Na Parkinsonovu nemoc může upozornit i zácpa. Jak se choroba liší od Alzheimera?

Mezi prvotní projevy Parkinsonovi nemoci patří třeba ztráta čichu (psali jsme o ní zde). Nemoc se ohlašuje také prudkými, výraznými pohyby ve spánku nebo výkřiky ze spaní (o tom jsme psali zde). 

Typickými projevy pro Parkinsona je svalová ztuhlost, potíže s chůzí, případně třes, což souvisí s tím, že mozek nemocného trpí nedostatkem hormonu dopaminu. Než přijdou, onemocnění probíhá skrytě i dvacet let. 

Už méně se ale ví, že v počátcích ji provází také zácpa. Parkinsonova choroba není jen o motorických příznacích, ale mohou jí předcházet zácpa, únava, porucha čichu nebo deprese a úzkost. Záleží na tom, jaké oblasti mozku onemocnění dominuje, vysvětluje neurolog Filip Růžička z centra pro intervenční terapii motorických poruch (iTempo) Neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice (VFN).

Ne že by každý problém s vyprazdňováním byl projevem Parkinsonovy nemoci. Zácpa při ní totiž není ničím zvláštní, nejde tedy rozeznat od jiných, běžnějších zdravotních potíží. To ale také znamená, že jen na základě tohoto příznaku lékař onemocnění nemůže stanovit.

Přečtěte si také:

Posun v léčbě Parkinsona: Ztuhlost i třes potlačí nový typ stimulátoru

Začíná na periferii nervové soustavy?

Proč jsou ale projevy tak rozmanité a patří mezi ně pro laika překvapivě i ty vyměšovací? Ve střevě je velké množství nervové tkáně a Parkinsonova nemoc ji poškozuje, vysvětluje Filip Růžička.

Rozvíjí tím teorii, že Parkinsonova nemoc nemusí nutně začínat v mozku. Je možné, že u některých pacientů onemocnění začíná periferně, dodává Filip Růžička. Neurodegenerativní onemocnění způsobují obecně nepřirozená hromadění určitých bílkovin. U každé nemoci jde přitom o jiný protein. Konkrétně u Parkinsona se jedná o takzvaný alfa-synuklein.

Existuje teorie, že hromadění alfa-synukleinu začíná ve sliznicích. Následně se jeho shluky dostávají do mozku, kde ale v takovém množství nemají co dělat, proto jeho buňky (neurony) poškozují.

Protein lékaři dokáží nejlépe zachytit v centrální nervové soustavě, protože tam se nakonec pacientům hromadí. V mozku se shluky bílkoviny šíří z neuronu na neuron. Ty se jimi fakticky nakazí a jsou pro ně toxické. Otázkou je, proč a kde jeho slučování začíná, dodává neurolog.

Nemoc poškozuje mozek selektivně

Druhou příčinou rozmanitosti prvotních příznaků je to, že bílkovina nejprve v mozku poškozuje určitá centra. Ta, která ovládají právě třeba čich nebo vyměšování.

Vznik Parkinsonovy choroby nezačíná nahodile, tedy kdekoliv v mozku. Primárně postihuje oblasti čichu, případně ty se vztahem k trávicímu ústrojí, proto se onemocnění neprojevuje jen motorickými příznaky, potvrzuje Filip Růžička.

Podílejí se na ní i látky ze zemědělství

Jako třetí příčinu lékaři zmiňují to, že právě skrze sliznice v nose a trávicím traktu vstřebáváme řadu látek z okolí, a to i těch zdraví škodlivých. Mezi důležité epidemiologické faktory patří intoxikace látkami ze zevního prostředí, zejména insekticidy, herbicidy a pesticidy. Pacienti s Parkinsonovou nemocí přichází zejména z venkova, tedy z oblastí, kde je zemědělství. Ve městech je riziko, že onemocníte, nižší, doplňuje Robert Jech, přednosta Neurologické kliniky VFN.

Jen vystavení těmto látkám samo o sobě ale nestačí. Existuje předpoklad, že se k nim musí přidat ještě nějaký druh zánětu, ale i další faktory, mezi která patří třeba i infekční onemocnění.

Příčiny onemocnění přitom nejsou stále popsány, stejně jako všechny projevy. Vědci a lékaři na tom ale usilovně pracují, aby v budoucnu bylo možné Parkinsonovo onemocnění diagnostikovat třeba ze slin nebo krve, což by umožnilo přijít na nemoc už v prvopočátcích. Každý příznak zvyšuje pravděpodobnost propuknutí nemoci. U ní máme dva cíle – kromě včasné diagnostiky zpomalit její projevy, případně nemoc zcela vyléčit, dodává Filip Růžička.

• 
• 
• 

Dalších 8 fotografií

Prevencí je pohyb a zdravý životní styl

Proč se u někoho Parkinsonova nemoc projeví a u jiného ne, vědci ani lékaři zatím přesně nevědí. Existují ale faktory, které působí jako prevence vzniku, ale i ovlivnění průběhu nemoci. Souvisí se zdravým životním stylem. 

Klíčovou prevencí je fyzická aktivita a cvičení. Ukazuje se, že lidé, kteří dělali sport v mládí, mají nižší pravděpodobnosti, že onemocní. Ti, kteří začnou s cvičením po čtyřicítce, také mají daleko vyšší šanci, že nemocní nebo budou mít příznivý průběh, a ti, co cvičí celý život, ty mají nejvyšší šanci neonemocnět Parkinsonovou nemocí. To znamená, že nikdy není pozdě s pohybem začít, uvádí Robert Jech.

U stravy se lékaři shodují například s internisty, že vhodná je ta takzvaně středomořská, jež stojí na denní konzumaci zeleniny a ovoce, luštěnin, ryb nebo celozrnného pečiva.

Stále také platí, že ochrannou funkci má také pití kávy – zpravidla se hovoří o černé, pražené zrnkové kávě v umírněném množství.

Překvapivě má protektivní funkci také nikotin v cigaretách. Na druhou stranu ten dokáže řadu orgánů zároveň významně poškozovat, takže u něj převažují negativa nad benefity. Doporučit se tedy určitě nedá, podotýká Filip Růžička.

Rizikovými faktory jsou naopak vysoký krevní tlak, obezita nebo cukrovka.

Kvíz: Co všechno víte o zdraví, lidském těle, virech a bakteriích?

Že na viry nejsou potřeba antibiotika a že spousta nakažlivých chorob se šíří skrz neumyté ruce, to nejspíše víte. Ale tušíte, která nemoc způsobená bakteriemi je na světě vůbec nejčastější, co jsou to adenoidy a jak se říká růstovému hormonu? 

Spustit kvíz

Parkinson versus Alzheimer

Lékaři také vysvětlili, jaký je rozdíl mezi nemocemi Parkinsonovou a Alzheimerovou. Obě patří mezi takzvaně neurodegenerativní onemocnění, což znamená, že u nich dochází k postupnému ubývání neuronů, tedy buněk v mozku a k poruše jejich vzájemné komunikace. 

V případě Alzheimerovy choroby je to ztráta nervových buněk zejména v mozkové kůře a je spojena s úbytkem mentálních, čili kognitivních schopností. To znamená, že u ní dominuje zejména porucha paměti, pozornosti, orientace a někdy i chování, vysvětluje Robert Jech. Vyskytuje se u pěti až osmi procent lidí nad 60 let. V Česku je proto zhruba 150 tisíc takto nemocných a jejich počet postupně narůstá.

Parkinsonova nemoc naopak vede ke ztrátě neuronů v hloubi mozku. Od Alzheimerovy nemoci se liší zásadně v tom, že pacienti trpí nehybností, svalovou ztuhlostí a někdy i třesem, dodává přednosta Jech. Jde tedy o onemocnění, které ovlivňuje především motoriku pacienta, ale mentální schopnosti u ní zůstávají do značné míry zachované. 

Toto onemocnění se nejčastěji poprvé projeví mezi 50. až 65. rokem, tedy často u lidí, kteří nejsou v penzi, ale stále pracují. Existují ale také pacienti, u nichž onemocnění přišlo ještě před třicátým rokem.

Odhady říkají, že v Česku je takových pacientů 30 až 50 tisíc. Přesná data ale nejsou, protože neexistuje registr zaměřený na Parkinsonovu nemoc. Počty pacientů proto lékaři odvozují od spotřebovaných léčiv.

Pandemie Parkinsonovy nemoci

Za posledních třicet let jsme podle dat Světové zdravotnické organizace svědky pandemie neurodegenerativních onemocnění, zejména Parkinsonovy nemoci. Od roku 1990 do roku 2021 stoupl celosvětově počet pacientů o 274 procent. V případě Alzheimerovy choroby činí nárůst 161 procent, u mrtvic 86 procent. 

Odhady hovoří, že v roce 2035 bude Parkinsonovu nemoc mít ve světě 12 milionů pacientů, dnes jich je asi devět milionů.

Robert Jech na nedávné tiskové konferenci, věnované posunu léčby hlubokou mozkovou stimulací uvedl, že tento nárůst není dán jen stárnutím populace, ale také větší zátěží z našeho prostředí.