Hlavní navigace

Bobkový list můžeme bez problémů pěstovat doma i na zahradě

14. 4. 2022

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Oblíbené koření jsou listy poměrně statného stromu s názvem vavřín vznešený. Vypěstovat ale lze i zakrslý stromek, třeba v květináči na balkóně. Jak pěstovat, sušit a využít bobkový list?

Kde rostou vavřínové lesy…

Bobkový list představuje u nás jednu z často využívaných a oblíbených surovin při vaření. Koho by však zajímalo, odkud pocházejí vavřínové listy z konkrétního sáčku, většinou se to nedozví. Vzhledem k tomu, že bobkový list spadá do kategorie koření, nemusí totiž jeho prodejci na obalech příslušných výrobků informovat o zemi původu.

Za hlavní euroasijskou producentskou oblast je dnes považováno Středozemí, a především pak Turecko. Už delší dobu ale neplatí, že v těchto oblastech rostou vavřínové lesy, tedy porosty vavřínu vznešeného (Laurus nobilis), „na každém kroku“.

Ploch vavřínových lesů valem ubývá a původní lokality, kde se ještě vyskytují, patří mezi chráněné oblasti, jako například oblast pohoří Anaga na ostrově Tenerife, kde najdeme druhou největší plochu přirozených vavřínových pralesů (60 kilometrů čtverečních) po ostrově Madeira (150 kilometrů čtverečních).

Pěstování bobkového listu na zahradě i balkóně

I to může být pro některé spotřebitele důvodem, aby si bobkový list pěstovali ve své vlastní režii, na zahrádkách, nebo přímo v domácnosti na balkonech či na okně. Nároky na péči o vavřín nejsou zas tak vysoké. Navíc lze tímto způsobem obohatit domov o stále zelenou bylinu, která se podílí na zlepšení prostředí a zároveň představuje v praxi použitelnou surovinu pro využití v kuchyni. Menší i větší sazenice bobkového listu, tedy vavřínu vznešeného, lze navíc koupit v zahradnictví nebo i na některých farmářských trzích.

Pokud má někdo ambici si doma vavřín pěstovat, stačí k tomu univerzální substrát pro pokojové rostliny a standardní hnojivo. Vegetační období je od března do září (což je doba, kdy je vhodné vavřín hnojit), vavřín také vyžaduje pravidelnou, ne však intenzivní zálivku, pokud není vystaven přímému slunci.

Kdo někdy v minulosti navštívil vavřínové lesy, může si vybavit prostředí, v jakém vavřín v přirozených podmínkách roste – a to je spíše vlhko a střední teploty do 20 stupňů Celsia. Není to tedy klasická teplomilná rostlina, jak se často uvádí. Možné problémy může představovat zazimování, k němuž by měla sloužit spíše světlejší místnost s teplotou plus několik stupňů Celsia.

Konkrétní podmínky k úspěšnému domácímu pěstování vavřínu jsou ale také do značné míry ovlivněné polohou balkónu nebo zahrádky, takže obecná doporučení nemusí vždy platit univerzálně.

Jak sušit bobkový list

Pokud se nám zadaří, vavřín prosperuje a lístky bují, můžeme je od druhého roku průběžně sklízet. Obvykle se suší, ale uplatnění mají i čerstvé listy.

Co se týká sušení listů, pak postupujeme prakticky stejně, jako například při sušení hub. To znamená natrhané listy rozprostřít na nějaký vhodný podklad (použít lze třeba i noviny) a sušit ve větrané místnosti.

Skladuje se pak jako jiné sušené koření, podrobněji v článku Jak dostat z koření co nejvíc chuti.

Co s bobkovým listem

Použití bobkového listu je velmi univerzální, od sušených nebo rozdrcených listů jako koření přes listy čerstvé, používaných především k přípravě čajů. Pomalu hořící bobkový list představuje ale také alternativu k vonným tyčinkám, jejichž vůně má představovat uklidnění mysli a prevenci vůči stresu, k čemuž byl v minulosti vavřín – bobkový list, také využíván.

Nejčastěji se ale bobkový list používá k ochucení smetanových omáček, a možná ještě častěji k přípravě nálevů k nakládání hub či okurek. Stejně tak je ale vhodné využít bobkový list při pečení masa nebo při přípravě marinád před tepelným zpracováním masa.

Bobkový list má stejně jako mnohé další bylinky (i když v tomto případě jde vlastně o strom) protizánětlivé účinky, podporuje trávení a snižuje hladinu krevního cukru. Využít lze i nálev, k jehož přípravě se mají použít dva bobkové listy louhované po dobu pěti minut ve vroucí vodě na čtvrtlitrový šálek čaje.

I vavřín má samozřejmě svá rizika. Plody, dřevo i čerstvé listy vavřínu jsou totiž velmi bohaté na silice, jejichž požití může u citlivějších jedinců vyvolat alergické reakce. Vdechování silic pak může údajně působit halucinace, což může mít souvislost se zmiňovaným použitím zapáleného vavřínu jako vonných tyčinek.

Galerie: Poznáte koření „před a po“?

Autor článku

Agrární analytik, novinář na volné noze se zaměřením na zemědělství, potravinářství a životní prostředí.