Hlavní navigace

Strach z pavouků jako strategie záchrany života

Autor: Depositphotos.com
Děs z pavouků, mnohdy úplně maličkých, se někdy dá těžko pochopit. Nezvladatelný strach však není pouhým projevem lability nebo hysterie. K jeho propuknutí máme podle nových poznatků vrozené dispozice, které v nás zůstaly díky dávným instinktům.
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Přestože arachnofobie neboli nepřiměřený strach z pavouků není žádným porušením zákona, může se stát, že v jeho důsledku budete stejně mít co do činění s policií.

Přesvědčil se o tom například jistý obyvatel předměstí australského Perthu, u jehož dveří v lednu loňského roku zazvonila policejní hlídka s požadavkem, aby ji pustil do svého obydlí. Šokovaný muž nechápal, o co jde, ale vzápětí se vše vysvětlilo. Z oken jeho bytu se totiž ozýval mužský křik: „Proč neumřeš?!“ doprovázený dětským pláčem, což vyděsilo jednoho kolemjdoucího natolik, že zavolal na místo strážce zákona. K žádnému zločinu naštěstí nedošlo, nešťastník se jen pokoušel zabít pavouka a kvůli své arachnofobii u toho propadal hysterii, která se přenesla i na jeho potomka v batolecím věku.

Strach z pavouků (arachnofobie)

Arachnofobie je psychické onemocnění řadící se mezi fobie, spočívá v panickém strachu z pavouků.

Kdy jde o fobii, a ne běžný strach ze zvířete

Pro fobii ze zvířat je typické, že začíná v časnějším věku (nejčastěji v dětství) než jiné druhy fobií. Během vývoje dítěte je strach z mnohých zvířat běžný. Jako fobie se diagnostikuje jen tehdy, když je velmi intenzivní, zasahuje do života dítěte a trvá více než šest měsíců.

Jak vzniká fobie ze zvířat

Vznik zoofobie bývá spojen s některým z následujících zážitků nebo jejich kombinací:

  • na základě vlastní zkušenosti (dítě pokousal pes, bodla ho vosa apod.),
  • na základě nepřímé zkušenosti (dítě bylo svědkem, jak na někoho dané zvíře zaútočilo, a to jak v reálném životě, ale i ve filmu nebo v knize),
  • na základě podaných informací od jiné osoby (např. v rodině se traduje, jak maminku pokousal pes, nebo stačí jen, že rodič dítěti neustále vštěpuje, jak jsou psi nebezpeční).

(Více v článku 3 způsoby, jak vznikne fobie ze zvířete.) V případě arachnofobie se nově přidává další vysvětlení – strach z pavouků prý máme zakódovaný v genech – viz dále.

Za strach z pavouků může zřejmě i evoluce

I když existují velmi jedovaté druhy pavouků, většina těch, kteří s námi sdílejí naši planetu, není člověku nebezpečná, a mohli bychom tak s nimi žít v míru. Odborníci přesto odhadují, že až pěti procentům lidí na světě ztrpčuje život arachnofobie.

K té máme podle vědců z Columbia University v New Yorku zakódovány dispozice přímo v genech. Svou roli v tom sehrávají dávné instinkty, které našim předkům umožňovaly vycítit nebezpečí. Na počátku lidské evoluce byli totiž ti, kteří se ukázali jako vnímavější vůči všem potenciálním nebezpečím z okolního prostředí daleko více chráněni a přežívali své méně obezřetné současníky.

Identifikovat nebezpečí znamenalo přežít

Výsledky uvedeného výzkumu podporuje i jiná studie, kterou provedli rakouští vědci. Aby se ujistili, že dojdou k objektivním závěrům, vzali si na pomoc životními zkušenostmi neovlivněné půlroční kojence, kterým ukázali fotografie květin, ryb, pavouků a hadů. Přitom mapovali chování jejich zornic. Ty se rozšiřují, když mozek uvolňuje neurotransmiter noradrenalin (též zvaný norepinefrin), řazený mezi stresové hormony, který podněcuje nervový systém k bdělosti, ostražitosti a krátkodobé zvýšené aktivitě.

Když se děti dívaly na květiny, jejich zornice se rozšířily v průměru o 0,03 milimetru, zatímco při pohledu na pavouky se jednalo až o 0,14 milimetru. V jiném experimentu děti sledovaly jen ryby, nebo jen hady, zde byl průměr rozšíření zornic 0,29 milimetru při pohledu na hady a 0,17 milimetru při pohledu na ryby.


Autor: Photo by Vidar Nordli-Mathisen on Unsplash, podle licence: Public domain

Strach z pavouků je možné překonat, často je k tomu třeba pomoc odborníka

Celková zjištění naznačují, že kojenci vnímají živé tvory, ale rozdíly mezi hady a rybami by mohly znamenat, že již malé děti projevují náchylnost k ostražitosti vůči těm zvířatům, která ohrožovala naše předky. Experti se dále domnívají, že u dětí nemusí jít nutně ještě o strach jako takový, ale jen o tendenci, která se v dalším životě ve spojení s negativními interakcemi nebo zprávami o hadech a pavoucích může snadno změnit v nepřiměřené obavy. „Mechanismy v našich mozcích nám umožňují identifikovat objekty jako ‚pavouk‘ nebo ‚had‘ a reagovat na ně velmi rychle. Tato zjevně zděděná stresová reakce nás zase vede k tomu, abychom se naučili, že tato zvířata jsou nebezpečná nebo nechutná. Když to doprovázejí další faktory, může se vše vyvinout ve skutečný strach, nebo dokonce fobie,“ vysvětlují výzkumníci.

Arachnofobie bývá nebezpečná pro okolí

Strach z pavouků se předává i prostřednictvím sociálních kontaktů. Tvrdí to profesor psychologie Jon May z univerzity v britském Plymouthu. Podle něj je pravděpodobnější, že děti budou trpět arachnofobií, pokud s ní bojují rovněž jejich rodiče, sourozenci či jiní lidé z jejich okolí.

Nejenom arachnofobici, ale i lidé okolo nich mohou občas prožívat situace, podobající se nočním můrám. Příkladem může být případ muže z Kalifornie, který si v roce 2018 zapálil při zabíjení pavouka letovací lampou svůj vlastní byt a ohrozil i sousedy. Podle policie to však není ojedinělý případ, lidé jsou podle ní schopni v panice na pavouky třeba i střílet nebo použít skutečně vše, co je po ruce.

vědecké studie z roku 2011 také vyplývá, že řidiče, trpící arachnofobií, může pouhý rozhovor o pavoucích rozrušit natolik, že zapomínají věnovat pozornost řízení. Jejich pozornost byla při testech na jízdních simulátorech výrazně nižší a dopouštěli se mnoha závažných pochybení.

Terapie pomáhají zbavit se strachu z pavouků

Je proto dobrou zprávou, že existují různé druhy terapií, které mohou lidem s arachnofobií účinně pomoci.

tipli

Například specialisté z uznávané americké Mayo Clinic jako jednu z účinných metod doporučují, stejně jako u jiných fobií, expoziční terapii, tedy vystavení podnětům a situacím, způsobujícím pacientovy obavy.

Možné příčiny vzniku fobií ze zvířat a postupu terapií popisují odborníci také v článcích 3 způsoby, jak vznikne fobie ze zvířete a Fobie lze mít z čehokoliv.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).