Velikonoční vajíčka symbolizují nový život. Zkuste recept na vaječné placky, plněná či pštrosí vejce

Vejce jako symbol vzkříšení

Vejce se odedávna pokládalo za symbol plodnosti a obnovy. Kupříkladu pohané žijící v Evropě ho vnímali jako symbol znovuzrození a obnovy nastupující s příchodem jara. Od nich tento obraz převzali křesťané, ale namísto země ho spojili s Ježíšem Kristem a stalo se symbolem vzkříšení. Představu Ježíše vstávajícího z hrobu mělo připomínat vejce, v němž se ze skořápky rodí nový život. 

V této souvislosti se sluší zmínit i význam červeně natřených vajec, která jsou typická pro pravoslavné Velikonoce. Červená barva má zpodobňovat prolitou krev Ježíše Krista. Ani ostatní barvy nejsou zvoleny náhodně, ale také souvisí s velikonočním příběhem, modrá barva se například váže k Matce boží. 

O původu tradice zdobení vajec koluje více verzí

Stejně tak tradice barvení a zdobení vajíček je známá už po staletí, její původ je však nejasný. Podle jedné hypotézy sahá do středověku. Po postní dobu totiž bylo církví zakázáno konzumovat vejce, podobně jako jiné potraviny. Není divu, že následně pro mnohé představovala opravdovou pochoutku. Někoho poté napadlo je k příležitosti Svatého týdne speciálně označit, a tak se započala tradice zdobení vajíček. Tak alespoň zní jedna z teorií počátku barvení vajec.

Podle jiné je tato tradice mnohem starší a s Velikonocemi nemá co do činění. Zdobená vajíčka se používala při různých svátcích a svou roli hrála i při pohřbívání. Pštrosí vejce s jednoduchým vyřezáním byla nalezena v Africe již před 5 tisíci lety. Kromě toho se předpokládá, že vejce malovali také starověcí Peršané, kteří je kladli na oltáře na oslavu perského nového roku. 

Hrábě na ochranu před zlem 

Zdobená vejce sloužila mimo jiné jako prostředek mimoslovní komunikace. V jistých případech měla i funkci zašifrovaných zpráv, které si posílali chlapci s dívkami. 

Věřilo se, že vyobrazené symboly a motivy přinesou obdarovanému blaho, ochrání ho před zlým, ale mohlo se jejich prostřednictvím též upozornit na nevhodné chování. Proti zlu konkrétně měl chránit obraz hrábí, lopatka se pak pojila s ochranou stavení před bleskem. Žalud dále ztělesňoval plodnost a jelen dlouhověkost a mužnou sílu. 

Zásadou bylo malovat vejce plná. Představa malování vyfouklých vajíček byla nemyslitelná. S tím se přišlo až na konci 19. století, kdy se začala malovaná velikonoční vajíčka prodávat do vzdálenějších míst.

Oblíbenou velikonoční tradicí ve světě je kutálení vajec

Kdo by neznal tradici hledání velikonočních vajíček. Ta údajně pochází od raných křesťanských misionářů, kteří pro děti schovávali velikonoční vajíčka, na nichž byly vyobrazeny biblické výjevy. Po nalezení vajíček se vyprávělo o tom, co je na kraslicích zobrazeno. To dětem pomáhalo pochopit podstatu Velikonoc. 

V naší zemi je s velikonočními vajíčky pevně spjato jejich zdobení. Ve světě byste však narazili i na jiné tradice, které se k velikonočním vajíčkům vážou. Například v Bílém domě se každoročně koná tradice kutálení vajec. Účastní se jí děti, přičemž na konci akce bývají obdarovány dřevěným vajíčkem na památku. Kutálení vajec má zpodobňovat kámen odvalující se z Kristova hrobu. 

Stejný význam se přisuzuje kutálení vajec z kopce dolů ve Skotsku. Vyhrává ten, jehož velikonoční vajíčko urazilo největší vzdálenost bez rozbití. V Řecku je zase oblíbeným zvykem klepání vajec o sebe. Jedná se o hru pro děti, kdy drží vejce uvařené natvrdo v rukou a navzájem o sebe konci vajec ťukají. Vítězem se stává ten, jehož vejce není nakřápnuté. Tato tradice má vycházet z dávného zvyku rozbíjení vajec při vyměňování si velikonočních pozdravů.  

V Německu velikonoční vajíčka věší na stromy

Ještě nesmíme opomenout jednu tradici, která je typická pro Mexiko. Tam se vejce plní konfetami a následně se rozbíjí o hlavu zvolené osoby, což jí má přinést štěstí. Těmto vejcím se říká cascarones. 

V Německu pak jeden jejich velikonoční obyčej nápadně připomíná určitý vánoční zvyk, který je všem dobře známý. Jde o zdobení vánočního stromečku, přičemž v tomto případě se na strom nebo keř nevěší ozdoby, ale kreslená velikonoční vajíčka. Ta měla evokovat ovoce na znamení konce zimy a příchodu teplejšího počasí. 

Galerie: Co se jí na Velikonoce ve světě

• 
• 
• 

Dalších 26 fotografií

Velikonoční vajíčka: recepty

O Velikonocích je kreslených vajíček habaděj. Co ale pak s nimi? Pokud vám již vajíčková pomazánka leze i ušima, máme pro vás jiné tipy na spotřebování vajec. Přijít vhod by vám mohla třeba plněná vejce. 

Plněná vejce

Plněná vejce představují rychlou a chutnou svačinu. Hodí se spolu s jednohubkami i jako občerstvení pro návštěvy. Suroviny k jejich přípravě lze různě obměňovat, a tak mohou vznikat vždycky trochu jiná plněná vejce, kterých se jen tak nepřejíte. My zvolili následující kombinaci. 

Ingredience:

• 6 vajíček,
• půlka avokáda, 
• 2 lžičky dijonské hořčice,
• 3 lžičky majonézy,
• 1 lžička citronové šťávy,
• sůl a pepř,
• 1 malý stroužek česneku,
• hrst bylinek (petrželka, pažitka nebo bazalka),
• Na ozdobení: některá z bylinek, avokádo či sušená rajčata.

Postup: 

Z vajec natvrdo odejmeme žloutky, které rozmixujeme spolu s avokádem, majonézou, dijonskou hořčicí, citronovou šťávou a česnekem. Směs podle chuti dosolíme a opepříme a vmícháme do ní hrst nadrobno nasekaných bylinek. Poté už zbývá jen touto směsí naplnit půlky vajec. Jejich vršek můžete ozdobit zbytky avokáda, bylinkami nebo sušenými rajčaty. 

Pštrosí vejce

Pokud máte chuť na něco většího, můžete zkusit pštrosí vejce. Někdy se lze setkat též s označením skotské vejce. Jde o jakousi variaci sekané s vajíčkem. Podávat je můžete s bramborovou kaší, vařenými bramborami nebo zeleninovým salátem. Jejich výhodou navíc je, že se dají snadno zabalit s sebou na výlet.

Ingredience:

• 600 g mletého masa (mix hovězího a vepřového),
• 4 vařená vejce,
• majoránka, 
• česnek,
• sůl a pepř,
• olej,
• hladká mouka, strouhanka a vejce na trojobal. 

Postup:

Maso vložíme do mísy a spolu s kořením a česnekem ho důkladně promícháme. Dále si oloupeme vejce a ze všech stran je obalíme v masové směsi. Následně postupujeme jako při přípravě řízků, vejce v masové směsi tedy ještě obalíme v hladké mouce, vajíčku a strouhance. Takto připravená vejce usmažíme na pánvi dozlatova a máme hotovo!

Vaječné placky se špenátem a mozzarellou

Placičky lze připravit na různé způsoby. Klasikou jsou cuketové nebo květákové placky. Často se do nich přidávají i kousky masa. My si pro vás připravili trochu méně tradiční recept, ve kterém maso sice nenajdete, zato v něm nechybí vajíčka nebo špenát, který vám mohl zbýt ze Zeleného čtvrtka. 

Ingredience:

• 4 vejce na rozšlehání a 4 vařená,
• 500 g mozzarelly,
• 250 g baby špenátu,
• 250 ml mléka,
• 5 lžic hladké mouky,
• 1 lžíce jedlé sody,
• sušený česnek,
• sůl a pepř,
• olej.

Postup:

V míse nejprve rozšleháme vejce, následně k nim přilijeme mléko a přisypeme hladkou mouku, jedlou sodu, sušený česnek a zbylé koření. Vše metličkou pořádně rozšleháme a směs necháme chvilku odpočinout. 

Do mísy dále vložíme pokrájený špenát, nadrobno nakrájená vařená vejce a mozzarellu. Opět všechnu směs promícháme a poté ji naběračkou po částech nabíráme a přesuneme na rozpálenou pánev, kde placičky smažíme z obou stran, dokud nezezlátnou.