O záškrtu i dalších infekčních onemocněních mluvili v podcastu FN Ostrava zástupce přednosty Kliniky infekčního lékařství, doktor Petr Širůček, a staniční lékař jednotky intenzivní péče stejné kliniky, doktor Jiří Sagan.
Co se dozvíte v článku
Lékaři uvedli, že se v poslední době setkali s pacienty se záškrtem, přestože jde o nemoc, proti které se povinně očkuje. „V riziku jsou jak děti, tak dospělí. Důvod je jednoduchý: potřebujeme určitou kolektivní imunitu k tomu, aby očkování fungovalo. Pokud kolektivní imunita není a protilátky nejsou přítomné v organismu lidí, může dojít k tomu, že pokud se člověk dostane do kontaktu s bakterií, může onemocnět,“ řekl doktor Sagan.
Bolest v krku, pablány a toxin
Ze začátku se záškrt projeví jako angína – bolestí v krku. Jenže na mandlích vznikají takzvané pablány, které se šíří přes měkké patro až do nosohltanu a dokonce až do nižších částí dýchacího traktu. Nemoc navíc produkuje toxin, který účinkuje na jednotlivé tkáně a zhoršuje průběh celého onemocnění.
„Název napovídá, co se děje v krku a v dýchacích cestách. Dojde k výraznému zúžení dýchacích cest, a to je velmi rizikové právě pro malé děti, které potom, jak mají tenké dýchací cesty, tak u nich může dojít i k selhání dýchání,“ přiblížil Sagan.
Jak se léčí záškrt?
Hlavním pilířem léčby je antibiotická léčba. „Bakterie je velmi dobře citlivá na penicilin, takže to je první volba. Ale ještě důležitější je, že musíme vyvázat toxin, který produkuje ta bakterie, a to uděláme tak, že pacientovi podáme speciální sérum,“ dodal lékař.
Protilátky proti toxinu obsažené v séru fungují tak, že zabraňují poškození srdečního svalu. Ovšem jak upozorňuje doktor Petr Širůček, sehnat antitoxické sérum není úplně jednoduché. „Není to tak, že bychom zavolali do lékárny: Pošlete nám sérum. Musí se pro něj jet do Prahy a musí se pro něj jet sanitkou. Není to úplně jednoduchý proces a samozřejmě to není ani levná záležitost. Aplikace taky není jednoduchá, že bychom natáhli do stříkačky sérum a píchli to pacientovi do svalu. Nejdřív se musí testovat sadou podkožních injekcí, zda na toto sérum, které není lidské, ale je koňské, není přecitlivělý, nemá na něj alergii,“ popsal lékař.
Pokud se celá léčba podaří, není už po pěti dnech pacient infekční.
Spalničky mohou způsobit i poškození mozku
Další nemocí, která se vrací, přestože se proti ní očkuje, jsou spalničky. V tomto případě jde o virové onemocnění, takže na ně antibiotika nefungují a vlastně na ně není ani cílená léčba.
„Onemocnění začíná tím, že člověk má rýmu a zánět spojivek, může mít horečku, takové chřipkové příznaky. Zhruba po čtyřech dnech se objeví vyrážka, která začíná za ušima a postupně se šíří dolů až na dolní končetiny, až k prstům,“ popsal doktor Sagan. Vyrážka je spíše větší, nevystupuje nad kůži a postupně se mění do hnědé barvy.
Pacienti spalničky většinou zvládnou dobře, to ale neznamená, že se nemohou vyskytnout komplikace. „Akutní je zápal plic, ale mohou nastat i komplikace, které se objeví za měsíce až několik let, jako třeba spalničková encefalitida neboli zánět mozku. Ten může mít následek takový, že člověk může mít poruchu různých mozkových funkcí. Spalničkový virus výrazným způsobem snižuje buněčnou imunitu a pak mohou být právě bakteriální komplikace,“ dodal.
Spalničky versus spála
Vyrážkou se projevuje ještě další onemocnění, například spála. Ta je ale bakteriálního původu, konkrétně ji způsobuje streptokok. V tomto případě je vyrážka drobná, kůže může připomínat smirkový papír. „Ze začátku u ní bývá bíle povleklý jazyk, který se pak od špičky začne loupat. Po několika dnech je malinový. Bývají zduřelé mízní uzliny na krku, jsou citlivé. Vyrážka bývá patrná na trupu a v podbřišku, na vnitřních stranách stehen nebo paží a na závěr dochází k olupování dlaní a plosek. Pak jsou specifické příznaky, jako takové drobné papulky kolem nehtových lůžek nebo na ušních lalůčcích. Tomu se říká Šrámkův příznak. A samozřejmě v krku mohou být čepy,“ popsal Jiří Sagan.
Typickým příznakem je také horečka. Napovídá tomu i samo označení spála – nesouvisí se spáleninou, ale se slovem pálit – horečkovat.
„Proti spále očkování nemáme, nicméně po prodělání spály vzniká takzvaná antitoxická imunita. Obdobně jako u záškrtu, i streptokok produkuje celou řadu toxinů. Jeden z nich způsobuje právě vyrážku. Jestliže onemocnění proděláme a nejsme úplně od začátku léčeni antibiotikem, tak si antitoxickou imunitu vytvoříme a při dalším kontaktu se streptokokem už dostaneme jenom angínu a ne spálu. Tedy není tam ta vyrážka,“ vysvětlil Petr Širůček.
Letos tři případy spalniček
Narůstající počet pacientů se spalničkami hlásí řada evropských zemí. V roce 2025 bylo po Evropě hlášeno 7655 případů. Česká republika evidovala podle ministerstva zdravotnictví ke 2. únoru 2026 tři případy onemocnění. Vysoká nakažlivost spalniček i riziko závažných komplikací jsou důvodem, proč odborníci zdůrazňují význam prevence a odpovědného přístupu k ochraně zdraví.
„Spalničky patří mezi vysoce nakažlivá virová onemocnění. Virus se šíří vzduchem a může v prostoru přetrvávat až dvě hodiny poté, co nakažený místnost opustí,“ vysvětlila Kateřina Fabiánová, epidemioložka Státního zdravotního ústavu. Nejčastěji se podle odborníků lidé nakazí spalničkami právě na konci zimy a na začátku jara.
„Rizikové mohou být spalničky pro malé děti, těhotné ženy nebo osoby s oslabenou imunitou. Pokud má člověk příznaky a podezření na toto onemocnění, měl by nejprve telefonicky kontaktovat svého lékaře a nechodit bez ohlášení do čekárny,“ dodala Kateřina Fabiánová.
ČLÁNKY DO MAILU