„Můj gynekolog mi volal, že cytologie nedopadla nejlépe, ale nemám plašit, že to rakovina určitě není,“ vzpomíná Šárka. Lékař dále doporučil vyšetření na gynekologické klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (u Apolináře).
Co se dozvíte v článku
Během čekání na něj ale krvácení neustávalo a když se přidaly silné bolesti, odjela Šárka s partnerem na pohotovost. Tam se však překvapivě setkala s nepochopením. „Měla jsem špatnou zkušenost, jako bych je tam obtěžovala. Nechápali, proč tam jedu, když krvácím jen krátce,“ vypráví.
Výsledky vyšetření pak byly jako ledová sprcha. Sloužící lékař byl zděšený a zeptal se, zda už prodělala konizaci, protože děložní čípek dle jeho slov vypadal jako po pěti takových zákrocích. O týden později stála Šárka v ordinaci profesora Jiřího Slámy u Apolináře.
„Vlastně mu stačilo pět vteřin, podíval se a řekl, že je to na sto procent karcinom děložního čípku a musíme jednat rychle,“ líčí zlomový moment. Nádor měl přes tři centimetry a byl viditelný zvenčí. Pro mladou ženu, která očekávala maximálně drobný zákrok, to byl naprostý šok.
Ozařování a chemoterapie neznamenaly konec
Ultrazvuk vzápětí odhalil dvě podezřelé mízní uzliny v pánvi. Po konzultaci s přednostou kliniky u Apolináře, profesorem Davidem Cibulou, padlo rozhodnutí podstoupit ještě PET-CT vyšetření, které upřesní rozsah onemocnění spolehlivěji. Termín vyšetření byl k dispozici za deset dní.
„Těch deset dní čekání na výsledek bylo nejhorších v mém životě. Vůbec jsem nevěděla, co mi kde mohou najít, jestli se to už někam rozšířilo. Bylo to šílené a celé toto období mám dodnes v mlze,“ popisuje čas, kdy se rozhodla vyhledat psychiatrickou podporu a brát léky na spaní a na uklidnění, aby vůbec dokázala fungovat a jíst.
PET-CT bohužel potvrdilo postižení uzlin a vedlo lékaře z onkogynekologického centra k rozhodnutí doporučit léčbu ozařováním v kombinaci s chemoterapií. Před zahájením léčby ještě Šárka podstoupila odběr vajíček pro případné budoucí náhradní mateřství. Následovalo pětadvacet ozařování každý všední den a týdenní chemoterapie. První týden byl nejtěžší, protože kvůli nedodržení doporučené bezezbytkové stravy trpěla úporným zvracením. „Bála jsem se to přiznat doktorce, aby mi třeba léčbu nezrušili,“ vzpomíná.
Po nasazení léků se však její stav stabilizoval a zbytek radioterapie zvládla. Následovala brachyterapie – čtyřikrát vnitřní ozařování pod celkovou narkózou. Tento zákrok doprovázela hospitalizace, zavedení zářičů a bolestivé odstraňování jehliček. Přesto vše úspěšně zvládla a nádor i nemocné uzliny zmizely. Šárka se tedy vrátila do práce, ale bohužel se ocitla v další stresující situaci – umíral jí dědeček a s partnerem prožívala těžkou vztahovou krizi.
Když se vrátí nejhorší noční můra
Organismus vyčerpaný náročnou léčbou a psychicky náročné období si vybraly svou daň. V únoru, necelé čtyři měsíce po ukončení ozařování, odhalilo kontrolní PET-CT, že se rakovina znovu projevila v oblasti močového měchýře a uzlin. Vše nabralo bleskový spád. Lékařské konzilium okamžitě rozhodlo o nasazení systémové léčby – dvou typů chemoterapie, cílené biologické léčby a imunoterapie.
Zvažujete očkování proti HPV, necháte / nechali jste očkovat děti?
Skutečné zděšení ale Šárka prožila, když v lékařských zprávách uviděla černé na bílém slovo „paliativní“. „To mě kompletně rozhodilo. Když jsem se ptala na prognózu, nikdo mi nechtěl nic konkrétního říct, protože nemohli vědět, jak budu reagovat,“ vzpomíná mladá žena.
Následovaly tři týdny beznaděje, kdy chtěla veškerou léčbu odmítnout. „Měla jsem tendenci úplně rezignovat. Zvažovala jsem, že do žádné léčby nepůjdu, protože to podle mě nemělo smysl a už jsem neměla sílu. V hlavě se mi honily nejčernější myšlenky,“ svěřuje se. Z hluboké deprese a sebelítosti ji nakonec zachránila až pomoc klinické psycholožky, doktorky Šárky Slabé u Apolináře. Pravidelná týdenní sezení pro ni byla záchranným bodem. „Bez ní bych tu dnes možná už ani neseděla,“ dodává Šárka. Rozhodla se nevzdat.
Nakonec Šárka začala bojovat
S tímto rozhodnutím přišla i radikální změna životního stylu. Mladá pacientka úplně otočila svůj dosavadní život. Začala více přemýšlet o své stravě, pravidelně chodit na procházky, meditovat, učit se dechová cvičení, a především se rozhodla vytěsnit veškerý stres. Po třetím cyklu chemoterapie, tedy přesně v polovině léčby, se ukázalo, že její úsilí mělo smysl.
Kontrolní expertní ultrazvuk odhalil něco neuvěřitelného. „Zjistili jsme, že se stal asi zázrak a veškerá ložiska, která jsem v sobě měla, úplně zmizela. Jsem v remisi.“ I když musí dokončit zbývající cykly chemoterapie a čeká ji dlouhodobá udržovací léčba, největší překážku zdolala.
Šárčin příběh je dnes inspirací pro ostatní. „I když situace vypadá naprosto beznadějně, nikdy to nevzdávejte předem. Vždycky má smysl to zkusit a bojovat dál. A rozhodně nevynechávejte preventivní prohlídky, aby se na případnou nemoc přišlo co nejdříve,“ uzavírá.
S virem si většinou poradí imunitní systém
Každý rok si v Česku vyslechne diagnózu rakoviny děložního čípku přibližně 760 žen. Přitom jde o jedno z mála onemocnění, kterému lze díky prevenci často předejít ještě dříve, než se samotný nádor rozvine. Pravidelné gynekologické prohlídky dokážou včas odhalit rizikovou infekci i změny buněk, které lze následně účinně řešit.
Za naprostou většinou případů rakoviny děložního čípku stojí vysoce rizikové typy lidského papilomaviru neboli HPV. Přenášejí se především při intimním kontaktu a setká se s nimi velká část populace. „Samotná nákaza virem HPV neznamená, že žena onemocní rakovinou děložního čípku. U většiny z nich se s infekcí vypořádá imunitní systém. Riziková je především situace, kdy virus v organismu přetrvává několik let a začne poškozovat buňky děložního čípku. K tomu mohou přispívat i další faktory, například kouření, oslabená imunita nebo některé infekce pohlavních orgánů,“ vysvětluje gynekoložka Barbora Fučeková z centra prenatální péče a genetiky Prenet.
„Organizace prevence rakoviny děložního hrdla v České republice dobře pokrývá obě hlavní oblasti – primární prevenci, kterou reprezentuje očkování proti původci onemocnění, lidskému papilomaviru (HPV) – i sekundární prevenci, která spočívá ve vyhledávání přednádorových stavů pomocí pravidelných odběrů cytologie z děložního hrdla a v definovaných věkových kategoriích také odběru testu na přítomnost lidského papilomaviru (HPV DNA) u žen,“ popisuje profesor Jiří Sláma, vedoucí Onkogynekologického centra Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LF a VFN.
V Česku má každá žena od 15 let nárok jednou ročně na hrazenou preventivní gynekologickou prohlídku. Při vyšetření se zrcátky lékař prohlédne děložní čípek, pomocí kolposkopu posoudí jeho povrch ve zvětšení a odebere cytologický stěr. Ten ukáže, zda se v odebraných buňkách objevují změny, které je třeba sledovat nebo dovyšetřit. Ve 35, 45 a 55 letech se k cytologii přidává také HPV test hrazený z veřejného zdravotního pojištění, který zjišťuje přítomnost vysoce rizikových typů viru.
„Problém cytologického screeningu spočívá v jeho nízké citlivosti a vysoké variabilitě výsledků v cytologických laboratořích. Důsledkem tak je, že 20–30 % pacientek s rakovinou děložního čípku mělo pravidelné cytologické stěry, které ale onemocnění neodhalily,“ dodává profesor Sláma.
Strategie na snížení případů karcinomu
Počet případů karcinomu by měla pomoci snížit Národní strategie zrychlení eliminace nádorů způsobených HPV 2026–2030, která je v současnosti ve finální fázi přípravy. Strategie propojuje dosud jednotlivě využívané nástroje prevence a péče – od zvyšování zdravotní gramotnosti a proočkovanosti přes screening a včasný záchyt až po diagnostiku, léčbu, práci s daty a koordinované řízení. Jejím cílem je zrychlit naplňování mezinárodních eliminačních cílů a současně omezovat regionální a genderové nerovnosti v prevenci.
„Česká republika má k dispozici účinné nástroje, jak nádorům způsobeným HPV předcházet. Nestačí ale tyto nástroje pouze mít – potřebujeme, aby je lidé skutečně využívali a aby byly jednotlivé části prevence a péče dobře propojené. Národní strategie proto spojuje očkování, screening, včasný záchyt, léčbu, komunikaci a práci s daty do jednoho rámce. Naším cílem je výrazně urychlit cestu k eliminaci karcinomu děložního hrdla a současně snížit zátěž dalších nádorů způsobených HPV,“ říká ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková.
Virus HPV se přenáší pohlavním stykem i pouhým kontaktem s kůží a sliznicemi a způsobuje zdravotní komplikace oběma pohlavím. Vysoce rizikové typy tohoto viru (je jich asi 40) jsou spojovány především s rakovinou děložního čípku, ale také s nádory pochvy, penisu, análního otvoru a oblasti hlavy a krku. Nízce rizikové typy mohou způsobovat například genitální kondylomata.
World GO Day
Právě na prevenci a informovanost o gynekologických nádorových onemocněních upozorňuje World GO Day – Světový den onkogynekologických diagnóz, který se každoročně koná 20. září. Připojit se můžete i vy, konkrétně účastí na Fialové jízdě, která startuje v 10 hodin před ZŠ Botičská v Praze 2 a vede po modřanské cyklostezce do areálu Rosmarina. Pokud nemáte čas nebo nejste z Prahy, můžete se přesto zapojit a pomoci na dálku. Registrací na www.goday.cz získáte originální startovní číslo s vlastním vzkazem, a především tím přímo finančně podpoříte činnost Pacientské organizace VERONICA. Další možností, jak vyjádřit solidaritu a pomoci, je nákup oficiálního fialového trička v e-shopu na www.goday.cz
ČLÁNKY DO MAILU