabetiků II. typu a prediabetiků. Když s rodinnými příslušníky mluví, aby dědečkovi či babičce přípravky zaplatili, většinou souhlasí, protože u nich zafunguje pocit, že rodičům nebyli více nápomocni a že je museli do domova pro seniory dát. Když se pak jejich staroušek zlepší, rodině se uleví, protože výčitky povolí.
„Fyziologická regulační medicína má své místo u všech věkových kategorií a všech nemocí, s nimiž se praktický lékař ve své ordinaci setkává. Proto ji praktikuji, i když mi občas někdo nerozumí. Těch, co chápou, zatím ještě není tolik, žijeme však v přelomové době a bude jich přibývat. Moje sestřička mi vždycky říká: Vy jim to tady navykládáte, strávíte tím spoustu času a za týden nic nevědí. Avšak velmi důležité pro mé pacienty i jejich rodiny je moje názorová stabilita. Jak na ně působí, vidím, když mi občas s pocitem úlevy řeknou: Vy jste stále stejná,“ říká Dagmar Kusáková.
ČLÁNKY DO MAILU