jedlé houby

Začala sezóna klouzků. Někteří houbaři se jim vyhýbají kvůli pracnému čištění. Sliz z kloubouků však stačí jednoduše setřít. A můžeme se pustit do vaření, třeba podle tradičního receptu na „klouzandu“.

Hřibů ještě moc neroste, netrpěliví houbaři tak mohou vyzkoušet méně známou jedlou houbu – opeňku měnlivou. Kdysi hojně sbíraná houba má výhodu v tom, že roste obvykle ve velkých trsech, takže vám vystačí na guláš i polévku zároveň.

Největší riziko představuje pro méně zdatné houbaře skupina bedel a žampionů, zahrnující i vyloženě jedovaté druhy. Žampion zápašný je pak v současné době asi nejrizikovější houba u nás.

Nejzdravější houby většina houbařů vůbec nezná a nesbírá je. Často ani nerostou v lese, ale třeba na skládkách nebo na hnoji. A aby toho nebylo málo, vypadají značně odpudivě.