Hlavní navigace

Vyšetření konečníku: jak probíhá a na co se bude lékař ptát

25. 8. 2020

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com
Svědění, pálení, bolesti, krev, a především strach. To všechno dokážeme vydržet i měsíce či roky, než se s problémy s konečníkem vydáme k lékaři. Návštěva proktologa určitě není příjemná představa a připravit se musíme i na velmi intimní dotazy. Lékař ale pomůže a to je hlavní.

Představa, že někomu podrobně líčíme, jakou konzistenci má naše stolice a zda nás svědí řitní otvor, asi nikomu lákavě nezní. Když už se na specializované pracoviště kvůli vleklým problémům vydáme, vše se snažíme vyřešit větou „mám tam problém“ a v duchu se jen děsíme vyšetření. Správný proktolog je slovy Martina Koudy, který je odborníkem v této oblasti, ale i tak trochu psycholog. Pomoci překonat náš stud je velká část jeho práce. A také třeba splnit maličkosti – pokud to jde, nechat vyšetřit ženu raději kolegyní, když je to její přání. Nebo akceptovat, že do ordinace třeba přijde manželský pár ruku v ruce, protože každý sám by se neodhodlal.

Co všechno vydržíme, než se vydáme k odborníkovi

Existují lékaři, jichž se bojíme především kvůli bolesti, obávaní jsou třeba zubaři. A pak ti, u nichž se stydíme, protože jde o naše intimno. Typicky to bývá třeba u žen v případě gynekologie. Návštěva proktologa je jistě velmi nepříjemná představa pro naprostou většinu z nás. A přitom asi polovina lidí jeho péči potřebuje, což dokazují výzkumy.

Proktoložka Soňa Hořínková pracuje v nemocnici TGM Hodonín. V proktologické ambulanci se někdy setkává i s pacienty, kteří přicházejí se sebemenším pocitem diskomfortu v oblasti konečníku, je jich ale málo: 

„Většina pacientů přichází s opodstatněnými symptomy – příznaky, jako je bolestivost v oblasti konečníku, krvácení nebo i pocity vlhka či svědění, mnohdy provázenými i ekzémem v této oblasti. Na druhé straně někomu trvá i roky, než se k proktologovi odhodlá.“

Galerie: Zdravé vyprazdňování probíhá ve dřepu

Bojíme se rakoviny. To nás k lékaři vyžene

Heslo „Přece nebudu na někoho vystrkovat zadnici“ je mnoha lidem vlastní. Strach a stud nedovolí odhodlat se všechno řešit včas. Proktologům ale obecně nahrává aspoň to, že jsou v České republice screeningové programy kvůli vysokému riziku karcinomu tlustého střeva. Pacienti jsou tak vyzývání k vyšetření, zdravotní pojišťovny zasílají vybraným lidem dokonce testy na okultní krvácení domů, nedávno se snížila i věková hranice pro screening.

„Lidé mají strach. Když častěji a pravidelně krvácejí při stolici, cítí bolest, pocit neúplného vyprázdnění a další potíže, začnou přemýšlet o rakovině. Celorepublikový screening a aktivní rozesílání sad na testy významně přispěly k tomu, že se dělá více vyšetření,“ říká Martin Kouda.

Praktik, nebo rovnou proktolog?

První cesta každého, koho trápí jakékoliv potíže s konečníkem, by měla směřovat k praktickému lékaři. Soňa Hořínková říká, že do její ambulance mohou pacienti přímo i bez doporučení. Má to ovšem své „ale“:

„Praktický lékař je ‚správce vašeho zdraví‘ a má jej globálně pod kontrolou,“ vysvětluje lékařka. „Může lépe rozpoznat souvislosti mezi problémy, které spolu mohou souviset. Chirurg proktolog je zaměřený pouze na jednu oblast. Není sice chybou jít rovnou k proktologovi, ale praktický lékař pacienta lépe nasměruje. Praktika bychom obcházet neměli.“

S praktickým lékařem může každý předem probrat, co všechno už třeba vyzkoušel během samoléčby. Ta je ostatně na poli potíží s hemoroidy klasikou.

Stud je normální

„Málokdo je tak otrlý, že by absolutně s klidem ukázal lékaři svůj řitní otvor,“ říká Martin Kouda a poukazuje na fakt, že se studem může pomoci třeba už to, že si uvědomíme specializaci lékaře. Nejenže je to pro něj běžná věc provádět vyšetření rekta, ale také počítá s tím, že nějaká míra studu je pochopitelná.

„Pocit studu a intimity musíme pacientovi takzvaně dovolit,“ říká dále lékařka. „To je samozřejmě obtížnější například ve velké nemocnici, kde jsou třeba i medici. Optimální je absolvovat první návštěvu proktologa v soukromé ambulanci lékaře. A všichni začínáme vyšetření vlastně psychologicky. Sám jsem se třeba opakovaně setkal s tím, že žena požádala, zda by ji mohla vyšetřit moje kolegyně. Nebo do ordinace přijdou třeba dvě kamarádky spolu, protože sama by se každá z nich hůř odhodlávala.“

Lékař by měl citlivý a šetrný přístup zaujmout automaticky už proto, aby pacient nebyl nijak duševně nebo i tělesně traumatizovaný.

Galerie: Hemoroidy – s tímhle příroda nepočítala

Typická věta: mám „tam“ problém

Před samotným vyšetřením je pro lékaře důležité cílenými dotazy získat nejen důvěru pacienta, ale především kompletní představu o příznacích, které onemocnění provázejí. Základní je údaj o délce trvání potíží a dosavadní léčbě. Následují dotazy, týkající se výskytu jednotlivých příznaků a jejich charakteristik.

„Přiznám se, že jsem poněkud alergický na větu: Mám hemoroidy,“ říká Martin Kouda. „Je to zavádějící, i když chápu, že pacient má pocit, že tím řekl vše. Většina lidí se samozřejmě nechce příliš rozhovořit a chce mít všechno co nejrychleji za sebou.“

Stejně tak je třeba připravit se na to, že častá specifikace potíží ve stylu: „Mám tam problém,“ proktologovi stačit nemůže. Jeho úkolem je nejprve soubor mnoha otázek, které jsou skutečně „na tělo“ (viz dále v boxu).

„Ptáme se, jaký je problém, zda se objevuje krev, zda je jasná, černá, mimo stolici nebo v ní a na spoustou dalších věcí,“ uvádí lékař. 

Soňa Hořínková dodává, že pro správné určení diagnózy a následně i léčby je velmi důležitá anamnéza – informace získané lékařem při rozhovoru s pacientem (nebo jeho blízkými). Rodinná anamnéza spočívá ve zjišťování informací o onemocněních v rodině. Dále se jedná o pracovní anamnézu a osobní anamnézu, tedy pacientovy ostatní choroby, operace, úrazy, ale také užívané léky a u žen o gynekologické téma. Proktolog se navíc zajímá o fyziologické funkce, kdy se zaměřuje zejména na stolici její konzistenci, četnost, případně příměs krve či hlenu anebo jiné změny (ve smyslu střídání zácpy a  průjmu ad.). Následují dotazy na chuť k jídlu, eventuální hmotnostní úbytek, teploty, doprovodné obtíže s močením či gynekologické potíže u žen.

Na co se lékař ptá během vyšetření

Bolest

  • Kdy – při stolici, po stolici, nezávisle na stolici?
  • Kde – v okraji řiti či uvnitř konečníku?
  • Jaká – bodavá, řezavá, tupá, pulsující, pálivá? 
  • Vyskytuje se i bolest břicha a nadýmání?

Krvácení

  • Kdy – při stolici, mimo stolici, pravidelně, nepravidelně?
  • Jaká krev – jasně červená, tmavě červená, tekutá, sražená, černá stolice? Je krev samotná, či smíšená se stolicí?
  • Kde – na povrchu stolice, smíšená ve stolici, nebo pouze na toaletním papíru?
  • Jak intenzivní krvácení – po kapkách, prudké, stříkající, stopové?

Další informace

  • Nahmatal si nemocný nějaká zduření či hmatné útvary uvnitř a kolem řitního otvoru? 
  • Pozoruje sekreci z konečníku (hlen, hnis, pocit vlhnutí)
  • Pociťuje svědění?

Více informací k tématu hemoroidálního onemocnění najdete na konectabu.cz.

Co a jak v ordinaci

Samotné vyšetření, které pacientům předem nedá spát, probíhá nejprve pohledem.

„Pacient je vyšetřován v poloze na kolenou a loktech s prohnutím v bederní páteři s koleny mírně od sebe. U nemocných, kteří nejsou schopni pokleku, je zvolena vyšetřovací poloha na levém boku. Lékař zahajuje proktologické vyšetření pohledem na oblast řitní krajiny, což umožní posoudit asymetrii, zduření a barvu kůže a odhalit tak přítomnost ekzému, otoku, jizev, píštělí, bradavic a trhlinek kolem řitního otvoru,“ popisuje Martin Kouda, co vše se zjišťuje.

„Základní proktologické vyšetření spočívá v tzv. digitálním vyšetření, tedy prstem s použitím rukavice a lubrikantu,“ pokračuje Soňa Hořínková. „Během toho vysvětlím pravděpodobné pocity, jako je tlak do konečníku podobný tlaku při stolici. Další vyšetření se provádějí za pomoci tzv. anoskopu, tedy krátké kovové nebo plastové trubičky, která lékaři umožní vizuální přehled v této části cca do několika centimetrů.“

Další vyšetření – jsou-li třeba – se pak už obvykle provádějí jindy, protože je nutná příprava pacienta, například vyprázdnění klyzmatem.

Odborná spolupráce:

MUDr. Soňa Hořínková

Proktoložka, Nemocnice TGM Hodonín. Zaměřuje se na problematiku konečníku. Věnuje se převážně diagnostice a konzervativní i operační léčbě konečníkových trhlin, hemoroidálním onemocněním, zánětům konečníku atd.


MUDr. Martin Kouda

Proktolog, Klinika CHIMARE. Specializuje se na diagnostiku a léčbu onemocnění konečníku a tlustého střeva. Jeho hlavním předmětem zájmu je hemoroidální onemocnění a jeho léčba moderními ambulantními metodami. Provádí operační zákroky na Chirurgické klinice 2. LF UK a FN Motol.

Autor článku

Redaktorka Vitalia.cz, zaměřuje se především na problematiku zdravého životního stylu, sportu, nemocí a jejich řešení. Přispívá také do časopisu Maminka.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).