Po vstupu do mnoha čekáren u gynekologické ordinace se tahle reklama nebo alespoň letáček nedají přehlédnout. Většinou apelují na matky, aby nechaly své dospívající dcery očkovat proti rakovině děložního čípku. Vakcínu nově proplácejí pojišťovny. Jenže není to nebezpečné nebo zbytečné?
Na jedné straně jsou lékaři, kteří tvrdí, že očkování proti rakovině děložního čípku je velmi přínosné a bezpečné, na straně druhé se občas objevují zprávy, které dávají dohromady byť v krajním případě dokonce úmrtí dívek, které se nechaly očkovat. Česko přitom tuto vakcínu podporuje, protože ji k radosti výrobců zařadilo mezi ty, jejichž aplikaci hradí stát, i když se to týká pouze dívek mezi třinácti a čtrnácti roky.
V úvahu připadají hned dva typy vakcín, které se od sebe mírně liší svým složením a tím i účinkem. K mání je Silgard (někdy se označuje jako Gardasil) a Cervarix. První z nich kromě karcinomu chrání i před genitálními bradavicemi, Cervarix sice „jen“ proti rakovině, ale dokáže lépe nabudit imunitní systém.
Objevilo se podezřelé úmrtí
„O rakovině děložního čípku je třeba mluvit. Máme k dispozici velmi účinnou prevenci, ale je potřeba, aby si lidé uvědomovali, jakému riziku se vystavují, když ji zanedbávají,“ hájí vakcíny Vladimír Dvořák, předseda České gynekologické a porodnické společnosti.
Jenže například ve Velké Británii před časem krátce po očkování vakcínou Cervarix zemřela čtrnáctiletá dívka. Medializovaný případ vyvolal zděšení rodičů po celém světě, protože obě vakcíny se používají ve více než stovce zemí.
Spojitost s vakcínou se na případu z ostrovů nakonec neukázala, přesto se komplikace po jejím podání nedají vyloučit. Například u druhé vakcíny Silgard i výrobce připustil, že se může objevit bezvědomí, někdy doprovázené třesem a ztuhnutím. Právě s touto vakcínou bylo v minulosti rovněž spojováno několik desítek úmrtí žen a dívek, většino v USA, psalo se i o epileptických záchvatech, ale výrobce, firma Merck, tvrdí že se tady rovněž neprokázala spojitost s vakcínou. Nikdo však nemůže vyloučit, že reakce imunitního systému na tuto injekci nespustí nějakou zdravotní potíž, která by se jinak neprojevila – například lupenku.
Mnohé z očkovaných dívek se navíc potýkají s méně závažnými vedlejšími účinky. Ty jsou sice srovnatelné s vedlejšími účinky jiných očkování včetně těch proti běžným chorobám, ale přesto mohou dívky zaskočit – patří sem kromě zarudnutí a otoku v místě vpichu i nevolnost, bolest hlavy či horečka. Vakcíny se rozhodně nesmějí dávat při alergii na některou ze složek či při horečce.
čtěte také: Katalog nemocí: rakovina děložního čípku
Ani výrobci vakcíny proti rakovině čípku neodkáží nikomu zaručit, že člověk, který se nechá očkovat, neonemocní. Protože ani jedna z vakcín nechrání proti všem typům lidského papilomaviru. Silgard chrání proti čtyřem z nich, Cervarix proti dvěma – oba nicméně zabírají proti typům 16 a 18, které jsou nejagresivnější. Rozhodně se však není třeba bát toho, že by vakcíny mohly vyvolat chorobu, proti níž jsou určeny, protože jsou vyrobeny pomocí metod genetického inženýrství, obsahují pouze bílkoviny z virů a ne jejich geny.
Kdo chce mít před očkováním jistotu, může se nechat otestovat na přítomnost těchto typů virů (vyjde to asi na tisícovku) a pokud se jeho tělo zatím setkalo jen s jedním z nich, byť třeba bez následků, může ho injekce ochránit alespoň proti druhému typu.
Vakcína nechrání proti všem typům viru
Váhající rodiče by možná měli vědět i to, že lidský papilomavirus není nijak vzácný, ale že si s ním tělo většinou poradí samo. Je ale pravdou, že čím mladší je dívka, která se s ním setká, tím je ohroženější. Přenáší se přitom nejen klasickou souloží, ale rovněž i při nekoitálních sexuálních aktivitách, i když tam je riziko přece jen nižší.
Očkování proti rakovině děložního čípku mají od letoška dívky od 13 do 14 let zdarma.
Na druhou stranu zaznívá vůči oběma vakcínám poměrně hodně kritických hlasů. Mezi kritická tvrzení patří například to, že účinek vakcín rychle slábne. Před dvěma lety se s jistotou mluvilo o tom, že vakcína chrání sedm let, nové studie naznačují, že to může být až patnáct let, což například podle Romana Chlíbka z odborné vakcinologické společnost stačí k dostatečné ochraně, protože nejvíce ohrožené jsou dívky, které teprve začínají s pohlavním životem. Jenže nic z toho není zatím jisté, protože vakcíny se celkově testují teprve deset let.
Ve Francii dokonce považují účinek vakcíny za natolik sporný, že podle informací serveru www.celostnimedicina.cz zakázali reklamu na ni. Ovšem bezpečnost a účinnost vakcín potvrdily americká Správa potravin a léčiv (FDA), Evropská léková agentura (EMA) a také český SÚKL (Státní ústav pro kontrolu léčiv). Vakcíny doporučuje také Světová zdravotnická organizace.
Mezi kritiky vakcíny patří lékařka Diane Harperová, která se původně podílela na jejím vývoji, konkrétně na vývoji vakcíny Gardasil/Silgard. Podle ní by rodiče měli vědět, že je zde zde malé, ale přesto reálné riziko úmrtí. Kritika zaznívá také nepříliš dlouhým klinickým testům. Jde skutečně o hodně mladé očkování – vakcína Silgard je v EU registrována od roku 2006, Cervarix od roku 2007. První z nich se zatím naočkovalo kolem 80 milion dávek, druhé kolem dvaceti, přičemž k plné účinnosti jsou potřeba tři.
Očkovat ženy po čtyřicítce i chlapce?
Spory se vedou také o to, od a do jakého věku má očkování smysl. Odborníci tvrdí, že začít by se mělo ještě před zahájením pohlavního života. Testy účinnosti se týkaly zejména mladých lidí do 26 let, přesto někteří odborníci tvrdí, že injekce má smysl i ve čtyřiceti nebo dokonce v padesáti letech. „Je ale pravda, že efektivita s věkem klesá,“ uvedl pro média přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky v pražské Fakultní nemocnici Motol Lukáš Rob.
Očkování však nedokáže zabránit rozvoji onemocnění u osoby, která už se nakazila dříve. Mimochodem, očkovat se mohou nechat i chlapci, protože viry mohou způsobit i podstatně vzácnější rakovinu penisu – tou v zemi ročně onemocní asi třicet mužů, rakovinou děložního čípku pak čtyři sta žen. A to se ještě mnoha dalším případů daří předejít screeningovým vyšetřením čípku, na které by měly bez váhání chodit i dívky a ženy, které se nechaly očkovat. Už proto, že žádná injekce nezabírá stoprocentně všem naočkovaným.
Objevily se přitom hlasy volající po tom, aby se po zavedení očkování naopak screening omezil, protože beztak nezachytí úplně všechny nemocné. To by byl ale krok zpět už proto, že jeho kvalita v posledních letech stoupá, mimo jiné i díky tomu, že odebrané vzorky už smí vyhodnocovat jen akreditované laboratoře.
ČLÁNKY DO MAILU