Hlavní navigace

Přírodní maggi: libeček má nevšední chuť a léčivou sílu

 Autor: Depositphotos.com
Libeček kdysi znala téměř každá česká hospodyně jako skvělé koření. Jeho sláva však s příchodem průmyslově vyráběných ochucovadel zvolna upadala a v minulých desetiletích se na něj téměř zapomnělo.
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Libeček lékařský (Levisticum officinale) se naštěstí znovu vrací na výsluní a přichází mu na chuť stále více lidí. A opravdu si to zaslouží: nejenom že dodává pokrmům zcela originální chuť, ale také léčí.

Původ libečku je nejasný

Původ odolné a mohutné rostliny není zcela zřejmý, různé prameny se v jeho určení liší. Každopádně zdomácněla v Asii i v celé Evropě a také v české kuchyni má libeček své nezastupitelné místo, je součástí mnoha zejména staročeských receptů.

Jeho chuť je velmi intenzivní, někdy bývá charakterizována jako směs celeru a petržele. Proto je pro všechny, kdo se s ním teprve seznamují, vhodná určitá obezřetnost. Zkoušejte, jaké množství je vhodné právě pro vás, a až mu přijdete na chuť, opatrně jej zkuste přidávat do různých pokrmů. Využití má skutečně obrovské.


Autor: Depositphotos.com

Libeček je nenáročný na pěstování a jeho účinky a využití jsou velmi pestré

Do brambor, k masu, do vývaru…

Listy jsou skvělé například do masových i zeleninových vývarů, zajímavou chuť dodají při vaření také bramborám. Přidejte je k dušenému masu, do salátů, vylaďte jimi chuť marinády nebo nádivky, ochutnejte je v pomazánce či bylinkovém másle.

Na nevšední gastronomický zážitek změní i „obyčejné“ karbanátky, pokud je do mletého masa přimícháte nadrobno nasekané, buď čerstvé, nebo sušené. Stejně tak dodají vaječným pokrmům, například omeletě, ten správný říz.

Vyzkoušejte jejich sílu při nakládání zeleniny anebo si udělejte domácí libečkový olej či ocet, buď samostatný, nebo v kombinaci s dalšími bylinkami.

Podobně jako listy můžete využít i kořen, ale pozor, má ještě daleko intenzivnější chuť i aroma. Přidává se hlavně do polévkových koření. Éterické oleje, které je z něj možné extrahovat, se používají v parfémech, mýdlech i krémech anebo jako příchuť pro tabákové výrobky. Kandované krájené oddenky pak používají cukráři především na zdobení moučníků, které se tak stávají chuťově velmi zajímavými.

Semena jsou vhodná například do chlebového těsta nebo na slané krekry.

Uznávanou bylinou byl už od starověku

Jako léčivá bylina se libeček používá už tisíce let. Jeho vlastnosti zmiňují ve svých dílech mnozí učenci antického Řecka i Říma, například významní starověcí lékaři Galén a Pedanius Dioscorides anebo filozof a přírodovědec Plinius starší. Tehdy i obyčejní lidé rádi žvýkali listy libečku kvůli usnadnění trávení a proti nadýmání.

Středověcí cestovatelé je vkládali také do bot, aby zamezili zápachu a ulevili unaveným nohám. Franský král a první středověký římský císař Karel I. Veliký jím byl v 8. století tak fascinován, že nařídil, aby byl pěstován ve všech jeho zahradách. Ve středověku se také věřilo v jeho afrodiziakální účinky, a v jednu dobu byl dokonce stejně drahý jako mnohá orientální koření.

Býval běžnou součástí klášterních bylinkových zahrad. Proslulá německá léčitelka a abatyše benediktinského řádu, později svatá Hildegarda z Bingenu, jej ve 12. století zmiňuje ve svých spisech a vyzdvihuje jeho účinky při úlevě od kašle, bolestí břicha a srdečních obtíží. Na první samostatné lékařské škole v italském Salernu, která zažila největší rozmach mezi 10. a 13. stoletím, byl používán jako bylina určená k léčbě žloutenky a dalších jaterních onemocnění.

Prostředek lidového léčitelství

Libeček obsahuje kromě jiného i silice terpineol, kumarin a karvakrol, vitamín C, provitamín A, organické kyseliny i enzymy. Listy v sobě skrývají rovněž rutin, což je látka napomáhající udržet cévní stěny pružné.

V lidovém léčitelství je libeček považován za zvláště účinné přírodní diuretikum, vhodné při léčbě různých potíží s ledvinami a močovými cestami a díky obsahu kvercetinu (přírodní látka ze skupiny flavonoidů) je také používán jako přírodní lék na alergie. Předpokládá se, že pomáhá uvolňovat a vylučovat hlen, takže nachází uplatnění při léčbě respiračních obtíží.

Bylina se užívá i jako účinný přírodní prostředek při nejrůznějších trávicích obtížích, kromě jiného podporuje sekreci trávicích šťáv. Díky tomu, že napomáhá vylučování solí z organismu, je vhodný pro mírnění potíží u revmatických onemocnění, jako je třeba dna.

Bývá používán i zevně jako přírodní deodorant ve formě odvaru, který také může pomoci snížit pocení.

Galerie: Mocná koření z babiččiny zahrádky

I když má poměrně široké spektrum pozitivních účinků na lidský organismus, opatrné by při jeho užívání měly být těhotné a kojící ženy i lidé, kteří trpí hlavně dlouhodobými problémy s ledvinami. U citlivých jedinců může také zvyšovat fotosenzitivitu, projevující se nežádoucími kožními reakcemi.

Pěstovat libeček můžeme doma i na zahradě

Mohutný keř býval kdysi ozdobou zahrádek našich babiček. I když venku má libeček tendenci rozrůstat se do šířky i do výšky, při domácím pěstování v nádobách na okně či na balkóně jeho velikost odpovídá prostoru, který má k dispozici.

Vysévat ho můžete na jaře (ideálně v březnu nebo v dubnu) do nádob naplněných zahradním substrátem. Semínkům dopřejte dostatek času, na rostlinky si počkáte asi měsíc. Libeček v nádobách je třeba častěji zalévat menším množstvím vody, ale zároveň dejte pozor, abyste ho nepřelili a rostlinka vám neuhnila. Rozrůstající se keřík přesaďte do větší nádoby.

Kdo se necítí na pěstování libečku od semínek nebo sazeniček, může si koupit větší rostlinky v květináči.


Autor: Depositphotos.com

Libeček se hodí mít po ruce doma v květináči, využijeme ho v řadě receptů

Pokud máte prostor a můžete libeček vysadit na zahrádce, vyberte pro něj místo v polostínu. Vysadit je možné semena, sazenice, anebo zkrátka a dobře pěstujte rostlinku z kořenových puků, o které požádáte někoho, kdo má libeček na zahradě. Sázet můžete zjara nebo na podzim. Jednotlivým semínkům nebo rostlinám vyhraďte dostatečný prostor, jde asi o půl metru. Stejně jako u rostlinek v květináčích hlídejte, abyste to s vodou nepřehnali. Pokud není dlouhé sucho, nemusíte libeček ani zalévat. Vydrží vám až do prvních mrazíků, pak se rostlina zatáhne do země a těšit se z ní pak můžete zase na jaře.

Ať už pěstujete libeček doma, nebo na zahrádce, nezapomínejte ho pravidelně stříhat. Ostříhané části můžete pro pozdější použití usušit anebo zamrazit.

Kde koupit libeček

Pokud se vám nechce libeček pěstovat nebo na to nemáte prostor, čas či odvahu, pak si ho můžete zakoupit řezaný. Najdete ho jak v regálech hypermarketů, tak také na farmářských trzích v českých i moravských městech.

V nabídce ho mají rovněž online prodejci potravin. Jeho cena se pohybuje obvykle od třiceti do padesáti korun dle množství.