Vrozené brániční kýly u dvojčat lékaři odhalili díky prenatální diagnostice včas, tedy ještě v těhotenství. Porod proto proběhl v pražském Ústavu pro péči o matku a dítě (ÚPMD), jenž je jediným specializovaným pracovištěm pro chirurgickou léčbu této vývojové vady u nás.
Co se dozvíte v článku
Plánovaný porod i umělý spánek
Chlapci se narodili o prázdninách. Porod byl plánovaný, aby v tu dobu na sále mohly být připraveny dva kompletní resuscitační týmy – jeden pro každé dítě. Dvojčata přišla na svět ve 37. týdnu těhotenství císařským řezem. Každý chlapec vážil kolem 2 800 gramů.
Ihned po narození je lékaři uvedli, opět plánovaně, do umělého spánku a napojili je na plicní ventilaci. V prvních třech dnech jejich života došlo u obou k selhání krevního oběhu a plicní hypertenzi.
Tým, v něž byli mimo jiné neonatologové, dětští chirurgové, kardiologové, RTG laboranti, fyzioterapeuti a tým sester intenzivní péče, stav dětí stabilizoval pomocí léků podporujících srdce a krevní oběh. Teprve poté mohli dětští chirurgové přistoupit k operacím, při kterých otvor v bránici každého chlapce uzavřeli.
Otvor zacelili záplatou z goretexu
Jak ÚPMD informuje v tiskové zprávě, prvního chlapce chirurg operoval pátý den života, druhého šestý den. U jednoho bylo možné bránici sešít přímo, u druhého musel otvor lékař uzavřít umělou záplatou z goretexu. Jde o tenkou, ohebnou, matně bílou až mléčnou membránu či síťku s velmi jemnými oky. Na rozdíl od použití v textilu nebo obuvi, jde v případě medicínského goretexu o sterilní materiál schválený pro implantaci do lidského těla.
Obě operace se obešly bez komplikací. Umělou plicní ventilaci se podařilo ukončit po deseti a jedenácti dnech. Nutná ale byla ještě méně invazivní dechová podpora, tzv. CPAP, jež dětem pomáhala do patnáctého dne jejich života,
popisuje ÚPMD.
Následovala pomalá, ale nepřerušená cesta ke zlepšení, které se účastnila i maminka chlapců. Na oddělení za nimi chodila denně. Součástí péče byla dechová rehabilitace, postupný nástup krmení a po šesti týdnech od porodu návrat k mateřskému mléku a kojení. Po 42 dnech od porodu oba chlapci dýchali sami, přibírali na váze a lékaři je propustili domů.
Chlapce nyní čeká ambulantní sledování v rizikové poradně a dalších pracovištích ÚPMD. Při dobrém průběhu je prognóza po úspěšně operované brániční kýle příznivá.
„Brániční kýla je diagnóza, na kterou se musíme připravit dřív, než se dítě narodí. To by nešlo bez skvělé mezioborové spolupráce mezi porodníky a neonatology. Souhra týmu musí být bezchybná,“ podotýká Zbyněk Straňák, přednosta Neonatologické kliniky ÚPMD a 3. LF UK. „Nejtěžší nejsou první minuty, ale především první tři dny. Plíce jsou malé a krevní oběh to nese špatně. Když tohle období dítě zvládne, začíná se dařit,“ dodává lékař.
Maminka s jedním z dvojčat, jež přišla na svět s brániční kýlou.
Kýla vzniká už v děloze
Vrozená brániční kýla je vývojová vada plodu. Vzniká v těhotenství a klíčové pro přežití novorozenců je, aby o ní lékaři věděli ještě před porodem.
„Jedná se o defekt svalnaté membrány, která odděluje hrudník a dutinu břišní. Dochází k němu, pokud bránice není embryonálně správně vyvinutá. Bránice může zcela chybět nebo je v ní příliš velký otvor, kterým se z břišní dutiny tlačí do hrudníku břišní orgány,“ popisuje ředitel ÚPMD Ladislav Krofta.
„Miminku se proto v děloze nemohou správně vyvíjet plíce. Novorozenec má po porodu zásadní problémy s dýcháním. Až třicet procent dětí s touto vadou proto po porodu umírá,“ dodává Krofta.
Vrozená brániční kýla se vyskytuje u jednoho novorozence na čtyři tisíce porodů. V pražském ÚPMD každý rok pečují přibližně o 15 až 20 novorozenců z ČR i Slovenska s tímto vrozeným onemocněním.
ČLÁNKY DO MAILU