Do ordinací lékařů míří kvůli vedrům stále více lidí. Potvrzuje to například i praktik Jan Doleček. „Netýká se to pouze seniorů, kteří mívají problémy s příliš nízkým tlakem a dehydratací, ale i zdravých lidí, kteří si stěžují nejčastěji na slabost, bolest a motání hlavy,“ dodává lékař.
Dávky léků je často potřeba snížit
Doporučení kardiologů směřuje hlavně k pacientům se srdečním selháním. „V tomto horku se lidé více potí, ztrácí nejen vodu ale i minerály a nezvládají se ‚dopít‘. Odvodnění způsobuje pokles krevního tlaku a když užívají léky, které jim tlak snižují, může to být příliš. Ve vedrech tak často dávky našim pacientům snižujeme,“ říká profesor Aleš Linhart, přednosta II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
„Vždy by se tak mělo dít po domluvě s lékařem, třeba jen telefonicky. Nesprávně podomácku upravovaná léčba může krevní tlak rozkolísat, a to s sebou nese zbytečná rizika,“ dodává.
Jak snášíte vedro?
Stejný problém řeší lidé, kteří berou léky na odvodnění, tzv. diuretika. „Jsou to především pacienti, kteří se léčí se srdečním selháním nebo s nemocnými ledvinami. Léky na srdeční selhání často snižují krevní tlak a pokud si vezmou i svou běžnou dávku diuretika (tedy léku, který je zbavuje přebytečné vody), může tako kombinace spolu s roztažením cév a pocením v horkém počasí vést až ke kolapsovým stavům,“ vysvětluje profesor Jan Krejčí, přednosta I. interní kardioangiologické kliniky FNUSA v Brně.
Alkohol se do pitného režimu nehodí
Zatímco doposud se za rizikové období a enormní zátěž pro srdce považovala v našich končinách především zima a s ní spojené mrazy, nyní se kardiologové začínají přiklánět k názoru, že stejně rizikové bude i léto, a to zejména pro nemocné, kteří již nějakým onemocněním srdce trpí. Důvodem je vysoká zátěž, kterou srdce musí vynaložit, aby se tělo v horku zbavilo přebytečného tepla.
Pro nemocné ale i zdravé stále platí obecná pravidla dostatečného příjmu tekutin a při velkých ztrátách potu například při fyzické zátěži i doplnění minerálů (elektrolytů, iontů). „Vžitý mýtus, že na uhrazení ztrát tekutin je dobré pivo, patří k nebezpečným omylům mnoha Čechů. Alkohol organismus spíše vysušuje a jeho objem v nízkostupňových pivech je příliš vysoký,“ dodává profesor Linhart.
Letní doporučení kardiologů pro zdravé srdce
Dodržujte pitný režim
Tělo během dne ztrácí kvůli pocení velké množství tekutin. Proto je důležité pít dostatek vody, abychom se vyhnuli dehydrataci. Občas ale čistá voda nestačí a je vhodné sáhnout po iontových nápojích či elektrolytech. „V horkém období ztrácíme nejen vodu, ale i ionty. Problém může nastat u lidí, kteří se prolévají pouze čistou vodou – to nemusí stačit,“ říká profesor Aleš Linhart.
Vyhněte se náročné fyzické aktivitě
Vyrazit na cyklovýlet ve třicetistupňovém horku v jednu hodinu odpoledne není nejlepší nápad. Raději zvolte kratší procházku a vyhněte se přímému žáru i nejteplejším hodinám dne. „Dalším problémem mohou být sportovní aktivity v uzavřených a málo větraných prostorách. Tam může docházet k přehřátí organismu, aniž by na nás slunce přímo svítilo,“ připomíná kardiolog.
Opatrně na festivalech
Přímé slunce nebo přeplněné haly jsou hlavními důvody, proč být na festivalech obezřetnější. Dopřejte si chvíle klidu ve stínu, dostatek čerstvého vzduchu a samozřejmě pamatujte na pitný režim. Největším rizikem je však alkohol. „Konzumace většího množství alkoholu je ve vedru nebezpečná. Alkohol organismus spíše vysušuje, což může vést k nevolnosti a v krajním případě i ke kolapsu,“ vysvětluje profesor.
Pozor na energetické nápoje
V horkém počasí je třeba být opatrný také s kofeinem. Dvě nebo tři kávy vám neublíží, ale před energetickými nápoji se mějte na pozoru. Kombinace jejich složení a vysokých teplot je pro organismus podstatně rizikovější. „V energetických nápojích je kofeinu daleko více než v kávě, a toxický efekt se tak může dostavit mnohem dříve. Jejich kombinace s alkoholem je pak obzvláště špatný nápad,“ dodává Aleš Linhart.
Klimatizaci používejte s rozumem
Klimatizace sice přináší okamžitou úlevu, ale je třeba ji využívat s rozvahou. Prudké změny teplot mohou tělo zbytečně šokovat. „Doporučujeme, aby rozdíl mezi venkovní a vnitřní teplotou nebyl větší než 4 až 5 °C. Hlavní ale je, aby tyto přechody nebyly krátkodobé a brutální,“ doporučuje.
Konzultujte léčbu s lékařem
Pokud pravidelně užíváte léky, poraďte se o svém letním režimu s odborníkem. Obezřetní by měli být zejména lidé, kteří se léčí s vysokým krevním tlakem nebo trpí srdečním selháním. „Stav těchto pacientů se může v horku výrazně zhoršit, a proto je u nich nutné dbát na všechna preventivní opatření obzvlášť důsledně, u některých nemocných bude na místě úprava léčby, vždy ale po konzultaci s lékařem,“ uvádí lékař.
Sledujte své okolí
V parných dnech buďte pozorní nejen ke svému tělu, ale i k lidem kolem sebe. Pokud u někoho dojde k přehřátí či slabosti, je třeba jednat rychle. „Člověk by se měl okamžitě dostat do chladného prostředí a začít se hydratovat. Pokud dotyčný nevypadá dobře, neváhejte a zavolejte záchrannou službu. V okamžiku, kdy začne být dezorientovaný, zmatený nebo upadá do bezvědomí, situaci rozhodně nepodceňujte,“ uzavírá profesor Linhart.
ČLÁNKY DO MAILU