Hlavní navigace

Zelí je super(potravina)

21. 2. 2020

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com
Kysané, nebo sterilované? Červené, nebo bílé? Naše tradiční hlávkové zelí je velice prospěšná potravina, jen je dobré vědět, které a v jaké úpravě je pro vás to pravé.

Na internetu se dočtete ledacos o módních superpotravinách a jejich báječných zdravotních benefitech pro naše tělo. Mnohdy se jedná pouze o marketingový tah, kdy se nás jejich výrobci snaží nalákat na zázračné účinky pro zdraví. Člověk pak dočista zapomíná na potraviny, které má běžně doma, jsou mnohem levnější a paradoxně zdraví prospěšnější.

Zázračné zelí

Když si vezmeme coby pomocníka Oxfordský slovník, abychom si objasnili, co si pod pojmem „superpotravina“ představit, doslova se dozvíme: „Superpotraviny jsou potraviny, které díky svému nezvykle vysokému obsahu vitaminů, minerálních látek, antioxidantů nebo dalších zdraví prospěšných látek mají pozitivní vliv na různé oblasti lidského zdraví.“

Takové jídlo je ale přece u nás běžně k dostání a nepotřebujeme kvůli tomu utrácet za drahé exotické potraviny a doplňky. Jak řekl kdosi moudrý: „Vaše strava má být vaším lékem a váš lék vaší stravou.“ (Výrok je přikládán Hippokratovi.) Z toho si můžeme vzít především to, že bychom měli volit primárně přírodní potraviny s co nejnižší mírou průmyslového zpracování, které si zachovají veškeré potřebné živiny, minerální látky a vitamíny. A takovou potravinou je naše tradiční zelí. Tedy – někdy je, jindy není.

Co víme o zelí

Jedná se o brukvovitou zeleninu, která se pěstuje již přes čtyři tisíce let. Na sto gramů v něm připadá pouhých devatenáct kilokalorií, je tedy žhavým adeptem pro zařazení do jídelníčku pro ty, kteří se snaží zredukovat svoji hmotnost.

Obsahuje zhruba 5 g sacharidů, 0 g tuku a necelý jeden gram bílkovin. Zelí v sobě skrývá 33 mg omega-3 mastných kyselin a je z 92,5 % tvořeno vodou. Navíc se jedná se o bezlepkovou potravinu, která je tudíž vhodná nejen pro bezlepkáře, ale mimo jiné ji mohou i děti od šesti měsíců.

Zelí můžeme konzumovat v různých formách s mnoha benefity. Například je doporučováno před každým jídlem sníst několik listů syrového zelí jakožto prevenci před jaterním onemocněním, jako jsou cirhóza nebo žloutenka. Kromě toho se doporučuje jej žvýkat alespoň jednou denně pro posilnění zubů.

Šťáva ze zelí má zase projímavé účinky, což ocení zejména lidé trpící zácpou. Doporučuje se vypít zhruba 0,5 l jako prevence před onemocnění dnou, artrózou, revmatem nebo před pálením žáhy. Ve šťávě ze zelí najdeme také potřebná probiotika. Probiotika podporují trávení, působí příznivě na střevní mikroflóru a posilují náš imunitní systém.

Galerie: Zdroje probiotických bakterií v potravinách

Drcené listy slouží zejména k vnějšímu ošetření vyrážek, k hojení ran nebo stažení hnisu. Rozhodně se nedoporučuje jej užívat k hojení ran vnitřně. Zelí totiž zvyšuje kyselost a tím omezuje aktivitu bílých krvinek.

Nejen vitamínová bomba

Zelí je skvělým antioxidantem obsahujícím cholin, betakaroten, lutein a flavonoidy. Pravidelné užívání luteinu snižuje riziko vzniku šedého zákalu a degenerativních onemocnění očí. Cholin zase napomáhá zabraňovat rozvoji aterosklerózy a povzbuzuje paměť.

Zelí je dále bohaté na vlákninu rozpustnou i nerozpustnou. Prvně uvedená vláknina je rozpustná ve vodě, která zpomaluje pohyb potravy trávicím systémem, zpomaluje vstřebávání sacharidů, čímž brání kolísání hladiny cukru v krvi a tím je vhodná i pro diabetiky. Nerozpustná vláknina zase dobře vstřebává vodu, změkčuje stolici a udržuje střeva v pohybu. Díky tomu máme pravidelné vyprazdňování a odvádíme odpadní látky z těla ven.

Jako antioxidant eliminuje volné radikály, které poškozují tkáně. Podporuje tím snížení rizika hypertenze, osteoporózy nebo srdečních onemocnění.

Zelí obsahuje také méně známý vitamín U. Ten je zejména protialergenní a podporuje metabolismus žaludeční sliznice.

Sloučenina anthokyan napomáhá potlačovat záněty způsobující srdeční onemocnění v těle. A obsažený chlorofyl se podílí a produkci hemoglobinu a díky tomu dochází i k čistění krve.

Červené, nebo bílé zelí?

Na barvě zelí nezáleží. Obě varianty jsou zdraví prospěšné. Kdybychom se měli na oba druhy zaměřit opravdu zblízka, můžeme říci, že v červeném druhu se nalézá více vitamínu A, vitamínů skupiny B, selenu a také díky němu dochází k vyšší krvetvorbě.

Kysané, nebo sterilizované?

Na trhu máme k dostání dva druhy zpracovaného zelí. Kysané a sterilizované. Je mezi nějaký rozdíl? A je nějaké z nich zdravější? Neplatí to obecně, ale dalo by se říct, že kysaná forma je asi lepší volbou. Záleží ovšem také na konkrétním výrobku, testy opakovaně ukázaly, že s kvalitou kysaného zelí na našem trhu to není valné.

Kysané (čili kvašené či fermentované) zelí je jemně nakrájené hlávkové zelí, které bylo zkvašeno za pomoci bakterií mléčného kvašení (fermentace). Působí pozitivně na trávení, podporuje činnost střev, snižuje krevní tlak a v neposlední řadě zvyšuje odolnost organismu. Z vitamínů se v něm hojně vyskytuje vitamín C, v kysaném zelí ho nalezneme až 24 % z celkové denní doporučené dávky. Podporuje zdraví naší kůže, cév, kostí a zubů. Jsou tu vitamíny B9 a B12 podílející se na správné regulaci nervové soustavy nebo vitamín K pro správné srážení krve a pevnost kostí. Dále v něm nalezneme pektin, který pomáhá odcházení odpadních toxinů z těla, zinek či selen.

Při kvašení se tvoří cholin, který reguluje metabolismus tuků a správnou funkci jater. Ve stogramové porci nalezneme celých 10,4 g cholinu. Proces probíhá za pomoci mléčného kvašení a za fermentaci je následně zodpovědný Lactobacillus. Mléčná kyselina má pozitivní vliv na střevní mikroflóru. V kysaném zelí nazývaném korejské kimčchi (případně kimči) nalezneme více laktobacilů než v jogurtu.

Fermentovaná zelenina obecně je zdrojem prospěšných probiotik a je bohatá na vlákninu předcházející zácpě, naopak podporuje vylučování toxinů z těla prostřednictvím žluče.

Sterilizované zelí je rovněž konzervované mléčným kvašením, jenže tady dochází k tepelné úpravě a tím se i znehodnocuje celá řada prospěšných látek, které bychom ze syrového a kvašeného zelí jinak mohli vytěžit ve větší dávce.

Mimo to je velká pravděpodobnost, že se v kupovaných nálevech bude navíc vyskytovat přidaný cukr.

Galerie: 10 potravin, v nichž byste cukr nečekali. Ale je tam

Kdy se krotit

Všechno má svá pro a proti a stejně tak je tomu i u zelí. Obsahuje totiž vysoké množství sodíku, který má za vinu zadržování vody v těle, zvyšování objemu krve a zvyšování krevního tlaku. Ve sto gramech nalezneme celých 661 mg sodíku, což odpovídá až 28 % doporučené denní dávky. Během domácí přípravy je proto vhodné přidávat již sůl co nejméně a zelí předem nechat řádně okapat a propláchnout. Navíc je možné jej sehnat i se sníženým obsahem sodíku, je ale nutné hledat a pozorně číst etikety.

Mimoto zelí může způsobovat plynatost a nadýmání kvůli rostlinnému cukru rafinóze, průjmu z nestrávené rafinózy ve střevě a následným křečím. Rafinózu si můžeme přiblížit jako složeninu z monosacharidů galaktózy, fruktózy a glukózy. Je lehce zkvasitelná a lidský organismus na rozdíl od rostlin nemá potřebný enzym, aby dokázal řádně odštěpit galaktózu, proto je rafinóza trávena až bakteriemi v tlustém střevě, což může vyvolat onu nepříjemnou plynatost a střevní obtíže.

poporodni_deprese

U kupovaných druhů zelí se častokrát setkáme s přidáním dusitanů a aminů, které jsou rizikové pro vznik rakoviny žaludku nebo častých bolestivých migrén, proto je důležité číst složení kupovaných výrobků.

Na konzumaci zelí by si měly dávat pozor i těhotné a kojící ženy či děti. Lidé trpící vysokým krevním tlakem či onemocněním ledvin nebo lidé užívající dlouhodobě nějaké léky by zvýšenou konzumaci zelí měli prodiskutovat se svým lékařem.

Autor článku

Vystudovala psychologii na Západočeské univerzitě v Plzni, studuje nutriční terapii a absolvovala kurz výživového poradce, včetně akreditovaných seminářů zaměřených na výživu. Jejím koníčkem je psaní článků o zdravé a vyvážené stravě.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).