Malárii sváděli na špatný vzduch. Rozhodující stopu našel lékař v komářím žaludku

Sdílet

Jednotka pro kontrolu malárie používající v zamořené oblasti komáry poprašovací sprej
Autor: Australian War Memorial, podle licence: Public Domain
Ronald Ross dne 20. srpna 1897 dokázal, že malárii přenáší komáři. Potvrdil tím teorii francouzského lékaře Laverana. Do té doby se věřilo, že za nemocí stojí „špatný vzduch“. Svým objevem lékař přispěl k výzkumu nemoci a za jeho přínos vědě mu byla udělena Nobelova cena.

Malárie dodnes patří mezi nemoci především tropických a subtropických oblastí. Onemocnění se projevuje vysokou horečkou a dalšími příznaky. V Česku se jí bát nemusíte, pokud už se vyskytne, obvykle se jedná o případy zavlečené ze zahraničí. Ročně jde o nižší desítky nemocných. 

Co se dozvíte v článku
  1. Odpověď se nacházela v těle komára
  2. Profesní dráha Rosse
  3. Jak se lidé proti malárii bránili
  4. Chininové víno nebo čaj z pelyňku aneb jak se malárie dříve léčila

Odpověď se nacházela v těle komára

Po staletí se mělo za to, že ji vyvolávají škodlivé výpary z bažin a stojaté vody, což se označovalo jako miasma neboli špatný vzduch (italsky mal aria). Tato teorie převládala až do 19. století, kdy roku 1887 lékař Charles Laveran objevil v krvi pacientů s malárií prvoka, načež se začalo horlivě diskutovat o tom, zda nejsou jeho přenašeči komáři a jestli v nich tyto organismy nezůstávají na část svého životního cyklu.

Tato hypotéza zaujala anglického lékaře Ronalda Rosse, který tehdy působil v Indii jako vojenský lékař a hodlal ji prověřit. Ross se zabýval sběrem a identifikací různých druhů komárů, výzkum zahrnoval i pitvání a zkoumání jejich zažívacího traktu, díky čemuž 20. srpna roku 1897 nalezl, co hledal. V komáru rodu Anopheles, jenž se právě nasytil krví hostitele infikovaného malárií, narazil na stejného parazita, jaký byl pozorován doktorem Laveranem. 

Baruch Blumberg vyřešil záhadu jedné z nejzávažnějších nemocí, objevil vir hepatitidy B Přečtěte si také:

Baruch Blumberg vyřešil záhadu jedné z nejzávažnějších nemocí, objevil vir hepatitidy B

Předmětem jeho zájmu byla dále ptačí malárie, přičemž na základě jejího přenosu mezi nakaženým a zdravým ptákem následně odvodil, že podobně k němu dochází i u lidí. Současně bylo potvrzeno, že tito parazité v těle komára prochází dalšími vývojovými stadii, až z nich vzejdou formy schopné při sání krve člověka touto nemocí nakazit. Ross za svou práci obdržel roku 1902 Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu. 

Profesní dráha Rosse

Ronald Ross přišel na svět v indické Almoře, studoval posléze ve Velké Británii, mimo jiné bakteriologii. Od roku 1899 působil v západní Africe, kde se snažil najít způsob, jak s malárií bojovat. Také pracoval na Liverpool School of Tropical Medicine nebo v londýnské nemocnici King's College Hospital. 

Později byl na jeho počest založen Rossův institut a nemocnice pro tropické nemoci, kde zastával pozici ředitele. Jednalo se o všestranného člověka, který měl zálibu v poezii, hudbě i matematice. Právě matematika mu posloužila k vytvoření prvních matematických modelů šíření tohoto onemocnění. Dodnes jde o významný epidemiologický nástroj. 

Jak se lidé proti malárii bránili

K zabránění přenosu malárie se dříve zaváděla různá opatření, především se jednalo o hubení komárů a snahu zamezit jim se rozmnožovat či sát lidem krev, a to skrze odvodňování bažin, likvidaci vegetace nebo instalaci ochranných sítí do oken. Jak se ukázalo například při výstavbě Panamského průplavu, tímto způsobem bylo možné dostat nemoc pod kontrolu.

Mozkožrout v Ústí zabil 16 mladých plavců. Nákaza děsí dodnes Přečtěte si také:

Mozkožrout v Ústí zabil 16 mladých plavců. Nákaza děsí dodnes

Ke kontrole komárů se využívaly insekticidy včetně DDT a chlorochin jakožto antimalarický lék. DDT spolu s chlorochinem se v 50. letech staly základem globální kampaně proti malárii, vymýtit se ji ale ze všech koutů světa nepodařilo, a tak byl program roku 1969 ukončen. 

V 80. letech je vystřídaly moskytiéry ošetřené insekticidy. K těm pro server budejovice.rozhlas.cz specialistka na cestovní medicínu Dagmar Benešová dodala: „Ty by měly být naimpregnované. Aby sítí komár neproletěl, musí mít moskytiéra co nejmenší dírky, ale pod nimi se špatně dýchá. Je-li naimpregnovaná, dírky mohou být větší a komár přesto neproleze. Ještě bych doporučila vzít si s sebou lepicí pásku, protože kdyby byla v moskytiéře trhlina, komár by si ji našel. Páskou můžeme síť zalepit a zároveň ji upevnit kolem lůžka.“

Chininové víno nebo čaj z pelyňku aneb jak se malárie dříve léčila

V minulosti se uplatňovaly různé způsoby léčby a prevence, jimiž se lidé snažili na tuto zákeřnou nemoc vyzrát. V tradiční čínské medicíně k tomu účelu po staletí sloužil čaj z pelyňku ročního. Rostlina totiž obsahuje účinnou látku artemisinin, která později zavdala vzniku některých léků proti malárii. 

Dlouhá léta se k její léčbě využívala také kůra z chininovníku. Kůra se rozemlela na jemný prášek a v této podobě se podávala nemocným, nejčastěji se prášek smíchal s vodou nebo vínem. To vedlo k produkci chininových vín, která se ve společnosti těšila velké oblibě. Z kůry byl později lékárníky Pelletierem a Caventouem izolován chinin, patřící k jedněm z prvních účinných antimalarik. 

Zdroj: Youtube.com

Zdroje: science.org, nobelprize.org, britannica.com, pmc.ncbi.nlm.nih.gov, malariatreatment.isglobal.org, ncbi.nlm.nih.gov

Kvíz týdne

Víte, jak se správně chránit před sluncem? Vyzkoušejte si kvíz
1/10 otázek


Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).